Rýma nám, tedy nám lidem, leze krkem. V našem rychlém průzkumu, kterého se zúčastnilo 1 194 čtenářů, jsme mimo jiné zjistili, že více než 80 procent z nich už letos rýmu prodělalo.
Čtenáři si také shodli na tom, že rýma je otrava, 90 % lidí ji hodnotilo jako výraznou nepříjemnost, třetina pak jako naprosto nesnesitelnou záležitost.
Jak si ale vlastně nachlazení přivodíme? Může to znít jako banální, samozřejmá otázka. Každý přece ví, že nachlazení je způsobené - to by jeden neřekl - nachlazením. Ale jak to víme? Při bližším zkoumání zjistíme, že odpověď není zdaleka tak samozřejmá.
V zimě je více nachlazení. Ale proč?
„Chřipková sezona“, ve které se nejčastěji vyskytuje nákaza pravým chřipkovými virem, ale nejvíce z nás také kašle a smrká, je neoddiskutovatelně zimní záležitost. Na severní polokouli spadá tedy do měsíců zhruba mezi říjnem a dubnem s vrcholem obvykle v únoru, na jižní polokouli pak mezi květnem a říjnem s vrcholem zhruba v srpnu. V tropech „chřipková sezona“ v podstatě neexistuje (mají zase jiné radosti, o tom dále).
Přestože průběh každoročních vln nákaz je ve velké části světa velmi podobný, každý jej vidí trochu jinak. V českém prostředí je například spojení mezi chladem a nachlazením považováno za naprosto evidentní. V USA nebo Británii se na vás naopak doktor bude dívat divně, když mu řeknete, že jste byli venku nedostatečně oblečení, a proto teď máte rýmu. „Tím, že vám bude zima nebo budete ve vlhkém oblečení, neonemocníte,“ upozorňuje například doktorka Sabrina Felsonová pro WebMD. „Tenhle mýtus je potřeba zbořit.“
Mezi našimi čtenáři byly oba názory zastoupeny přibližně stejně:
Kdo je blíže tomu, jak se věci skutečně mají? Celá řada vědeckých studií na toto téma vykresluje celkem pestrý obraz.
Naše hlavní otázka tedy zatím zní: Je nachlazení způsobené chladem?
Během zimní sezony můžeme chytit leccos, nás ovšem budou zajímat rýmy a nachlazení. Ze zdravotnického hlediska přece jen vážnější otázku chřipky si necháme na druhou část článku.
Dá se vypěstovat imunita na rýmu? Ne, různých variant je tolik, že se skoro vždy najde virus, na který váš imunitní systém není připraven. |
Jenže pod nachlazení a rýmu se schová řádově doslova stovky různých virů, z nichž nejznámější a také zdaleka nejrozšířenější jsou tzv. rhinoviry. Což je mimochodem důvod, proč nikdy nebudete mít jistotu, že vůči původcům rýmy získáte imunitu. Je poměrně pravděpodobné, že se najde virus (či varianta viru), se kterým jste se ještě nikdy předtím nesetkali. Celkově existuje přibližně dvě stě různých virů, které mohou rýmu způsobovat. Často má pacient více než jednu infekci naráz.
Lidský Rhinovirus-14, jeden z asi stovky známých rhinovirů. Patří mezi nejmenší viry, má průměr asi 30 nanometrů, tedy desetkrát menší, než třeba virus neštovic. Rhinoviry jsou nejčastějším, ale nikoli jediným, původcem rýmy.
Nákaza některým z virů rýmy probíhá obvykle skrze kapénkovou infekci. Tedy například vdechnete částečku vody či hlenu, která obsahuje rhinovirus. Stačí ale přijít do kontaktu s kontaminovanými objekty, jako je třeba klávesnice v kanceláři nebo držadlo v městské hromadné dopravě.
V šedesátých letech proběhlo několik laboratorních experimentů (popsaných třeba ve studii z roku 2002), které opakovaně - a neúspěšně - hledaly souvislost mezi nízkou teplotou a nakažením rýmou.
Navíc teplota sama o sobě nemůže „stvořit“ virus. Ten se musí do těla dostat z vnějšku. Je tedy jasné, že technicky vzato chlad rýmu nezpůsobuje. Pokud by někdo prochladl, ale neměl by „přístup“ k žádnému viru, rýmu nedostane. To ale není uspokojivá odpověď, protože ignoruje reálné situace. Ty jsou často komplexnější, než izolované pokusy v laboratoři.
Může tedy člověk prochladnout a tím se nakazit?
Viry způsobující rýmu se nevyskytují zdaleka výhradně v zimě, ale během zimy jsou nejrozšířenější. Některé důvody se zdají být zřejmé. Během zimy se například ve zvýšené míře pohybujeme uvnitř a ve společnosti jiných lidí, z nichž někteří nepochybně budou nakažení. Zvláště účinnými přenašeči by podle epidemiologických modelů měly být děti, které mají (obvykle) horší hygienické návyky než dospělí a navíc jsou častěji ve fyzickém kontaktu s rodiči a samozřejmě především s dalšími dětmi. Na druhou stranu, velká část dospělých pracuje v uzavřených prostorách prakticky celoročně, děti se scházejí ve školách, školkách a jeslích od září do června, a nachlazovací „primetime“ je stejně omezen na zimní období.
Už v roce 2002 britský vědec Ronald Eccles spekuloval o tom, že nízká teplota ovlivňuje prostředí v nose a horních cestách dýchacích, a rýma má tak jednodušší cestu k nákaze. A v roce 2015 se týmu vědců z americké Yale University podařilo demonstrovat konkrétní způsob, kterým nízká teplota přispívá k snazší nákaze.
Jedním důvodem je, že rhinoviry přece jen snáší lépe nižší teploty, proto například napadají buňky v horní části dýchacího traktu, kde panují nižší teploty, a ne buňky plicní. Ale nejen to, chladný vzduch také podle některých výsledků ovlivňuje reakci imunitního systému. Jeho reakce se při nižších teplotách zdá být méně intenzivní, buňky v chladnějším prostředí také s menší pravděpodobností provedly řízené sebezničení („sebevražda“ v takovém případě viru zabrání, aby buňku využil k vlastnímu množení).
Rhinovirus napadající buňky sliznice v nose. Rhinovirus dokáže sliznici napadnout navzdory hlenové membráně.
Podle jiných výsledků buňky také vytvářejí méně bílkovin důležitých pro regulaci odpovědi imunitního systému. Stačí přitom jenom, aby teplota klesla o nějaké čtyři stupně, na hodnoty obvyklé například v nosních dutinách.
Nějaké pokusy na lidech by nebyly?
Jde ovšem o pokusy na tkáňových kulturách, které nelze úplně jednoduše převádět na lidskou medicínu. Ale na lidech skutečně máme výsledky, které se zdají myšlenku podporovat. V roce 2005 vyšla studie irských vědců, kteří 90 dobrovolníků přesvědčili, aby si v zájmu vědy máčeli nohy ve studené vodě. U třinácti z nich se během následujících pěti dní projevily příznaky nachlazení, v kontrolní skupině to bylo jenom pět osob.
Namočit nohy do studené vody překvapivě rýmu nezpůsobí
Důkazy ale nejsou jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Například v roce 1968 lékaři zkombinovali u dobrovolníků horkou lázeň a pobyt na studeném vzduchu (v místnosti s teplotou 4 °C), aby zjistili, zda chlad ovlivňuje průběh nachlazení rhinovirem. A v okamžiku nákazy, v době inkubace, když jim bylo nejhůře a také během rekonvalescence. Výsledky byly ovšem neprůkazné, žádnou souvislost mezi vystavením chladu a průběhem nemoci se nepodařilo prokázat. Podobné pokusy jsou navíc nespolehlivé, protože nelze obvykle dokonale zajistit naprosto stejné počáteční podmínky pro všechny účastníky experimentu.
„Musíte být vystaveni viru, ale studené počasí může významně uspíšit množení viru a zpomalit odpověď imunitního systému.“ |
Každopádně z původního „mýtu o škodlivosti studeného vzduchu“ se pomalu stává významná teorie. „Pořád platí, že člověk musí být vystaven viru, aby dostal rýmu,“ připomíná imunoložka Akiko Iwasaki, jedna z autorek výzkumu. „Ale jakmile už je virus na nosní sliznici, ve studeném vzduchu se rychleji množí. Imunitní systém navíc v nižší teplotě reaguje pomaleji. Celkově mohou malé teplotní rozdíly mít i stonásobný vliv na to, s jakou rychlostí se virus množí. To může z asymptomatické nákazy udělat aktivní virovou populaci a způsobit nepříjemné kýchání a kapání z nosu.“
Další mýty o rýmě: letadlo, mokré oblečení a očkování?
V rámci našeho průzkumu jsme zkoumali, jaké další mýty o tomto běžném onemocnění panují. Schválně, u kolika z nich jste znali správnou odpověď?
- Nachlazení je způsobené nízkou teplotou? To už jsme probrali, odpověď je tak trochu ve stylu chytré horákyně. Samotná nízká teplota rýmu nepřivodí, ale vzhledem k výše uvedeným výzkumům lze konstatovat, že nízká teplota má vliv na to, jakým způsobem se virus uchytí v nose nakaženého. Jako správné jsme tedy hodnotili „spíše ano“ i „spíše ne“.
- Vlhké oblečení způsobuje nastydnutí? Tady naopak lze říci, že nebyl prokázán jednoznačný mechanismus, který by ukázal, proč by samotné vlhké oblečení mělo přispívat k nákaze rýmou.
- Vysoká vlhkost vzduchu zvyšuje riziko nastydnutí? Zde byl chyták, je to naopak nízká vlhkost, která přispívá k většímu riziku nákazy rýmou.
- Rýmu lze léčit antibiotiky? Protože rýma je virové onemocnění, nelze proti ní uplatnit antibiotika. Lék na rýmu neexistuje, imunitní systém si s ní musí během sedmi až deseti dnů poradit sám. Jak ale několik čtenářů připomnělo, rýmu mohou provázet i bakteriální infekce, a na ty už doktor antibiotika předepsat může.
- Proti rýmě si člověk může vypěstovat imunitu? Jak už zaznělo, existuje tolik druhů a variant virů, které způsobují rýmu, že je nepravděpodobné vypěstovat si imunitu na všechny z nich.
- Lze proti rýmě očkovat? Ne, na rozdíl od chřipky neexistuje vakcína proti rýmě.
- Zvyšuje cestování letadlem riziko rýmy? Tady je bohužel odpověď kladná. Stovky lidí v malém prostoru, dýchající stejný vzduch...
Výsledky naší ankety na 1 194 čtenářích ukazují, že většina lidí má o rýmě celkem dobré povědomí:
Nejčastěji lidé chybovali u vlhkého oblečení. Nejjistější si naopak byli u toho, že na rýmu nezabírají antibiotika. Zdá se tedy, že druhotným efektem virálního šíření rýmy je i šíření znalostí o základech medicíny: antibiotika slouží v boji s bakteriální nákazou, nikoli nákazou virovou.
Proč je chřipková sezona?
Chlad také přímo i nepřímo „prospívá“ i jiným nemocem, v první řadě pravé chřipce, která na rozdíl od rýmy v celosvětovém měřítku ročně hraje důležitou roli ve stovkách tisíc úmrtí (WHO odhaduje mezi 300 až 600 tisíci ročně).
V chladném vzduchu se také patrně šíří na delší vzdálenost - byť to není dáno přímo teplotou, ale relativní vlhkostí. Když nakažený vydechne, dostávají se do jeho okolí částečky viru v malých kapkách vody. Velikost těchto kapiček se na vzduchu rychle mění: čím je vzduch sušší, tím rychleji se zmenšují. A čím jsou menší, tím lépe je vzduch nadnáší, a tím déle vydrží ve vzduchu. Existuje jakási „zlatá střední teplota“, při které kapičky vydrží ve vzduchu dostatečně dlouho, aby mohly někoho nakazit.
Hypotézu o souvislosti mezi nižší vlhkostí vzduchu a výskytem chřipky lze považovat za poměrně dobře prokázanou. Potvrdily ji například údaje ze studií na pokusných zvířatech (konkrétně morčatech, která jsou jedním z mála vhodných modelů pro studium chřipky, většina zvířat ji nedostává). V jedné poměrně hojně citované práci z roku 2008 se ukázalo, že nakažení jedinci zvířata v sousední kleci nakazili nejúčinněji, když byl vzduch suchý (relativní vlhkost pouze 20 procent), zatímco ve velmi vlhkém vzduchu (při 80procentní relativní vlhkosti) byl přenos méně účinný.
Chřipkový virus má navíc zřejmě „brnění“ vhodné pro pohyb na chladném vzduchu. Jak se ukázalo, svrchní bílkovinová obálka viru při teplotách pod 15 °C ztuhne do podoby tvrdého gelu, který virové částečky účinně chrání. Při vyšších teplotách jeho obal změkne, takže sice může nakazit tělní buňky, ale zároveň ho nic nechrání před rychlým vysušením, pokud se ocitne v sušším prostředí. V chladnějším prostředí je tak chřipkový virus schopný nakazit vhodnou oběť zhruba po jeden den, zatímco ve velmi vlhkém a teplém prostředí (cca 30 °C) přestane být schopný vyvolat nákazu třeba i po hodině.
Epidemiologické údaje naznačují něco podobného. Velké chřipkové epidemie v USA šly prakticky vždy ruku v ruce s poklesem relativní vlhkosti vzduchu, která se poměrně pravidelně během roku mění, ukázala studie publikovaná v roce 2010. Korelace mezi oběma jevy je skutečně nápadná. Vzhledem k experimentálním důkazům lze opodstatněně předpokládat, že nejde jen o náhodu, ale skutečně příčinnou souvislost.
Na závěr dodejme ještě malé varování, že vysoká vlhkost není pro nás jenom dobrá, některým patogenům, například plísním, vysloveně prospívá. Žádný univerzální recept, jak se bránit proti zimním virózám, tedy pro vás nemáme. Ale pokusíme se vás trochu povzbudit připomínkou, že chřipková sezona není to nejhorší.
Ano, chladný a studený vzduch možná přeje některým virům, ale zase nepřeje komárům. Právě létající bodavý hmyz poskytuje virům mnohem lepší transportní možnosti, než jaké si během evoluce vyvinuly samy. A vyměnit chřipkovou sezonu za malárii, horečku dengue a další nemoci teplého klimatu, bychom nepovažovali za dobrý obchod.
