Na dnešní den svatého Patrika pro vás máme připravenou jednoduchou otázku: proč to u nás nevypadá více jako v Irsku? Na tomto ostrově (a také ve Skotsku a Walesu) je zrzavých necelých deset procent obyvatel, v celoevropském průměru jsou to zhruba dvě procenta. Proč to tak je? Na to dnes neexistuje jasné vědecké vysvětlení.
Záplava zrzků a zrzek (ilustrační foto z festivalu Ginger Fest)
Selský rozum (na který ovšem neradno spoléhat příliš) by řekl, že „zrzavost“ je spíše výhodný znak, který by se měl šířit: zrzavé ženy se obecně považují za zajímavé a přitažlivé (a data to potvrzují, jak uvidíme dále).
Jak je ale možné, že tak vzácný znak zůstává vzácným i tehdy, když v jeho prospěch působí dlouhodobě selekce? Na tuto otázku jsme se pokusili odpovědět ve výzkumu, jehož závěry nyní publikoval časopis PLoS ONE.
Zrzci a zrzky v Česku a na Slovensku
V internetovém dotazníku jsme se zhruba sedmi tisíc Čechů a Slováků podrobně vyptávali, jaké mají zdravotní problémy. Dotazník obsahoval celkem asi 30 otázek týkajících se zdravotních potíží a výskytu skoro 200 nemocí. Další otázky se týkaly počtu dětí a celkového počtu pohlavních partnerů. Na úplném začátku dotazníku účastníci studie ohodnotili (mimo jiné) zrzavost, tmavost a vlnitost svých vlasů pomocí šestibodových stupnic od 1 – vůbec ne zrzavé, až po 6 – extrémně zrzavé.
Zrzaví lidé mají častěji zdravotní problémy |
Výsledek studie byl vcelku jednoznačný a zdá se potvrzovat naši hypotézu, že za relativní vzácností zrzavé barvy by mohlo stát horší zdraví jejich nositelů. Zrzaví lidé, a především zrzavé ženy, mají podstatně častější nebo podstatně vážnější zdravotní problémy než lidé nezrzaví. Přesněji řečeno, čím zrzavější měli lidé vlasy, tím častější a výraznější byly jejich zdravotní problémy a s tím větší pravděpodobností trpěli řadou nemocí.
U zrzavých žen se jednalo zejména o onemocnění srdce a cév, onkologické problémy, metabolické problémy, onemocnění pohybového aparátu a neurologické problémy; výrazně méně často než nezrzavé ženy však měly problémy s alergiemi.
U zrzavých mužů byly častější zejména problémy pohybového aparátu, neurologické, hematologické a metabolické problémy. Možná je to důsledek toho, že „zrzavost“ je poměrně nový znak a evoluce nedokázala ještě geny pro zrzavost „vyladit“ (či zregulovat jinými geny) tak, aby nositelům nepůsobily potíže.
Podle dotazníkové studie vědců z Přírodovědecké fakulty se zdá, že zrzavost je spojena i s vyšším výskytem rakoviny. V absolutních číslech je samozřejmě případů mezi zrzavějšími lidmi méně, protože zrzků je tak málo, relativní podíl je ovšem výrazně vyšší.
Zároveň se ovšem ukázalo, že zrzavé ženy měly také v průměru za život více pohlavních partnerů a více dětí, než byl průměr. Na „partnerském trhu“ si tedy podle všeho stojí stále velmi dobře.
Mužů bylo málo a mohli si vybírat
Co nám tato data říkají – tedy kromě toho, že lékaři až doteď nejspíše cosi dosti podstatného přehlíželi? Zdá se, že podporují hypotézu kanadského vědce Petera Frosta o výrazné roli pohlavního výběru v evoluci Evropanů. Podle této hypotézy v Evropě během paleolitu panovaly natolik drsné podmínky, že muži-lovci houfně umírali v zápase s velkou kořistí a s predátory. Stávali se díky tomu natolik vzácným zbožím, že si mohli, tedy ti, co přežili, vybírat pohlavní partnerky podle libosti. A protože je člověk tvor milující novinky a zvláštnosti, vybírali si přednostně partnerky s neobvyklými znaky, třeba blonďaté, modrooké, nebo právě zrzavé.
V případě zrzavosti ovšem trochu narazili – zrzavé ženy, a patrně i jejich děti, měly o něco horší zdraví. Takže když frekvence zrzek vystoupala v populaci na určitou hodnotu, dejme tomu na dnešních asi 1 – 3 %, poklesla výhoda vyplývající z jejich vzácnosti do té míry, že ji právě vykompenzovala konstantně působící nevýhoda vyplývající z jejich horšího zdravotního stavu. Zastoupení zrzavých žen v populaci se tak stabilizovalo.
Geny pro zrzavost přecházely v každé generaci jak do dcer, tak do synů, přičemž synové se už podíleli pouze na nevýhodách spojených se zrzavostí, nikoli na jejich hlavní výhodě – větší atraktivitě pro opačné pohlaví. Ostatně, poté, co jsme v Evropě vyhubili jeskynní medvědy a šavlozubé tygry, už muži přestali být vzácným zbožím a pohlavní výběr se tak vrátil k normálu – vybíravějším pohlavím se staly ženy, tak jako je tomu u většiny živočišných druhů.
Studii bude určitě třeba zopakovat na nezávislých souborech dat. Jestliže se potvrdí, bude nutné zjistit, jaký je mechanismus vlivu zrzavosti na zdravotní stav. A pochopitelně, následně by bylo velmi žádoucí najít způsob, jak do příslušných procesů zasáhnout a jak vztah mezi zrzavostí a výskytem onemocnění odstranit. Ale to už je asi běh na delší trať. V mezičase můžete českému vědeckému týmu vyplnit nějaký další dotazník, tentokrát třeba ten věnovaný primárně vlivu parazitických infekcí na magické myšlení.
