Pondělí 20. března 2023, svátek má Světlana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. března 2023 Světlana

Vědecký bulvár: Živé "podmořské UFO" po letech znovu zaujalo internet

Po internetu v posledních týdnech koluje snímek hlavonožce, který vypadá jako mimozemšťan. Skutečnost je však ještě o něco zajímavější než první dojem.

Snímek "ufona", ve skutečnosti zřejmě hlavonožce rodu Magnapinna pořízený robotickou ponorkou firmy Shell v Mexickém zálivu. | foto: NOAA

Tipy a nápady na články nám do redakce přicházejí prakticky neustále (díky za ně). Ale když přišel odkaz na "podmořského ufona", některé z nás hned napadlo, že tenhle obrázek už odněkud známe. A ne, nebylo to z Války světů.

Na snímku, který vidíte v záhlaví článku, je hlavonožec s rodovým latinským jménem Magnapinna. Snímek pořídila malá robotická ponorka společnosti Shell, která kontrolovala průzkumný vrt v Mexickém zálivu, a to v hloubce 2 386 metrů. Je to jen pár desítek metrů nad dnem, které v těchto místech leží zhruba 2 450 metrů hluboko.

Snímek nám byl povědomý proto, že byl pořízen v listopadu 2007 a na veřejnost ho pak firma vydala v roce následujícím. Snímku si letos ve druhé půli listopadu všimlo několik zahraničních médií, a tak se vydal na druhé kolo své "zpravodajské" dráhy. To ovšem neznamená, že by nebyl stále cenný. O "velké ploutvi" (překlad latinského jména Magnapinna) toho víme v podstatě stále stejně jako v době, kdy byly tyto podmořské záběry pořízeny.

Kolik jich je?

Pro moderní vědu záhadné hlavonožce se poprvé podařilo objevit v roce 1907. Ale první exemplář (či spíše jeho zbytky) byl natolik poškozený, že biologové ho považovali za jiný druh a vlastně příslušníka úplně jiné skupiny. Podobné to bylo i v 50. letech s druhým známým úlovkem, který také skončil v jiné taxonomické škatulce.

Když však v 90. letech biologové dostali do rukou dva nedospělé exempláře, došli k názoru, že před sebou mají nepopsaný druh, a vytvořili tak skupinu Magnapinna, do které spadly i oba starší kousky.

Snímek pravděpodobně příslušníku rodu Magnapinna z Indického oceánu, hloubky 2340 metrů, který pořídili japonští výzkumníci.

Neznamená to, že by dnes situace byla přehledná. Biologové jsou přesvědčeni o tom, že podobná skupina existuje, ale jak přesně její zástupci vypadají a kolik jich je, to už se neví. Zatím rozeznávají pět druhů na základě 11 známých exemplářů ve sbírkách, ale klidně to může být tak, že druhů je více, nebo naopak méně. Chybí nám srovnání, a tak nalezené exempláře mohou stejně dobře patřit třeba jen třem druhům.

Situace je o to nepřehlednější, že biologové k fyzickému zkoumání dostali zatím vždy pouze nedospělé jedince. Dospělce známe jen z videí a fotografií robotických ponorek.

První záznam byl pořízen v roce 1988 "robotem" Nautilus u severní Brazílie v hloubce kolem 4 730 metrů. Ponorka na podobná zvířata narazila v 90. letech ještě dvakrát v hloubkách kolem 3 000 metrů, pokaždé v Atlantickém oceánu.  V roce 1998 se podařilo dalšího tvora patřícího nejspíše mezi "velkoploutvé" zachytit na kameru japonským vědcům v Indickém oceánu.

Do roku 2000 se videotéka rozrostla ještě o několik dalších pozorování, hlavně z Mexického zálivu. Z této oblasti také pocházelo první kvalitní a delší video (kolem 10 minut), které pořídil robot výzkumné lodi Western Flyer (tým publikoval zprávu v časopise Science, která je dostupná zdarma po registraci). Dalším "hitem" se pak stalo až nám už známé pozorování robotické ponorky firmy Shell v roce 2007, a celkem tedy (podle našich zjištění) existuje devět podmořských obrazových záznamů.

Hlavonožec (pravděpodobně) druhu Magnapinna zachycený podrmořským robotem Alvin.

Ale i když záběrů přibývá, o samotných hlavonožcích toho stále nevíme mnoho. Na přítomnost robotických ponorek reagovali klidně a majestátně. Není známo, že by se pokoušeli o rychlý únik. V podstatě vždy se je podařilo zachytit jen několik desítek metrů od dna s deseti na pohled stejně dlouhými rameny v pozici, která tak nápadně připomíná položené "trojnožky" vetřelců z již zmiňované Války světů. Vyrážejí jim z těla do stran, ale po několika desítkách centimetrů se ostře lámou směrem dozadu.

Jak napovídá jejich latinské jméno, mají v poměru k tělu ohromný ploutevní lem (tedy "ploutev" kolem těla). Velikost těla se u zatím zachycených dospělých exemplářů pohybuje od 1,5 do 7 metrů, samozřejmě včetně chapadel. (Naproti tomu odhadnout hmotnost se vědci ani nepokoušeli.)

To je zhruba vše, co víme. Netušíme, kolik takových tvorů může na světě žít, zda žijí i v jiných částech světa nebo čím se vlastně živí. Vědci jen odhadují, že tvorové se živí drobnými živočichy, kteří se chytají na chapadla. Při jednom pozorování se chobotnice dostala do kontaktu s ponorkou. Biolog Michael Vecchionne, jeden z objevitelů této skupiny hlavonožců, pro BBC řekl, že se mu zdálo, že se chapadla jen těžko "odlepovala" od stroje, takže je možná používá jako obdobu pavoučí sítě.

  • Nejčtenější

Ukrajinská pobřežní obrana zničila plány na vylodění u Oděsy

Flotila ukrajinského námořnictva dostala na začátku ruské invaze na frak, ale její „suchozemská“ pobřežní obrana...

Ukrajinské námořnictvo vstává z popela. Posílí ho korvety a minolovky

I když se vede válka na moři v rámci současného rusko-ukrajinského konfliktu jen omezeně, schopnost Ukrajiny udržet...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Umělá inteligence si sama najala člověka, aby vyřešil její problém

Umělá inteligence, která lže, aby z člověka vymámila spolupráci, bez které by nemohla vyřešit problém, může být noční...

A TOTO VÍTE? Co způsobuje ty velké výbuchy za lodí při lovu ponorky

Ponorkový boj si většina lidí spojuje s druhým světovým konfliktem. Ale základní prostředky boje proti ponorkám vznikly...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět skvělých rad, jak nebýt na sociálních sítích za troubu

Pojmenovali jsme nejčastější prohřešky na internetu a sociálních sítích a přinášíme rady, jak jim předejít. Třeba se...

Revma vzniká v plicích. Nyní došlo ke zlomu v léčbě, říká profesor Vencovský

Premium Bolest, ztuhlost, otoky a deformace kloubů, především na rukou. Tak si většina lidí představuje revmatoidní artritidu,...

Nový trik exekutorů: věřitel se za jednu korunu může hojit na dlužníkovi

Premium Exekutoři a věřitelé našli způsob, jak zůstat s dlužníkem ve hře o splacení dluhu, i když podle zákona mají exekuci...

V Česku neměl šanci, v cizině metastázy zmizely. Léčbu hradí pojišťovna

Premium Na rakovinu prostaty umírá v Česku asi 1 500 mužů ročně. Když vyčerpají všechny metody léčby, nezbývá jim než čekat na...

Český fyzik: Jaderná fúze může způsobit energetickou revoluci, jež změní svět

Rozstřel Český vědec Milan Holec je součástí týmu, který se postaral o přelomovou událost ve fyzice. Vědcům se totiž v prosinci...

Jméno tohoto elegantního sauropoda si asi nezapamatujete

Jmenuje se Opisthocoelicaudia skarzynskii a k tomuto těžko vyslovitelnému a ještě hůře zapamatovatelnému názvu se tento...

Příběh chatrče z dinosauřích kostí, která se stala paleontologickou legendou

Některé příběhy z dějin paleontologie připomínají spíše výňatky ze scénářů hollywoodských snímků. Patří sem i objev...

Jak se měnily odhady stáří Země od Písma svatého po radiometrické datování

Dějiny odhadů stáří naší planety jsou velmi zajímavým příběhem. Pohlížíme-li na tuto historii jako na kuriózní přehled...

Vypadni z pódia, pleskla Avril Lavigne polonahou aktivistku přes prsa

Avril Lavigne pobavila diváky na předávání cen Juno, kanadské obdoby Brit Awards. Ve chvíli, kdy přebírala svou cenu...

Meteoroložka Honsová: Letos bude extrémní počasí, zapíše se do historie

Premium Meteoroložka Dagmar Honsová je přesvědčená, že letošní rok určitě přinese mnoho zajímavých a zřejmě i extrémních...

Herec Gene Hackman se po letech ukázal na veřejnosti

V důchodu je už skoro dvacet let. Svůj poslední film Starosti starosty natočil v roce 2004. Herec Gene Hackman (93) se...

Bez milionu pro mercedes nelez. V testu autodealerů jsme skončili na rohožce

Exkluzivně Kvůli ekonomické nejistotě se Češi do nákupu nového vozu nehrnou. Mnohým autosalonům jako by na tom pramálo záleželo,...

Levnější papriky, cukr i vejce. Češi v zahraničí šetří tisíce a stát tratí

Levnější vejce, maso i zelenina. Čechy ženou vysoké ceny potravin do obchodů v zahraničí. V Polsku ušetří tisíce za...