Vědecký bulvár: Ženám na velikosti záleží. I tam dole

aktualizováno 
Tým australských biologů se pokusil zjistit, zda a případně jak velikost penisu ovlivňuje přitažlivost mužů. Ukázalo se, že ženám záleží na velikosti prakticky všeho.

Důležité je podívat se i zepředu... | foto: Profimedia.cz

Samci zvířat v boji o samice soutěží v mnoha disciplínách. Většinou nejde o přímé fyzické střety, ale o nejrůznější soutěže krásy či dovedností. U některých druhů spolu soupeří i v rozměru pohlavních orgánů. Jde o druhy, u kterých jsou genitálie na pohled dobře vidět, třeba u některých ryb.

Před vynálezem oblečení se vystavoval i člověk, a tak se nabízí otázka, jestli nám byl (a stále je) vlastní i tento typ soupeření. Ale protože jde o velmi košilatý problém, existuje poměrně málo vědeckých prací, které by zjišťovaly, zda velikost penisu ovlivňuje přitažlivost mužů pro ženy, podobně jako například symetrie obličeje, postava či výška.

Provedené práce také poskytují různorodé výsledky. Některé tvrdí, že velikost přirození nehraje roli (např. tato, tato), podle jiných ano, ale ženy si cení různých parametrů (délky nebo naopak průměru). Společné mají to, že ženy v nich odpovídaly samy o svých preferencích v anonymních dotaznících.

Ukázka tří postav, mezi kterými si ženy v Mautzově studii vybíraly. Představují

Ukázka tří postav, mezi kterými si ženy v Mautzově studii vybíraly. Představují průměr (uprostřed) a dva extrémy: minimální a maximální rozměry ve všech parametrech (výšky, délka přirození, poměr šířky ramen a boků)

Biolog Brian Mautz (toho času z univerzity v Canbeře, dnes působí v Ottawě) s kolegy chtěli být objektivnější a nechali ženy hodnotit ty podle nich "nejmužnější" mezi navrženými počítačovými modely nahých mužských postav s různými parametry od výšky přes šířku ramen až právě po velikost přirození. A to v životní velikosti, aby nedošlo ke zkreslení.

Zdaleka nejdůležitější byl poměr šířky ramen a boků. Ale výška a délka penisu byly také důležité, a to kupodivu zhruba stejně. Také platilo, že čím větší daný parametr (výška, šířka v ramenou atd.), tím byla postava přitažlivější. Ty nejatraktivnější siluety byly (jak jinak) ve všem nadprůměrné.

Z průběhu se ovšem zdá, že jak se postavy blížily horní hranici představovaných parametrů, přírůstek přitažlivost se snižoval. Příkladem řečeno: muž vysoký 190 cm byl přitažlivější než 185 vysoký, ale ne o tolik jako 185 cm vysoký v poměru se 180 cm vysokým. Totéž platilo i pro ostatní parametry. (Číslo, na které čekáte: nad 10 centimetrů v ochablém stavu už jsou přírůstky atraktivity malé. Do té doby stoupají v podstatě lineárně.)

Na horní meze přitažlivosti však vědci nenarazili, zřejmě se drželi moc při zemi. Ale téměř jistě existují. (Prodloužení křivky získané z naměřených dat ukazuje, že "nejpřitažlivější" pohlavní úd by měl mít v ochablém stavu 12,8-14,2 centimetru, řekli autoři časopisu Nature. Průměr v Evropě je zhruba 9 centimetrů.)

Co výzkum přinese? Naznačuje, že důvodem abnormálních rozměrů lidských pohlavních orgánů v poměru s jinými primáty by mohl být pohlavní výběr. Muži s větším přirozením tedy mohli být atraktivnější a mít více potomků, kteří by zdědili jejich výhodu, a tak dále podle známého evolučního scénáře.

Přesvědčivý důkaz však studie neposkytuje. Účastnily se jí totiž pouze australské ženy. Jak je to v populacích, kde lidé opravdu chodí nazí a kde je opravdu příležitost vidět vše z možného partnera už při běžném společenském styku, tak zatím nikdo neví. A rozdíly mezi jednotlivými populacemi nejsou jen kulturní, ale i fyzické (můžete se přesvědčit na světové mapě průměrné délky penisů).

Stejně dobře je možné, že tento konkrétní znak je tak slabý, že i když třeba může poskytovat malou výhodu, jiné faktory ho v klidu přebijí (k tomu by byla potřeba studie o množství potomků u mužů s různými parametry).

Ale jeden možný bezprostřední přínos by tu být mohl, odvážil se pro časopis Nature odhadovat psycholog Geoffrey Miller. Práce podle něj udělá z nepříjemné otázky téma, o kterém se dá normálně mluvit. Otázkou zůstává, zda zrovna toto téma ve veřejné debatě potřebujeme.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i...

Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz