Vánoční věda: Kolik dětí počne fotbalista jedním gólem?

aktualizováno 
Vítězství Barcelony v semifinále Ligy mistrů v roce 2009 se zdá být jedním z mála skutečně potvrzených případů, kdy významná událost vedla ke krátkému nárůstu počtu porodů. Příznivci katalánského týmu tehdy evidentně přenesli úspěch ze hřiště i do soukromí.

Když v listopadu 1965 vypadl na východním pobřeží USA proud třiceti milionům lidí, o devět měsíců později bylo v pěti manhattanských nemocnicích o 30 procent více dětí než obvykle. Hlásili to alespoň porodníci v odpovědi na otázky médií, včetně například seriózních New York Times.

Brzy se ovšem ukázalo, že na na pohled přesvědčivé spojení výpadků elektřiny se zvýšenou porodností je jen fabulace. Bylo to nakonec přesně naopak. Porodů o devět měsíců po black-outu ubylo téměř o čtvrtinu, ukázal podrobnější pohled na statistiky (bohužel práce na toto téma jsou ze 70. let a nejsou dostupné on-line). Ale z příběhu se stala moderní legenda, která čas od času vyrazí v nových podobách.

Není tedy divu, že když španělská média v roce 2010 hlásala, že se něco podobného stalo i v Katalánsku, někteří statistici zbystřili. Katalánce k větším výkonům pod peřinou neměl motivovat nedostatek jiné zábavy, ale radost: 6. května 2009 totiž Barcelona postoupila do finále Ligy mistrů díky trefě Andrease Iniesty v 92. minutě. Do té doby napjatý zápas, ve kterém Barcelona prohrávala 0:1 a tedy nepostupovala, skončil doslova explozí nadšení. (Postoupila kvůli vyššímu počtu gólu vstřelených na hřišti soupeře.)

Zprávy i místní porodníci tehdy odhadovali, že Iniestova pravá noha tehdy počala celou "generaci". Rádio COMradio tehdy na základě údajů z pěti nemocnic vydalo zprávu, že nárůst porodnosti devět měsíců po gólu by mohl být až 45 procent.

Lékař Jesus Montesinos s kolegy se rozhodli toto tvrzení prověřit trochu podrobněji. Vzali si skutečně "tvrdé" statistiky za poslední roky ze dvou okresů v Katalánsku, kde má "Barca" rozsáhlou podporu a více fan-klubů na obyvatele než v Barceloně a kde se také narodil tehdejší kouč klubu Josep Guardiola. Zaměřili se samozřejmě především na únor 2010, tedy na období devět měsíců po šťastném gólu.

K překvapení alespoň části týmu se v datech skutečně objevil "efekt Iniesta", píší vědci v silně odlehčeném vánočním čísle jinak velmi seriózního časopisu British Medical Journal. Nebyl zdaleka tak silný, jak by se zdálo z médií, ale dětí skutečně bylo o zhruba 16 procent více než v jiných únorech v období mezi roky 2008 a 2012. V únoru 2010 se tak narodilo v obou okresech zhruba o 30 dětí více než ve stejném měsíci v jiných letech.

Graf vývoje porodnosti ve dvou katalánských oblastech v letech 2007 až 2012. Je...

Graf vývoje porodnosti ve dvou katalánských oblastech v letech 2007 až 2012. Je na něm vidět, že únor 2010 byl vzhledem k jiným únorům na počet dětí hodně nadprůměrný. A je na něm vidět zřejmě i vliv hospodářské krize ve Španělsku po roce 2010, kdy došlo k výraznému snížení porodů.

Studie samozřejmě nemůže prokázat, že příčinou malého baby-boomu bylo právě fotbalové vítězství. To ze statistiky vyčíst nelze. Ale z hlediska biologického se zdá vyšší porodnost po fotbalovém vítězství logičtější než v případě výpadku elektřiny. To je v podstatě stresová situace (co bude s mrazákem?), vyhraný zápas radostná. Fanoušci prožívají výsledek svého týmu i na hormonální úrovni a mají po vítězném zápase vyšší hladinu testosteronu. A také emocionální potřebu se o radost podělit, jak to jen jde.

45 Ježíšků

Ve vánočním čísle BMJ se objevila i zpráva lékařů, kteří vyhodnocovali údaje z dlouhodobé statistické studie o zdraví žen v USA. Jejího posledního kola se zúčastnilo 7 870 žen průměrného věku 28 let. Více jak pět tisíc do dotazníku uvedlo, že počaly alespoň jednoho potomka. Pětačtyřicet z nich (tj. 0,8 procenta) trvalo na tom, že počaly spontánně, bez styku s mužem.

Nejvyšší počet zázračných početí byl u žen, které podepsaly takzvaný slib čistoty, což je v USA poměrně rozšířený zvyk. Podle statistik se nezdá, že by vedl k výraznému rozdílu v sexuálním chování mladistvých, ale výsledky nejsou úplně průkazné.

Pokud by to byla pravda, nebylo panenské početí Ježíše Krista až takový zázrak. Ve skutečnosti výsledky jen ukazují známou pravdu, že údaje z podobných šetření (tedy těch, kde účastníci zadávají údaje sami) jsou notoricky nespolehlivé. Samozřejmě hlavně v případech citlivých informací, jako je ta o početí. Stejně častou chybou pak je, že se tato nespolehlivost tzv. self-reported studií neuvádí ve zprávách, které o nich píšeme my novináři.

Na druhou stranu, stále musíme připustit možnosti jiných vysvětlení. Autorský tým v práci výslovně píše, že někteří autoři (shodou okolností prý ti, kteří nefandí Barceloně) si dodnes myslí, že jde o vliv nějaké jiné skutečnosti, nebo prostě náhodu.

Provedli kontrolu přímo v Barceloně, kde se ovšem podobný efekt neukázal. Nárůst porodnosti byl pro únor 2010 pouze 1,2 procenta, což je s velkou pravděpodobností opravdu jen náhodný výkyv. To samozřejmě nevylučuje, že ve sledovaných okresech mohou být jednoduše fanoušci "oddanější" než v Barceloně. Nebo neměli na rozdíl od fanoušků v metropoli kde slavit, a museli dříve domů.

Protože nezodpovězených otázek je více, Montesinos a spol. navrhují barcelonským fotbalistům a především Iniestovi, aby pokus v dohledné zopakovali. V případě Barcelony není to zcela vyloučené, česká demografie si však vzhledem k úrovní našich týmů patrně ještě počká. Ale mohli bychom udělat jistou variaci. Vzhledem k tomu, že vítězství hokejistů na ZOH v Naganu se na statistikách nijak silně neprojevilo, možná bychom měli prověřit, zda jde o efekt jen čistě fotbalový. Výzva pro naší reprezentaci na příští rok.

Ale fanoušci alespoň malých "baby-boomů" nemusí být smutní, před námi jsou vánoční svátky, díky nimž mívají porodníci spíše více než méně práce na podzim. Sportu zdar!

Poznámka: Článek původně uváděl, že Iniestův gól byl vítězný. Ve skutečnosti byl postupový: Barcelona do té doby prohrávala 0:1 a zápas tedy skončil 1:1. Za nepřesnost se omlouváme.  

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Mytická studená fúze funguje. Neprodukuje však energii, nýbrž peníze

Větší demonstrační systém E-Cat, který podle Itala Andrea Rossiho měl ukázat...

Brad Pitt, vdova po Stevu Jobsovi a velký britský investiční fond vložili desítky milionů dolarů do firmy, která se...

Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i...

Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě...

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

Najdete na iDNES.cz