Proč je zrzavých tak málo? Všem se líbí, ale zřejmě jsou nemocnější

aktualizováno 
Zrzaví lidé, kterých jsou v Evropě asi dvě procenta, jsou nemocnější než ti nezrzaví, a to především ženy. Přesto zrzky mívají za život v průměru více pohlavních partnerů a více dětí.

Zrzavé vlasy dnes mají dnes v průměru zhruba dvě procenta celoevropské populace. | foto: Dusdin CC-BYCreative Commons

Na dnešní den svatého Patrika pro vás máme připravenou jednoduchou otázku: proč to u nás nevypadá více jako v Irsku? Na tomto ostrově (a také ve Skotsku a Walesu) je zrzavých necelých deset procent obyvatel, v celoevropském průměru jsou to zhruba dvě procenta. Proč to tak je? Na to dnes neexistuje jasné vědecké vysvětlení.

Záplava zrzků a zrzek (ilustrační foto)

Záplava zrzků a zrzek (ilustrační foto z festivalu Ginger Fest)

Selský rozum (na který ovšem neradno spoléhat příliš) by řekl, že „zrzavost“ je spíše výhodný znak, který by se měl šířit: zrzavé ženy se obecně považují za zajímavé a přitažlivé (a data to potvrzují, jak uvidíme dále).

Jak je ale možné, že tak vzácný znak zůstává vzácným i tehdy, když v jeho prospěch působí dlouhodobě selekce? Na tuto otázku jsme se pokusili odpovědět ve výzkumu, jehož závěry nyní publikoval časopis PLoS ONE.

Zrzci a zrzky v Česku a na Slovensku

V internetovém dotazníku jsme se zhruba sedmi tisíc Čechů a Slováků podrobně vyptávali, jaké mají zdravotní problémy. Dotazník obsahoval celkem asi 30 otázek týkajících se zdravotních potíží a výskytu skoro 200 nemocí. Další otázky se týkaly počtu dětí a celkového počtu pohlavních partnerů. Na úplném začátku dotazníku účastníci studie ohodnotili (mimo jiné) zrzavost, tmavost a vlnitost svých vlasů pomocí šestibodových stupnic od 1 – vůbec ne zrzavé, až po 6 – extrémně zrzavé.

Zrzaví lidé mají častěji zdravotní problémy

Výsledek studie byl vcelku jednoznačný a zdá se potvrzovat naši hypotézu, že za relativní vzácností zrzavé barvy by mohlo stát horší zdraví jejich nositelů. Zrzaví lidé, a především zrzavé ženy, mají podstatně častější nebo podstatně vážnější zdravotní problémy než lidé nezrzaví. Přesněji řečeno, čím zrzavější měli lidé vlasy, tím častější a výraznější byly jejich zdravotní problémy a s tím větší pravděpodobností trpěli řadou nemocí.

U zrzavých žen se jednalo zejména o onemocnění srdce a cév, onkologické problémy, metabolické problémy, onemocnění pohybového aparátu a neurologické problémy; výrazně méně často než nezrzavé ženy však měly problémy s alergiemi.

U zrzavých mužů byly častější zejména problémy pohybového aparátu, neurologické, hematologické a metabolické problémy. Možná je to důsledek toho, že „zrzavost“ je poměrně nový znak a evoluce nedokázala ještě geny pro zrzavost „vyladit“ (či zregulovat jinými geny) tak, aby nositelům nepůsobily potíže. 

Podle dotazníkové studie vědců z Přírodovědecké fakulty se zdá, že zrzavost je...

Podle dotazníkové studie vědců z Přírodovědecké fakulty se zdá, že zrzavost je spojena i s vyšším výskytem rakoviny. V absolutních číslech je samozřejmě případů mezi zrzavějšími lidmi méně, protože zrzků je tak málo, relativní podíl je ovšem výrazně vyšší.

Zároveň se ovšem ukázalo, že zrzavé ženy měly také v průměru za život více pohlavních partnerů a více dětí, než byl průměr. Na „partnerském trhu“ si tedy podle všeho stojí stále velmi dobře.

Mužů bylo málo a mohli si vybírat

Co nám tato data říkají – tedy kromě toho, že lékaři až doteď nejspíše cosi dosti podstatného přehlíželi? Zdá se, že podporují hypotézu kanadského vědce Petera Frosta o výrazné roli pohlavního výběru v evoluci Evropanů. Podle této hypotézy v Evropě během paleolitu panovaly natolik drsné podmínky, že muži-lovci houfně umírali v zápase s velkou kořistí a s predátory. Stávali se díky tomu natolik vzácným zbožím, že si mohli, tedy ti, co přežili, vybírat pohlavní partnerky podle libosti. A protože je člověk tvor milující novinky a zvláštnosti, vybírali si přednostně partnerky s neobvyklými znaky, třeba blonďaté, modrooké, nebo právě zrzavé.

V případě zrzavosti ovšem trochu narazili – zrzavé ženy, a patrně i jejich děti, měly o něco horší zdraví. Takže když frekvence zrzek vystoupala v populaci na určitou hodnotu, dejme tomu na dnešních asi 1 – 3 %, poklesla výhoda vyplývající z jejich vzácnosti do té míry, že ji právě vykompenzovala konstantně působící nevýhoda vyplývající z jejich horšího zdravotního stavu. Zastoupení zrzavých žen v populaci se tak stabilizovalo.

Geny pro zrzavost přecházely v každé generaci jak do dcer, tak do synů, přičemž synové se už podíleli pouze na nevýhodách spojených se zrzavostí, nikoli na jejich hlavní výhodě – větší atraktivitě pro opačné pohlaví. Ostatně, poté, co jsme v Evropě vyhubili jeskynní medvědy a šavlozubé tygry, už muži přestali být vzácným zbožím a pohlavní výběr se tak vrátil k normálu – vybíravějším pohlavím se staly ženy, tak jako je tomu u většiny živočišných druhů.

Studii bude určitě třeba zopakovat na nezávislých souborech dat. Jestliže se potvrdí, bude nutné zjistit, jaký je mechanismus vlivu zrzavosti na zdravotní stav. A pochopitelně, následně by bylo velmi žádoucí najít způsob, jak do příslušných procesů zasáhnout a jak vztah mezi zrzavostí a výskytem onemocnění odstranit. Ale to už je asi běh na delší trať. V mezičase můžete českému vědeckému týmu vyplnit nějaký další dotazník, tentokrát třeba ten věnovaný primárně vlivu parazitických infekcí na magické myšlení.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Brontosaurovi potvrdili jméno až v roce 2015. Práskal ocasem jako bičem

Stádo brontosaurů na pochodu. Tito obří sauropodi se zřejmě sdružovali do...

Brontosaurus, tedy v doslovném překladu „hřmotný ještěr“, patří k nejznámějším a nejpopulárnějším dinosaurům vůbec....

Nový tyranosauroid dostal jméno po kojotovi

Suskityrannus byl po dlouhá léta označován za blíže neidentifikovatelného...

Nově zařazený tyranosauroid byl předchůdce slavného T. rexe, ale do jeho velikosti měl daleko. Dlouho se přitom...

Obraz Mony Lizy Leonardo nikdy nedal zákazníkovi, řekl host Rozstřelu

Historik umění Martin Zlatohlávek v diskusním pořadu Rozstřel. (6. května 2019)

Neuvěřitelně bohatých 67 let života prožil vědec, vynálezce a v neposlední řadě i umělec Leonardo da Vinci. O jeho...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz