Vědecký bulvár: AIDS dal mužům nový fetiš. Ženské nohy

aktualizováno 
Ženské nohy muže přitahují nejvíce v dobách epidemií sexuálně přenosných chorob, spekuluje vědecká studie. Hypotézu vědci potvrzovali na pornografické literatuře před a po vypuknutí epidemie AIDS.

K pomilování. A bezpečně | foto: Profimedia.cz

Přehrabování se ve vědeckých archivech může být čirá radost. Přesvědčili se o tom autoři blogu NCBI ROFL. Na světlo vynesli starou vědeckou studii, která pobaví a možná i něco víc. 

Ale posuďte sami: Její autoři prošli porno literaturu a přišli s hypotézou, že existuje souvislost mezi epidemiemi sexuálních chorob a uctíváním nohou v sexuálních představách současníků. Svou hypotézu si částečně potvrdili na pornografické literatuře z doby, kdy vypukla epidemie AIDS. 

Dílko se jmenuje "Sexualizace ženské nohy jako odpověď na epidemie pohlavně přenosných nemocí: předběžná studie". (Abstrakt studie zde, ale přístup k ní je placený. Nejúplnější zdroj najdete na blogu NCBI ROFL zde.) Prvním autorem textu je psycholog a psychiatr James Giannini, toho času na státní univerzitě Ohio (dnes má mít soukromou praxi) a několik jeho kolegů.

Návrat do minulosti

Autoři se nejprve odvolávají na minulost. Připomínají, že v průběhu posledního tisíciletí se v západním světě vyskytly čtyři velké epidemie sexuálně přenosných nemocí. V 13. století patrně došlo k rozšíření kapavky, v 16. a 19. století pak syfilidy a na konci 20. století vypukla epidemie AIDS.

Během všech těchto období se měl zvýšit sexuální "náboj" ženských nohou. Fetiš se vytratil obvykle s koncem epidemie o 30 až 60 let později. Tato období zájmu o ženské nohy jsou podle autorů ve výrazném protikladu k jiným obdobím dějin, kdy erotická literatura opěvuje především poprsí, pozadí a stehna.

Jak se měnil průměrný počet fotografií nohou v jednom čísle pánských časopisu v

Jak se měnil průměrný počet fotografií nohou v jednom čísle pánských časopisu v průběhu let

V moderní době tomu nemá být jinak. Autoři studie dělali analýzu obsahu osmi velkých pornografických časopisů ve Spojených státech v letech 1962 až 1998, tedy z doby před začátkem a v průběhu epidemie AIDS. Vyloučili z analýzy pouze ty, které už jsou programově fetišistické a soustřeďují se třeba jen na určitou část těla, a které by výsledky zkreslily. 

Každé číslo měli v rukou tři posuzovatelé, kteří udělali statistiku počtu zachycených částí těla. Během uvedených let došlo k prudkému nárůstu počtu zobrazení nohou (jak zachycuje graf). Autoři nabízejí k úvaze myšlenku, jestli není možné nohy v kontextu pornografie chápat jako výraz ženské moci (jako třeba ve výrazu "být pod pantoflem"). Něco podobného údajně prohlašují i úvodníky pornografických časopisů zobrazující výhradně ženské nohy: jde údajně o jedinou formu pornografie, která ženy neponižuje, ale naopak uznává jejich moc.

Boty, co šlapou po sexu

Studie je inspirována celkem těžko zpochybnitelnou myšlenkou, že erotický význam jednotlivých částí ženského těla se v průběhu dějin mění. A to nejen v závislosti na tom, jak daná doba na sex pohlíží (nakolik se o něm může veřejně mluvit atp.), ale i v závislosti na tom, jak vnímá ženy.

V dobách zvýšeného nebezpečí nákazy pohlavními chorobami ovšem podle autorů může mít zájem o nohy jinou funkci. Jejich nejlepší zdroje (pánské časopisy "specializující" se jen na ženské nohy) prý často zdůrazňují, že tento typ fetiše je velmi bezpečný - tedy bezpečný z hlediska srovnání s běžnějšími sexuálními představami. V dobách velkých epidemií pohlavních chorob je tak tento typ fetiše rozumná volba, protože snižuje riziko nákazy.

Autoři ovšem netvrdí, že to je jediné možné vysvětlení. Zbožštění nohou podle nich také může například mužům pomoci zvládnout vztah s mocnou a emancipovanou ženou. A tři ze čtyřech zmiňovaných období "sexuálních epidemií" (kromě 19. století) byly také dobami relativně velkých ženských svobod.

Giannini a spol. ovšem uvádějí, že pokud platí jejich první hypotéza, s koncem epidemie AIDS by mělo dojít k obratu trendu a ženské nohy by měly zažít ústup ze své krátké slávy. Tato doba už de facto nastala, alespoň v tom smyslu, že AIDS dnes není akutně smrtelné onemocnění, ale "jen" chronická choroba, se kterou lze žít desítky let. Nicméně skupina už po své první práci nezveřejnila žádnou novější analýzu. Najdou se jejich pokračovatelé?

Autor:
 

Nejčtenější

Ochranka prezidenta Putina mate GPS. Lodě se přemístily na pevninu

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící...

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní...

USA budují Vesmírné síly. Evropa ani Rusko nemají potřebné technologie

Nejsilnější raketou současnosti je Falcon Heavy od společností SpaceX. Motory...

K zahájení budování samostatných Vesmírných sil Spojených států zbývá už pouze jeden legislativní krůček. Základní...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

OBRAZEM: „Největší“ letadlo světa se vydalo na svůj první let

První let stroje Stratolaunch (13. duben 2019)

Speciální letadlo Stratolaunch, které bude sloužit jako platforma pro vypouštění kosmických raket, absolvovalo v sobotu...

Přistál, ale neudržel se. SpaceX přišla o centrální stupeň rakety

Falcon Heavy u startovní rampy LC-39A

Společnost SpaceX přišla o prostřední stupeň rakety Falcon Heavy. Incident se stal až po návratu z kosmu, když nosič...

Další z rubriky

Na oběžné dráze hrozí herpes. Omezí cesty k jiným planetám?

Astronaut Luca Parmitano ve skafandru „enhanced EMU“ během kontroly v...

Pobyt ve vesmíru v nás probouzí to nejhorší, k čemuž patří i spící viry. Máme ovšem tak málo informací, že není jasné,...

Jak se fotí černá díra, a proč potřebujete teleskop velikosti Země

Černá díra v jádru galaxie M87

Na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích po celém světě byl představen první snímek bezprostředního...

Náš tým má k léku na Alzheimera nejblíže, řekl v Rozstřelu český neurolog

Neurolog Martin Tolar v diskusním pořadu Rozstřel

Neurolog Martin Tolar pracuje ve společnosti Alzheon, která chce do několika let dokončit vývoj svého preparátu pro...

Najdete na iDNES.cz