Vítězné tažení bez samců. Račí klony jen tak nezastavíme

Vědci přečetli genom prvního raka. A vybrali si druh, který je na černé listině Evropské Unie a nezdržuje se se samci.

Rak mramorovaný odchycený ve volné přírodě v jižním Německu. | foto: Chucholl C. CC-BY-NDCreative Commons

Rak mramorovaný je v Evropské unii na obrazně řečeno „černém seznamu“ nepůvodních druhů. Panuje vážná obava, že by mohl vytlačit a nahradit původní evropské druhy. Přesto je dosti pravděpodobné, že se tento druh zrodil právě v Evropě.

Němečtí biologové si ho všimli v druhé polovině 90. let, kdy je na ně upozornil jeden amatérský chovatel. Ukázalo se, že rak se dokáže v příznivých podmínkách extrémně rychle rozmnožovat. A to díky „triku“, který už známe od jiných druhů živočichů, ale u raků jsme ho předtím nepozorovali; raci mramorovaní se totiž rozmnožují se bez sexu, tzv. partenogenezí.

Jak k této schopnosti přišli, nevíme jistě. Z nějakého důvodu nám neznámý „praotec“ či „pramatka“ rodu vyprodukovali spermii či vajíčko obsahující dvakrát více DNA, než je normální (tj. měla dvě sady chromozomů jako normální buňky v našem těle a ne jednu jako obvykle mají buňky pohlavní). Možná v jednom z vajíček došlo k chybě kvůli změně teploty vody, která u raků ovlivňuje dozrávání vajíčka, kdo ví.

Následovalo oplození, v jehož důsledku vzniklo vajíčko s DNA jednoho a půl raka. Shodou okolností výsledná DNA byla funkční a vznikla tak nová varianta původně floridského druhu. „Prarodiče“ raka mramorovaného zřejmě pocházeli z poměrně od sebe vzdálených populací, naznačuje výsledek sekvenování jejich genomu, který vyšel na začátku letošního února v časopise Nature Ecology and Evolution.

Z výsledku bohužel není jasné, jak druh získal svou nejzvláštnější schopnost, tedy asexuální rozmnožování. Račí DNA známe jen málo (žádný jiný druh osekvenován zatím nebyl), a tak ani není zatím zcela jasné, co bychom měli vlastně hledat. Každopádně už víme, jaký měla genetická změna výsledek: „Tito raci velmi rychle pohlavně dospívají, mají ohromné snůšky, doslova se nezdržují vytvářením samců a k osídlení nového životního prostoru tak stačí jeden jediný jedinec,“ říká biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty UK.

Proč sledovat račí sex

V blízké době zřejmě těžko zastavitelný vzestup „panenské“ varianty raka mramorovaného má alespoň jednu malou vědeckou výhodu: možná by nám pomohl pomoci odpovědět na otázku, k čemu je sex. Pohlavní rozmnožování vyžaduje přítomnost samců, kteří - jak ukazují celé řady případů z biologie, nově včetně raků mramorovaných - přitom vlastně nejsou zapotřebí. Proč na ně vlastně většina organismů „plýtvá“ cennými zdroji?

Dnešní biologie velmi zjednodušeně předpokládá, že sex je výhodný v proměnlivém světě. Zvířata, která se „klonují“, jsou si natolik podobná, že by všechna snadno mohla padnout za oběť třeba nové nemoci, parazitovi atp. Pohlavní rozmnožování pravděpodobnost takové katastrofy snižuje, protože si zdaleka tak podobná nejsou, a existuje tak podstatně vyšší pravděpodobnost, že někteří jedinci budou vůči nové hrozbě odolní.

Ale to notně zjednodušujeme velmi složitou problematiku. Protože se evoluce nemůžeme zeptat, nezbývá než zpětně odvozovat její postup pozorováním. V tomto ohledu tedy jeden další studijní druh navíc nemůže rozhodně uškodit.

Odkud jsou?

Přestože jeho sexuálně se rozmnožující příbuzní pocházejí z Floridy a Georgie, nový „typ“ se objevil v druhé polovině 90. let  mezi akvaristy v Německu, kteří si také jako první všimli jeho zvláštního způsobu rozmnožování (pro úplnost doddejme, že nepohlavní rozmnožování bylo vědecky popsáno v roce 2003).

Na první pohled se tak zdá logický odhad, že druh vznikl právě v Německu, nejspíše v akváriu neznámého chovatele. Ale nevíme to jistě. Protože s raky mramorovanými se čile obchoduje, ke zrození druhu mohlo dojít jinde, např. v USA. Případně druh také mohl vzniknout v přirozeném prostředí. Ve volné přírodě se sice „neposkvrněné početí“ raka mramorovaného před jeho náhlým zjevením v německých akváriích pozorovat nepodařilo, ale to není důkaz; dokonale světové račí populace popsány zatím nejsou.

Ovšem od začátku 21. století už biologové tohoto raka pozorují ve volné přírodě častěji, než by si přáli. Objev asexuální formy raka mramorovaného hlásí Německo, Slovensko, Chorvatsko, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko a bohužel také Česko. Mimo Evropu se objevil například v Japonsku či na Madagaskaru. Zatím se také nezdá, že by se jeho postup podařilo v brzké době zastavit, a to ani v klimatických pásmech, kde se tento původně teplomilný druh dříve nevyskytoval. V zimě sice nerostou a nemnoží se, ale to nárůst jejich populace jen zpomalí.

K rychlému úspěchu nového druhu přispívají i lidé. „Opravdu se snadno množí, a tak se chovatelům snadno může stát, že jich brzy mají plná akvária,“ říká Adam Petrusek a pokračuje: „Nu, a pokud se takoví chovatelé nerozhodli je je nějak humánním způsobem usmrtit - já bych doporučoval například dát je do mrazáku - dost možná je napadlo vypustit raky do přírody.“

Zřejmě to se stalo i v Praze, kde se raci mramorovaní objevili v jednom z jezírek na proseckém sídlišti. V daném místě se je sice po zimě už nepodařilo znovu objevit, navíc tu proběhl i pokus o likvidaci raků vápněním, ale to podle Petruska není záruka, že z místa zmizeli: „Nezdá se mi, že by zrovna z těch dvou míst, kde o nich v České republice víme, snadno šířili dále, ale rozhodně nemohu vyloučit, že jsou u nás už i na jiných místech.“

V Evropě hrál a zřejmě bude i nadále hrát roli fakt, že jde o oblíbené akvarijní zvíře. I přesto, že je druh od roku 2016 na evropském tzv. invazních druhů, obchoduje se s ním dále a koupit ho není problém.

V jiných částech světa mohou v šíření sehrát i „přízemnější“ motivy. Zmíněný článek v časopise Nature Ecology and Evolution mimo jiné popisuje na poměry raků doslova bleskové šíření druhu na Madagaskaru. Tento tropický ostrov má pro raky příznivější podnebí než Evropa a také dostatek fanoušku. Někteří místní obyvatelé si tento rychle se rozmnožující a nenáročný druh podle vědců nasazují do rýžových polí jako dobrý bílkovinový „doplněk stravy“. To je v chudé zemi motivace, která snadno přebije ekologické ohledy na původní račí druhy.

Autor:

Nejčtenější

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

Z vesmíru se vrátila ryze ženská posádka s Katy Perry i přítelkyní Bezose

Teprve podruhé v historii se dostala do kosmického prostoru posádka složená pouze z žen. Právě v pondělí totiž odstartoval nosič New Shepard, aby posádku vynesl. Nejznámější členkou týmu mise NS-31...

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

Pozor na nová pravidla aerolinek. Na nabíjení z powerbanky pomalu zapomeňte

Porucha powerbanky cestujícího v lednu zapříčinila požár na palubě Airbusu A321. Požár naštěstí vypukl ještě před vzletem, všech 176 cestujících se podařilo evakuovat, ale letadlo bylo zcela zničeno....

Osobní dopravu do vzduchu má přenést unikátní rotor i jednomístný dron

O přenesení osobní dopravy do vzduchu se mluví poměrně dlouho, nechybí ani řada pokusů o výrobu létajícího stroje pro přesun na opravdu krátké vzdálenosti. Nedávno se objevily dvě novinky, které...

V noci můžete pozorovat padající částečky z komety Thatcher

Pokud v noci z pondělí na úterý zakloníte hlavu a budete pozorovat oblohu, možná se vám podaří zachytit některý z projevů meteorického roje Lyridy. Během jejich vrcholu by mělo být k vidění několik...

21. dubna 2025

Rozbité vejce přinese zkázu Neapoli. Legenda se pojí s ostrovním hradem

Jméno neapolského Vaječného hradu vychází z legendy, podle které je v jeho útrobách ukryto vejce. Není to ovšem ledajaké vejce, alespoň co se týče jeho funkce. Legenda totiž praví, že rozbije-li se,...

21. dubna 2025

Vzkazy v láhvi odhalily zbytečnou smrt vzduchoplavců. Zkáza vzducholodi L.19

Spojení pojmů „vzducholoď“ a „první světová válka“ dodnes v lidech evokuje německé noční nálety na anglická města. Ačkoli koráby lehčí vzduchu neprovozovali jen Němci, dá se taková myšlenková zkratka...

20. dubna 2025

Bojíte se svěřit svá data umělé inteligenci? Zkuste to lokálně. Víme jak

Premium

Kolem generativní umělé inteligence panuje řada obav. Jednou z nich může být strach o vlastní data, která při komunikaci se systémem sdílíte. Další problém může nastat, když z nějakého důvodu...

20. dubna 2025

Potápěč si na Facebooku koupil vrak lodi, potopené torpédem v roce 1917

Koupit si loď je krásné, ale zároveň velmi zavazující. Majitele čeká náročná údržba, náklady na kotvení apod. Britský potápěč našel ekonomičtější řešení, když si na portálu Facebook Marketplace...

19. dubna 2025

Filozofové předpověděli, kterak zlé myslící stroje ovládnou svět. Už zase

Posledních několik dnů se hodně mluví o prognóze AI 2027. Jde o jednasedmdesátistránkový dokument, mapující možný vývoj velkých jazykových modelů v blízké budoucnosti. V tomto článku shrneme jeho...

18. dubna 2025  15:58

Výzkum 14 153 443 projevů v americkém Kongresu: zákonodárci opouštějí fakta

Zástupci amerických občanů se ve svých řečech přestávají odkazovat na ověřitelné skutečnosti. Nahrazují je intuicí a osobními dojmy. Pokles začal už v sedmdesátých letech minulého století. Současný...

18. dubna 2025  10:02,  aktualizováno  10:02

Viděl padat své nejoblíbenější letadlo. Na letištích natáčí skoro třicet let

Jeho zájem o letectví se zrodil na vyhlídkové terase pražského ruzyňského letiště, kam jej někdy v roce 1985 vzal tatínek. Letecký kameraman Jan Jánský vytvořil za téměř třicet let videoarchiv,...

18. dubna 2025

Vzdálená planeta má známky života, hlásí vědci. Je tu však několik „ale“

Vesmírný teleskop Jamese Webba přinesl podle skupiny vědců z Cambridgeské univerzity zajímavý objev na 124 světelných let vzdálené planetě K2-18b. V atmosféře této planety totiž odhalili molekuly...

17. dubna 2025  12:57

Bulharsko zažilo před 100 lety nejbrutálnější teroristický útok v dějinách

V polovině dubna 1925 se v bulharské Sofii odehrál nejhorší teroristický útok v dějinách země. Konečná bilance: 213 mrtvých a 500 zraněných. Bombový útok měli na svědomí místní komunisté, spekulovalo...

17. dubna 2025  10:30

Apple připravuje systém, který má změnit to, jak využíváte jeho iPady

Za necelé dva měsíce by měla společnost Apple představit novou generaci operačního systému pro své tablety. A mohla by to být změna, která konečně přinese větší využití potenciálu, který toto...

17. dubna 2025

USAF nakupuje pancéřované „Turbočmeláky“. Jeden kus vyjde na 880 milionů

Americké letectvo si převzalo první exemplář turbovrtulového letadla Skyraider II. Vzhledem vzdáleně připomíná československého Turbočmeláka. Není divu. Vznikl úpravou civilního letounu používaného...

17. dubna 2025,  aktualizováno  12:05