„Diskriminace je příčinou toho, že lidem z ubytoven nikdo byt nepronajme a nemají kam jít. Je tu diskriminace, v Ústí není dodržován ústavní antidiskriminační zákon a policie to neřeší,“ řekl Miroslav Brož z nové iniciativy Na ulici nepůjdeme a slíbil další demonstrace.
Fotogalerie |
V tuto chvíli z původních 230 lidí z ubytoven v ulici Klíšská a Purkyňova stále nemá střechu nad hlavou 183 obyvatel, z toho 89 dětí. A to přesto, že již na začátku roku věděli, že jim smlouvy končí 30. června.
Podle sociálních pracovníků pouze pět z nich má práci a díky tomu bude jejich situace při hledání bytu podstatně lehčí.
Řečníci na demonstraci prohlásili, že pokud se nic nezmění, situace bude mnohem horší. „Lidé si postaví chatrče za městem. Nedopusťte to. Bude vyšší kriminalita a bude zle,“ varoval Jozef Miker z organizace Konexe.
I podle místopředsedy Romské demokratické strany Miroslava Rusenka se Ústí snaží Romy vyhnat na kraj města. „To tu bylo za protektorátu za Hitlera. Nemlčte a začněte bojovat!“ vyzval Rusenko.
Mám pět dětí, těžko najdu bydlení, vzlyká žena z končící ubytovny |
Protestující lidé chtějí, aby město ubytovny vykoupilo a dalo jim je do správy. To podle magistrátu není reálné. „Odkoupení takového objektu je dlouhodobý proces a není to cesta k okamžitému řešení,“ sdělila již dříve primátorka Věra Nechybová.
Situace lidí v obou ubytovnách není lehká. Kvůli matoucím informacím některých aktivistů přestávají komunikovat s těmi, kteří se jim snaží pomoci - s úředníky magistrátu i neziskovou organizací Člověk v tísni.
Provozovatelka ubytoven podnikání vzdala
Město se od společnosti CPI Byty o uzavření ubytoven dozvědělo 23. května. Jejich provozovatelka další podnikání vzdala.
Od té doby se podle náměstka primátorky Jiřího Madara snaží magistrát spolu s neziskovými organizacemi lidem pomoci. Městských bytů je minimum, čeká se na ně v pořadnících a žadatelé nesmějí být zadlužení.
„Hledáme jiné vhodné byty. Naším cílem je, aby bylo v příštích týdnech ubytováno co nejvíce lidí, nikdo na ulici zůstat nemusí,“ sdělil Madar.
Aby město konalo, vyzývala magistrát například i organizace Amnesty International. Jenže situace je složitá. Někteří lidé z ubytoven nabízené byty odmítají, další situaci neřeší, přestože podle nich je tam špína i štěnice.
„Jsou všude i švábi a deratizace už nepomůže. Máme malé pokoje, záchod a koupelnu na patře. Zato nájem skoro sedm tisíc,“ krčí rameny například Vlastimil Hadraba, podle kterého je na hledání bytu času dost.
Co s ubytovnami bude dál, není jasné. „V současnosti vyhodnocujeme několik variant, jak s objekty dále naložit, finální rozhodnutí ještě nemáme,“ řekla mluvčí společnosti CPI Byty Michaela Winklerová.
Video z jedné ze dvou končících ústeckých ubytoven:
