Každou minutu napíší lidé po celém světě stovky tweetů na téma nového koronaviru. Podobně je tomu na Facebooku, kde zprávy, vtípky nebo dotazy týkající se šíření nemoci COVID-19 téměř vytlačily ostatní obsah. A pozadu samozřejmě nejsou ani média. Rozhovory, aktuality, tiskové konference, doporučení, tipy, reportáže z obchodů, nemocnic, zasažených oblastí, jednání vlády, vyjádření politiků...
Nemělo by nás to překvapit. Zájem lidí o informace je obrovský, kdykoli jde o něco nového, neznámého, nepředvídatelného nebo děsivého, a nový koronavirus všechny tyto aspekty kombinuje. Čtenáři mají o novinky zájem a novináři tomuto zájmu samozřejmě vycházejí vstříc. Pokud si však nedáme pozor, dostaneme se do bezmyšlenkovité spirály, v níž budeme prahnout po každé novince, každém číslu a „rychlém řešení“, a pro stromy neuvidíme les.
Protože jsem také novinář, možná tento článek bude zpočátku působit trochu pokrytecky. Ale pokusím se vysvětlit, jaký je rozdíl mezi informovaností a tím, co bych nazval informační obsesí:
- informovanost – orientace v tématu, schopnost rozpoznat důležité a užitečné informace, schopnost dohledat další podle potřeby
- informační obsese – neustálé vyhledávání nových informací, strach z nedostatku informací, iluze informovanosti, splývání informací
Hranice mezi nimi je často tenká. A nejtěžší je poznat příznaky informační obsese u sebe samého...
Jak často čtete nebo sledujete zprávy o COVID-19?
Omezte sledování zpráv, které vás stresují, radí WHO
„Kalifornie má první oběť viru COVID-19!“ To je samozřejmě smutná zpráva, ale je otázka, co si z ní můžeme odnést. Mění nějak to, co víme o viru a o tom, jak se šíří? Má tato zpráva nějaký dopad na to, jak se chovat nebo nechovat?
Možná máte ve svém okolí někoho, kdo doslova žije každou novou informací týkající se nového koronaviru. Přepíná mezi sociálními sítěmi, novinovými portály a specializovanými stránkami se statistikami a mapou (výběr je velký). Ve volných chvílích pak projíždí dosud nerecenzované vědecké studie a návody na vytvoření respirátoru z podprsenky nebo PET lahve.
Nejen takovým obsesivním sledovačům je určena rada Světové zdravotnické organizace: „Omezte strach a nejistotu tím, že snížíte čas, který věnujete sledování zpráv, které vás znepokojují.“
Rady WHO ohledně duševního zdraví v době epidemie a stresu
Neznamená to samozřejmě, že by lidé měli zavírat oči před realitou. Naopak, je nesmírně důležité znát fakta. Právě znalost faktů – ideálně ze zdrojů, kterým můžeme důvěřovat – nám umožní zasadit nové informace do kontextu a posoudit, co je pro nás důležité a co naopak není podstatné. Proto ostatně WHO radí: „Nasbírejte takové informace, které vám pomohou přesně odhadnout, jaká rizika vám hrozí a jak se jim můžete rozumně vyvarovat. Najděte si důvěryhodný zdroj informací, kterému můžete věřit, například stránku WHO nebo místní/státní zdravotnickou organizaci.“
Zdroje informací o koronaviru COVID-19Kde hledat aktuální údaje a oficiální doporučení
Infolinka Státního zdravotního ústavu pro kohokoliv, kdo se potřebuje poradit v souvislosti s koronavirem, je k dispozici denně na telefonních číslech 724 810 106 a 725 191 367. |
„Pokud není sledování šíření nemoci součástí vaší profese, doporučuji pro vaši vlastní mentální pohodu, abyste sledovali zprávy o viru COVID-19 třeba jen jednou denně, například ráno, než jdete do práce“ píše Carl Bergstrom, profesor biologie na Washingtonské univerzitě. „Zbytek dne se nenechte do zpravodajského cyklu zatáhnout.“
Rychle neznamená přesně, naléhavě neznamená užitečně
Tím, že úmyslně nebudete vyhledávat nové zprávy o koronaviru každých pět minut, mimoděk docílíte toho, že se k vám dostanou jen ty důležité a ověřené informace. I při snaze o maximální přesnost se stává, že noviny přinesou spekulaci nebo nepřesnost, kterou budou později opravovat. Americký web USA Today například 1. března mylně informoval o tom, že v Česku si nový koronavirus vyžádal první oběti na životech (článek je již opraven). Namísto toho, abyste prožívali v reálném čase každý jednotlivý případ a opatření, sledujte situaci v delších intervalech a získejte tak přesnější a celistvější informace.
Co můžete reálně dělat proti šíření COVID-19Doporučení Světové zdravotnické organizace a českého ministerstva zdravotnictví
Dlouhodobé sledování toho, jak se virus šíří ve vašem okolí, může vést ke stresu. WHO proto doporučuje:
Víc v článku Koronavirus ve 12 bodech |
„Je jedno, kolik tiskových konferencí proběhne, není nic užitečného, co byste kvůli vlastnímu bezpečí potřebovali vědět dnes odpoledne a nepočkalo by to do zítřejšího rána,“ radí Bergstrom. Podle něj je třeba počítat i s tím, že epidemie koronaviru jen tak nepomine. Musíte tedy najít rutinu, která vám vydrží několik měsíců.
Nesmysly se šíří rychleji než ověřené informace
Zvláště sociální sítě a skupinové diskuze mohou nahrávat šíření nepotvrzených a alarmistických informací. Je to pochopitelné, protože se zpravidla rychleji šíří informace vzbuzující emoce jako hněv nebo strach.
Proč se nesmysly šíří rychleji než fakta? |
Neověřená informace má navíc větší šanci zaujmout svou jedinečností: „Zjistili jsme, že nepravdivé zprávy častěji vyvolaly emoci překvapení, což podporuje hypotézu o originalitě,“ píší vědci z MIT, kteří studovali šíření nepravdivých zpráv. I díky tomu má nepravdivá zpráva (podle měření mezi lety 2006 až 2017) o 70 % větší šanci, že bude sdílena dále. Nepravda se šíří rychleji a dostane se k více lidem.
V případě COVID-19 jsou sociální sítě doslova zaplavené tím, jak se každý k tomuto celosvětovému tématu vyjadřuje. Lidé sdílejí vtipy, odkazy na články, ale také „zaručené postupy“, alternativní rady, konspirační teorie nebo neověřené informace. Možná jste narazili na tyto nesmysly:
- jak vyléčit virus pomocí bylinek
- že má vláda vakcínu, ale tají to
- že virus vznikl v laboratoři jako biologická zbraň
- že proti viru zabírají homeopatika
- že dealeři přidávají COVID do drog
- že experti již předpověděli globální dopady viru
- že stačí kloktat alkohol (nestačí)
Epidemie nového koronaviru |
Sociální sítě už představily některá opatření, která by měla šíření nesmyslů zpomalit. Facebook zakázal reklamy slibující lék účinný proti COVID-19 (žádný takový zatím v prodeji není), Twitter zase lidem začal zobrazovat doporučené zdroje informací. Těžko se však mohou sociální sítě stát místem důvěryhodné a racionální debaty, když jsou postaveny právě na rychlém a zkratkovitém „virálním“ obsahu. Světová zdravotnická organizace si dokonce založila účet na síti TikTok. Spíš tím však jen podtrhává, že fakticky správné a důsledně ověřené informace zkrátka nejsou na sociálních sítích úplně doma a působí zde skoro nepatřičně.
Lidé vymýšlí nesmyslné způsoby ochrany před koronavirem:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvNehledejte rady ohledně zdraví na sociálních sítích
Asi to zní banálně, ale je potřeba to zopakovat: sociální sítě nejsou dobrým zdrojem informací o zdraví. Je však těžké takovým informacím odolávat. Šířit se budou totiž právě proto, že jsou překvapivé a šokující. Nebo protože si chce někdo přihřát na „aktuálně populárním tématu“ svou polívčičku a nějak na tom vydělat. To se ostatně děje stále.
Kdykoli vyjde studie o tom, zda je dobrý nápad věřit „zdravotním“ radám na sociálních sítích, výsledek bývá podobný: rady jsou zavádějící a něověřené (zdroj) a sledovanější a populárnější jsou obvykle méně kvalitní rady (zdroj). Pokud se navíc ptáte na radu v nějaké skupině, vystavujete se potvrzovacímu zkreslení: zřejmě dostanete jednostranně zaměřené rady, které půjdou proti doporučení lékařů. Jako tato matka, která se ptala ve skupině „Konec povinného očkování“, zda má svému nemocnému čtyřletému synovi dát lékařem předepsanou léčbu. Lidé ji ve 45 komentářích pod jejím dotazem ubezpečili, že nemá synovi lék dávat. Žena tehdy bohužel rady poslechla, předepsaný lék ani nevyzvedla z lékárny a chlapec později zemřel na chřipku. Tragédie, které se pravděpodobně dalo předejít včasnou pomocí.
Rady na sociální síti nebo na internetu nejsou však „špatné“ jen proto, že jsou na sociální síti. Bývají špatné proto, že neobsahují základní věci, které bychom od jakýchkoli informací – především informací o zdraví – měli důsledně požadovat:
- zdroj – jakákoli informace, která nemá uveden ověřitelný zdroj, je nepoužitelná a neměli bychom ji vůbec brát v potaz ani ji šířit dále
- ověření – jakým způsobem je informace podložená a ověřená
- aplikovatelnost – jak vím, že se nějaká rada týká právě naší situace
- zodpovědnost – kdo nese zodpovědnost za správnost této informace
Samozřejmě že i informace podložená zdrojem, autoritou nebo studií se nakonec může ukázat jako neužitečná. Ale aspoň je možné dohledat její kořeny a znát její omezení. Naopak anonymní či pseudoanonymní příspěvky se zaručenými radami typu „mně pomohl tymiánový olej“ nebo „vypijte oxid chloričitý“ je lepší ignorovat, protože nemáte jistý zdroj, malou ověřitelnost a pisatel této rady neponese žádnou zodpovědnost v případě, že se vám kvůli jeho radě přitíží.
Musíme si tedy všichni osvojit a upevnit návyky, které nám pomohou nenechat se znervóznit a vyprovokovat útržkovitými informacemi. Když jde o zdraví, je hygiena informační stejně důležitá jako hygiena rukou.
Kvůli koronaviru lídé po celém světě skupují potraviny:
