Izraelský novinář Nadav Ejal zveřejnil na Twitteru závěry velké studie, která se pokouší mapovat účinek masového očkování vakcínou společnosti Pfizer proti viru SARS-CoV-2 v reálných podmínkách. Vznikala na základě údajů o výskytu infekcí a nemoci u stovek tisíc Izraelců, kteří byli očkování v rámci v prosinci zahájené očkovací kampaně.
Výsledky potvrzují, že vakcína velmi dobře chrání před mírnou i vážnou podobou nemoci (hlavní body v boxíku níže). Vakcína také snižuje množství infekcí virem, včetně těch asymptomatických, o cca 89 procent. Podobný údaj se v rámci klinických zkoušek vakcíny Pfizer nesledoval.
Studie ještě nebyla oficiálně zveřejněna, a jak muset upozornit i sám „autor úniku“ Nadav Ejal, autoři tento údaj nepovažují ze dobře podložený. Výsledek je příliš závislý na tom, jak se ve skupině testovalo, a může být tedy výrazně zkreslen. Ale jak uvidíme dále, nejde o jediný takový výsledek. A dohromady poskytují už poměrně optimistický obrázek.
Vraťme se ale ještě na chvíli k této konkrétní práci. Někteří odborníci také kritizovali skutečnost, že studie nedostatečně zohledňuje rozdíly mezi účastníky. Skupina očkovaných není ze socioekonomického, ani zdravotního hlediska stejná jako skupina neočkovaných. Rozdíl ve výsledku by neměl být snad příliš veliký, ale nejspíše se dá předpokládat. A autoři ho v uniklé verzi textu nebrali v potaz.
Podobných drobných výtek by se našlo více (některé třeba v tomto vlákně na Twitteru). V důsledku tedy nelze přikládat dané hodnotě snížení počtu infekcí o 89 procent příliš veliký význam. Je možné, že se bude ještě poměrně výrazně měnit. Ale jak již bylo řečeno, důkazů přibývá, a tak je stále těžší pochybovat o účinnosti vakcín proti přenosu viru SARS-CoV-2.
Opomenuté dobré zprávyUniklá izraelská studie také potvrzuje, že vakcína Pfizer/BioNTech velmi výrazně snižuje riziko vzniku symptomatického onemocnění covid-19 zhruba o 94 procent. Stejně tak o 93 procent podle výsledků kleslo riziko úmrtí v důsledku této nemoci. To jsou údaje, které zhruba odpovídají jiným pozorováním a předpokladům. Jde i tak o relativně cenný údaj, protože klinická zkouška vakcíny nebyla tak veliká, aby dokázala přesně určit sílu ochranného efektu proti úmrtí. Na to v ní bylo podobných případů málo. Izraelská data potvrzují, že dnešní vakcíny jsou dostatečně účinné proti „britské“ varinatě B.1.1.7.. Ta totiž v Izreali v únoru letošního roku měla na svědomí cca 80 procent případů nákazy. To je potěšitelná zpráva i pro nás, protože v Česku v únoru stejná varianta také začala převládat. Zobrazit více Sbalit |
Britská stopa
V posledních dnech se objevily nové výsledky z Británie (zpráva v časopise Lancet). Na zdravotnících očkovaných vakcínou Pfizer/BioNTech se ukázalo, že dochází k poklesu počtu všech typů infekce u očkovaných - tedy infekcí příznakových i bezpříznakových. (Mezi zdravotníky ve studii byli někteří očkovaní i vakcínou AstraZeneca, ale bylo jich málo, takže autoři si netroufají její účinnost hodnotit).
Kolik lidí v dané skupině má asymptomatickou infekci, se obvykle sleduje těžko. V klinické zkoušce této vakcíny se například asymptomatické případy nesledovaly. V tomto případě ovšem vědci u sledované skupiny pravidelně prováděli PCR testy a testy na přítomnost protilátek, díky kterým by měli odhalit nákazu jak akutní, tak již proběhlou.
Ukázalo, se že vakcína chrání proti velké většině případů infekce SARS-CoV-2. Konkrétně proti 70 procentům případů infekce tři týdny po první dávce a 85 procentům infekcí týden po druhé dávce.
Z toho celkem logicky vyplývá, že vakcína Pfizer/BioNTech velmi účinně brání i šíření viru. Pokud se virus v těle očkovaných neuchytí a nereplikuje, nemohou ho tito lidé předat dále.
Výsledek se bohužel týká jen jedné jediné vakcíny, ale není důvod, aby u jiných účinných vakcín to bylo jinak. A konkrétně u další mRNA vakcíny společnosti Moderna už nějaké údaje, které pro ochranu proti přenosu svědčí, také máme.
Pocházejí přímo z klinické studie, na jejímž základě byla vakcína schválena (v PDF). V dodatku k žádosti o schválení firma ukazuje, že u části pacientů sledovala i počet asymptomatických případů nemoci. A mezi očkovanými jich bylo 14 z cca 14 tisíc, v kontrolní, neočkované skupině to bylo 38 ze 14 tisíc.
Pravidelné stěry a testy se prováděly i v jedné větvi zkoušky vakcíny AstraZeneca. A podle průběžných výsledků bylo mezi očkovanými zhruba o dvě třetiny takových případů méně. Podobný, ale velmi předběžný výsledek byl zaznamenán i v klinické zkoušce vakcíny firmy Johnson&Johnson (viz dokumentace pro FDA).
Jednotlivě to nejsou žádné silné důkazy. Ale všechny míří jedním směrem, který podporují naše zkušenosti s jinými vakcínami. Z historie víme, že i vakcína, která neposkytuje dokonalou imunitu vůči infekci (tzv. sterilizační), může epidemii zastavit. Tak to bylo třeba v případě slavné Salkovy vakcíny proti obrně.
Skutečně silný a jasný důkaz mohou poskytnout studie, které jsou „ušité“ právě tak, aby měřily míru přenosu. Dnes již běží na několika místech, ale výsledky z nich zatím nemáme k dispozici (krátký přehled vydal časopis Nature). Co se účinnosti týče, vakcíny zatím dokonale naplňují předpoklady do nich vkládané. Bohužel, ještě bude chvíli trvat, než se o tom přesvědčí dostatečný počet lidí i v Česku.
