Část nové paleontologické sbírky Národního muzea v Praze by se měla veřejnosti představit už na jaře příštího roku. Právě v ní návštěvníci uvidí tisíce třetihorních zkamenělin z hnědouhelných lomů Mostecké uhelné pánve.
Z lomu Bílina na rozhraní teplického a mosteckého okresu putovalo před časem do Prahy na čtyři tisíce unikátních vzorků. Ve dvacet milionů let starých nánosech bývalého sladkovodního močálu a později i jezera vědci objevili například na 150 druhů rostlin.
„Takto velký komplet z jednoho místa zatím nikdo dohromady nedal. Mnohdy šlo navíc o cenné kompletní otisky. V drtivé většině se totiž nacházejí jen jejich zlomky,“ říká Zdeněk Dvořák, dlouholetý geolog Severočeských dolů, kterým lom Bílina patří.
„Celostní nálezy, kdy se podaří nalézt otisk větvičky s listem a květenstvím, znamenají pro vědce ověřený důkaz, jak rostlina opravdu vypadala. Často přitom takový důkaz bývá jediný na světě,“ dodává Dvořák.
Dvořák je nadšeným popularizátorem mineralogie a paleontologie i autorem mnoha vědeckých publikací. V roce 1981, kdy začal pracovat jako geolog lomu Bílina, byl průkopníkem systematického vyhledávání a sběru zkamenělin v dolech.
Přestože zdejší kyselé prostředí nepřálo zachování většího množství zvířecích zbytků, dají se mezi zkamenělým svědectvím dávných dob najít i unikátní a zachovalé fosilie sršně, čmeláka, cikády, vážky či ploštice, jejíž křídla měřila až deset centimetrů.
K vzácným nálezům pak patří několik zkamenělin až půl metru velkých těl kožnatek – dravých vodních želv – které i dnes můžete potkat na jihovýchodě USA.
A právě současné prostředí floridských močálů nejblíže připomíná přírodní podmínky, které před dvaceti miliony lety panovaly pod dnešními Krušnými horami.
Kmeny z rašelinišť horníci střádali řadu měsíců
Součástí chystané paleontologické expozice se stanou i zkamenělé rostliny a stromy z lomu Vršany na Mostecku, který patří společnosti Sev.en Energy. Na konci prázdnin si vědci odsud odvezli unikátní nálezy, které horníci střádali řadu měsíců.
„Nejlepší, co jsme si mohli vybrat, jsou fosilizované kmeny z původních rašelinišť. Jedná se o různé typy stromů, přednostně o tisovce. Většinou mají odhadované stáří dvacet milionů let. Nyní budeme s exponáty pracovat. Rozhodně tu jsou zajímavé struktury, které jsme ještě neviděli. Je to i pro nás něco nového,“ těší se z nových přírůstků sbírky vedoucí oddělení paleontologie Národního muzea Jiří Kvaček.
Úzká spolupráce Národního muzea a severočeských těžařů trvá několik let. I díky zápalu geologů se podařilo do vyhledávání zkamenělin zapojit horníky, kteří v lomech pracují a se zdejším prostředím jsou v každodenním kontaktu.
„Umí si se vzácnými nálezy poradit. Včas odhalí, že by se mohlo jednat o miliony let starý exponát, jsou při práci pozorní a postupují velmi odpovědně. Je především jejich zásluha, že můžeme Národnímu muzeu zkameněliny nabídnout,“ chválí horníky geolog Vršanské uhelné Petr Šulcek.
Fosilie míří i do muzeí v Ústí, Teplicích či Mostě
Nálezy z lomů, které nebudou přímou součástí chystané expozice Národního muzea, se stanou součástí jeho sbírek a budou sloužit vědcům z celého světa k dalšímu bádání. Vzácné fosilie ze zdejších lomů často míří i do muzeí v Ústí nad Labem, Teplicích či Mostě, s kterými jsou těžební společnosti také v kontaktu.
Další průlomové objevy například z lomu Bílina už Zdeněk Dvořák moc neočekává. Poslední větší nález se tu podařil zhruba před rokem, kdy se v kameni objevil otisk lebky velké ryby.
„Jak těžba postupuje dál od břehů bývalého jezera, tak už zde nemáme dobře zachované vrstvy. Zlaté doby nálezů jsou tak za námi. Fosilií ale máme nashromážděných tolik, že ještě několik generací vědců bude mít práci s jejich zkoumáním,“ doplňuje geolog.
Oči odborníků se tak momentálně ubírají směrem k lomu Nástup – Tušimice na Chomutovsku, kde se ještě fosilie nalézají a zachraňují.
