Spisovatel Frank Herbert vytvořil pro svůj sci-fi román Duna fiktivní svět a dostalo se mu chvály za to, jak složité společnosti, náboženství a ekonomické systémy s bohatou historií vymyslel. Druhý díl filmu, který je na jeho knize založen a který se právě objevil v kinech, přitáhl pozornost veřejnosti k výzkumu z roku 2021, který měl odpovědět na otázku, nakolik realistická je Herbertem vymyšlená pouštní planeta Arrakis, přezdívaná Duna. Zajímavý také je vědecký pohled na to, jak realističtí jsou obří píseční červi, kteří na Arrakisu mají podle Herberta žít.
„Herbert nejenže vytvořil bohatý fantazijní svět, ale také postavil věrohodnou planetu,“ říká Alexander Farnsworth, klimatický modelář z anglické University of Bristol.
Farnsworth s dvěma kolegy provedl počítačovou simulaci klimatu na Arrakisu – a došli k závěru, že lidé by na takové pouštní planetě opravdu mohli žít. Jenom by pravděpodobně museli, oproti spisovatelovým představám, přemístit svá města blíže k rovníku. A hlavně by byli závislí na technologiích.
Pokud jde o obří písečné červy, kteří „dokážou spolknout celé těžařské zařízení“, ti se naopak nacházejí za hranicí toho, čeho by nám známá biologie mohla dosáhnout, cituje Science News paleontologa Patricka Lewise z americké Sam Houston State University v Texasu.
