Vědecký bulvár: muži s malými varlaty jsou prý pečlivější otcové

aktualizováno 
Americká studie naznačuje, že čím mají muži menší objem varlat, tím více času věnují dětem. Otázkou je, zda k tomu mají vlohy, nebo se na nich už podepsalo otcovství.

Vědci hledali souvislost mezi objemem varlat a péčí mužů o děti. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Tři vědci z Emoryho univerzity v Atlantě se pustili do zkoumání problematiky otcovství z netradičního pohledu. Dalo by se říci, že odspodu. Jennifer Mascarová, Patrick Hacketta a James Rilling zkoumali, zda velikost mužských varlat nějak souvisí s přístupem jejich nositelů k výchově dětí.

Zní to přinejmenším podivně, ale jde jen o dost neotřelý příklad běžného výzkumu vlivu evoluce na podobu a "životní styl". V podstatě jde o jinak položenou otázku: jak různé organismy nakládají s energií? Kolik jí vkládají do hledání partnera, do rozmnožování, do péče o potomstva, ale také třeba do růstu rysů přitažlivých pro druhé pohlaví?

Všechno z toho něco stojí, organismy přitom mají jen omezené množství energie, a tak si musí vybrat (přesněji řečeno si za ně vybírá evoluce), čemu dají přednost. I v češtině se pro takovou "výměnu něco za něco" často používá anglický výraz trade-off. Tímto způsobem lze zkoumat rozdíly mezi druhy, ale také mezi jednotlivci jednoho druhu.

Autoři se domnívají, že různí muži takto "volí" mezi vztahem k potomstvu a něčím, co bychom z nedostatku lepšího slova mohli nazvat mužností. Podle Jennifer Mascarové a jejích kolegů se ukázalo, že muži, kteří se věnují dětem, mají v průměru nižší hladinu testosteronu. A také menší varlata.

Všimli byste si? Asi ne

Jak je to s otcovským testosteronem vědci nezkoumali poprvé. Otcovství například u mužů zřejmě snižuje hladinu testosteronu (jedna studie zde). Měření objemu varlat u otců tu ovšem ještě nebylo (nebo se nám o tom alespoň nepodařilo nic dohledat).

Mascarová a spol. přitom objevili poměrně jasný trend: menší varlata znamenají v průměrů více času věnovaného dětem. Platilo také, že muži s menšími varlaty měli spíše nižší hladinu testosteronu. A také jejich mozek silněji reagoval na snímek jejich dítěte pod funkční magnetickou rezonancí. Tito muži mohli vyměnit agresivitu a možnost reprodukčního úspěchu za lepší péči o děti.

Trend je sice ve statistických údajích matematicky nepochybně doložitelný, ale není rozhodně tak silný, aby se nenašlo dost výjimek. Zdá se, že objem varlat by mohl mít na svědomí cca 20 procent ve studii sledovaných rozdílů mezi otci (Což není totéž jako 20 procent všech rozdílů v péči o dítě. Tohle je jen pokus, ne celá pravda o přístupu otců k dětem.) Bez statistické analýzy by si ho drtivá většina z nás v údajích nevšimla.

Graf A zachycuje souvislost mezi objemem varlat (na ose x) a výsledky mužů v...

Graf A zachycuje souvislost mezi objemem varlat (na ose x) a výsledky mužů v dotazníku o tom, kolik péče věnují svým dětem. Černá čára vyznačuje trend, šrafovaná hladinu, nad kterou se muži v rodině starali o dítě více než jejich partnerka. Graf B ukazuje souvislost mezi výsledky ze stejného dotazníku (osa y) a hladinou testosteronu u mužů ve studii. Graf C vyznačuje souvislost mezi objemem varlat a hladinou testosteronu.

Navíc, jako už to bývá u podobných ojedinělých prací, které naznačí novou možnost, studie také byla poměrně malá (malá rovná se levná). Zúčastnilo se jí pouze zhruba 50 mužů, kteří se nechali takto všestranně prozkoumat. Navíc se minimálně část hodnocení zakládala na dotazníku vyplňovaném mužem i jeho partnerkou a v něm mohla hrát celá řada vlivů. Na nějaké dalekosáhlé závěry je tedy brzo.

Mascarová také v práci jen opatrně připouští možnost, že by to mohlo znamenat, že někteří muži mají větší sklony k aktivnímu rodičovství než jiní. To není žádný velký objev, ale rozhodně je pravdou, že více se na základě této konkrétní studie říci nedá.

I proto, že není jasné, jak je to s příčinou. Měření odhalí jen to, že dvě veličiny (objem gonád a čas strávený s dětmi) spolu obvykle souvisí, ale už ne proč. Velikost varlat se může také měnit v průběhu života (mění se rozhodně v dospívání) a autoři nevylučují, že se zmenšují až poté, co se muž začne intenzivně starat o dítě. Jestli mají být výsledky přesvědčivější, bude to chtít ještě více práce. Otázkou je, zda toto téma zaujme i grantovou komisi.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Nepochopil, co po něm chlípný esesák chtěl. Přežil pochod smrti

Tetovaná předloktí rodiny Taussigů.

Když bylo jeho synovi 11, uvědomil si, že ve stejném věku on musel do koncentráku. Proto se rozhodl své vzpomínky vydat...

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Evropský regulátor objevil nový problém Boeingu 737 Max s autopilotem

Zaparkované Boeingy 737 MAX v továrně ve městě Renton na severovýchodě USA

Evropský úřad pro bezpečnost v letectví odhalil nový problém s uzemněnými letouny Boeing 737 Max. Chyba se týká funkce...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Další z rubriky

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

„Psí oči“ nejsou náhoda, ale dílo evoluce. Psi si na ně vyvinuli svaly

Pes (ilustrační foto)

Ten nevinný pohled zná každý. Když upře čtyřnohý přítel na svého pána „psí oči“, vzbudí to širokou škálu emocí....

Najdete na iDNES.cz