Poprvé v historii. Solar Impulse 2 obletěl svět jen na sluneční energii

V Abú Zabí přistál v úterý brzy ráno po patnáctiměsíční cestě letoun Solar Impulse 2. Ve vzduchu strávil celkem 500 hodin a dnem i nocí jej poháněla jen a pouze sluneční energie. Je to první takový stroj na světě, který Zemi obletěl. Na cestu se vydal loni devátého března ze stejného místa.

Solar Impulse 2 má větší rozpětí křídel než Boeing 747 a přitom není o mnoho těžší než obyčejné auto. Nepotřebuje letecké palivo a postavili ho výrobci jachet. Oblet zeměkoule provázely mnohé komplikace. Autoři projektu Bertrand Piccard a André Borschberg se však nikdy nevzdali. A to ani ve chvíli, kdy loni v červenci museli cestu kvůli zničeným bateriím na několik měsíců přerušit (o přípravách a samotném startu Solar Impulse 2 jsme vás informovali zde).

Bertrand Piccard a André Borschberg po úspěšném dokončení obletu zeměkoule v letounu Solar Impulse 2 na letišti v Abú Zabí 26.7.2016.

Během obletu zeměkoule, dlouhého zhruba 40 tisíc kilometrů, strávil Solar Impulse 2 ve vzduchu na 500 hodin (téměř 21 dnů). Průměrná rychlost stroje se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Nejdelší etapa měla 7 212 kilometrů a byl jí Borschbergův přelet Tichého oceánu z Nagoji na Honolulu, který trval přesně 117 hodin a 52 minut. Piccard pak strávil ve vzduchu nejvíce času během 6 765 kilometrů dlouhého přeletu Atlantiku (71 hodin a osm minut).

Slavný Piccard

Ano, to je TEN Piccard

Jeho dědeček Auguste Piccard jako první člověk na světě vystoupal v balonu do výšky 16 201 metrů. Jeho otec Jacques Piccard jako první dosáhl dna Mariánského příkopu v roce 1960 za pomoci vlastního batyskafu Trieste. Bertrand navázal na rodinné tradice. Nejdříve létal se závěsným kluzákem a na ultralehkých letadlech a balonech. S nimi vytvořil několik rekordů - prvního března 1999 společně s Brianem Jonesem přeletěli s balonem Breitling Orbiter 3 z Chateau d'Oex ve Švýcarsku do Egypta. Urazili 45 755 km za 19 dnů, 21 hodin a 47 minut.

Pátého listopadu 2007 představil Piccard společně s André Borschbergem první model letadla na solární pohon - Solar Impulse, se kterým v roce 2011 přeletěl území USA.

O rodině Piccardů vyšel na Technetu dvoudílný seriál z pera Karla Pacnera.

S myšlenkou na letoun poháněný sluneční energií přišel švýcarský vynálezce a vzduchoplavec Bertrand Piccard (viz boxík) na podzim 2003, maketu stroje pak veřejnosti představil v červnu 2005 na letecké přehlídce na letišti Le Bourget u Paříže. Skutečný letoun byl hotový o čtyři roky později, kdy jej Piccard ukázal na vojenském letišti nedaleko Curychu. Stroj nesoucí jméno Solar Impulse měl rozpětí křídel 63,4 metru (zhruba jako Boeing 747), ale připraven k letu vážil jen dvě tuny.

Na první dvouhodinový zkušební let se Solar Impulse vydal 7. dubna 2010, o tři měsíce později pak již letoun, který byl díky bateriím schopen létat i v noci, absolvoval 26 hodin dlouhou zatěžkávací zkoušku ve vzduchu. Během roku 2011 s ním Piccard letěl do Paříže či Bruselu, v létě 2012 podnikl dvouměsíční cestu dlouhou přes šest tisíc kilometrů, při které během několika etap dolétl ze Švýcarska přes Španělsko do Maroka a zpět. V červenci 2013 stroj přeletěl napříč USA. Cesta rozdělená do pěti částí mu zabrala také dva měsíce.

V dubnu 2014 představili Piccard a jeho kolega André Borschberg vylepšený Solar Impulse 2, přichystaný na oblet zeměkoule. V porovnání s předchůdcem je mírně větší (rozpětí křídel je 71,9 metru) a také o necelé půl tuny těžší. První zkušební let vykonal stroj v červnu 2014, loni v březnu se pak vydal na cestu kolem světa, rozdělenou do 17 etap. Zahájil ji 9. března přeletem z Abú Zabí do Ománu, odkud pokračoval do indického Ahmadábádu (o startu letu čtěte zde). Následně přeletěl Indii a 30. března přistál v Číně.

Bertrand Piccard před rozestavěným letounem Solar Impulse 2 na letišti Payerne, říjen 2014

Cesta kolem světa

Na přelet nejlidnatější země světa se Solar Impulse 2 vydal kvůli čekání na vhodné počasí až 21. dubna 2015, kdy doletěl do Nankingu. Pak následovalo více než měsíční čekání, aby se na přelomu května a června pokusil o přelet Tichého oceánu na Havajské ostrovy, ale kvůli špatnému počasí nakonec přistál v japonské Nagoji. Na přelet Pacifiku se pak letoun řízený Borschbergem (oba piloti se v jednomístném kokpitu střídali) vydal až 28. června a po pěti dnech a nocích přistál na Havaji. Překonal při tom 8 200 kilometrů.

Ale už během prvního dne letu z Japonska se stroji přehřály baterie, což ve výsledku kvůli opravě a čekání na vhodnou roční dobu znamenalo téměř roční přestávku. Na devátou etapu se Solar Impulse 2 pilotovaný Piccardem vydal 21. dubna, v San Francisku přistál o 62,5 hodiny později.

Následovalo pět etap napříč Spojenými státy, po kterých přelétl Atlantik, aby 23. června po třech dnech ve vzduchu přistál ve španělské Seville. Předposlední etapa vedla do Káhiry, odkud letoun v neděli odstartoval do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech na závěrečnou etapu obletu světa. V úterý brzy ráno středoevropského času v Abú Zabí přistál.

Před Piccardem byla vzducholoď i bombardér

Piccardův a Borschbergův výkon navazuje na dlouhou řadu předchůdců, kteří se snažili různými způsoby obletět zeměkouli. Jako první to dokázala od března do září 1924 skupina amerických vojenských letadel. Z Kalifornie tehdy vystartovaly čtyři letouny, do stejného cíle přiletěly po 175 dnech a 44 360 kilometrech pouze dva. O pět let později oblétla Zemi německá vzducholoď Zeppelin, zvládla to za 21 dnů.

První sólový let kolem světa v letadle vykonal v roce 1933 Američan Wiley Post, jeho let trval sedm dnů, 18 hodin a 49 minut. První oblet zeměkoule bez mezipřistání (ovšem s tankováním za letu) uskutečnil od 26. února do 2. března 1949 americký bombardér B-50 Superfortress, když 37 743 kilometrů uletěl za 94 hodin a jednu minutu.

První oblet světa bez mezipřistání a doplňování paliva uskutečnili v prosinci 1986 Jeana Yeagerová a Dick Rutan. Zeměkouli obletěli za devět dnů, tři minuty a 44 sekund průměrnou rychlostí 185 kilometrů v hodině.

Cesta kolem světa bez jediné kapky „benzinu“ začíná a končí v Abú Zabí (Abu Dhabi).

I sám Bertrand Piccard se už jednou díky obletu Země zapsal do rekordních tabulek. V březnu 1999 spolu s britským kolegou Brianem Jonesem urazili v balonu bez mezipřistání za 19 dnů, jednu hodinu a 49 minut celkem 42 810 kilometrů.

Další rekord přibyl minulou sobotu, 23. července 2016, kdy Rus Fjodor Koňuchov překonal rekord v sólovém obletu Země balonem bez zastávky, když po 11 dnech a šesti hodinách letu dorazil do západní Austrálie. Překonal tak výkon Američana Steva Fossetta, který v roce 2002 svět balonem obletěl za 13 dnů a osm hodin.

20. června 2016