Studie ukázala, že 30 procent Čechů a Slováků chodí do práce, ať jsou nachlazení nebo ne. V Česku to jsou především lidé mezi 18 a 29 lety, na Slovensku ve věku kolem 30 až 44 let.
Při kašli, rýmě či bolesti v krku zůstanou doma jen čtyři procenta dotazovaných. Při stejných komplikacích v kombinaci se zvýšenou teplotou nedorazí do práce třetina (30 procent) dotazovaných. Horečka odradí od příchodu do zaměstnání 56 procent Čechů a Slováků.
„Ukázalo se, že většina výsledků se nijak zvlášť mezi Čechy a Slováky neliší,“ dodal ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.
Takzvané sick days (placené zdravotní volno na vyléčení, které zaměstnanec může čerpat bez lékařského potvrzení, pozn. red.) má k dispozici jen čtvrtina zaměstnaných Čechů. Ti je pak podle studie ale častěji využívají pro jiné účely než Slováci.
NachlazeníPod akutní infekce horních dýchacích cest patří rýma, zánět dutin, zánět nosohltanu a laryngitida. Akutní infekce dolních dýchacích cest pak zahrnují zánět průdušek a zápal plic, bronchiolitidu. Nachlazení se nejčastěji projevuje únavou, pocitem chladu, kýcháním kašlem, bolestí krku a hlavy a zvýšenou teplotou. |
Lékaře se rozhodne vyhledat jen sedm procent nachlazených Čechů.
„S každým nachlazením nemůžeme chodit k lékaři, to bychom zahltili lékaře a nakazili ostatní pacienty,“ doplnil primář Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF a FN Motol Michal Jurovčík.
K doktorovi by pacienti podle něj měli vyrazit, když jejich potíže trvají déle než týden nebo pokud se člověku přitíží, či se objeví nová komplikace.
Léčba nachlazení je podle Jurovčíka nejdříve symptomatická. Až v případě bakteriální superinfekce může být nutná léčba antibiotiky.
Přes dvě třetiny (70 procent) Čechů s nachlazením bojují pitím čaje. Více než polovina (56 procent) se pak uchyluje k volně prodejným přípravkům. Polovina (51 procent) užívá vitamíny, na babské rady dá třetina (36 procent).
Jak Češi řeší nachlazení?
Přecházení nachlazení může přinést komplikace
Příčiny nachlazení jsou podle Jurovčíka různé. „Tou nejčastější je virová infekce,“ vysvětlil lékař. „Nachlazení vzhledem k četnosti banalitou není,“ dodal. Právě nachlazení je podle něj nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Jde o kapénkovou infekci a nejvíc je člověk infekční v prvních dnech onemocnění. Lidé by proto kromě svého zdraví měli zvážit i to, zda v případě cesty do práce nemohou někoho nakazit.
Zůstat doma by podle Jurovčíka měli lidé v případě prudkého nástupu obtíží, jako je teplota, třesavka, výrazná sekrece z nosu či celková slabost. „Pokud infekci přecházíme, může vyústit do komplikací,“ vysvětlil Jurovčík.
Nejčastější komplikací je pak akutní infekce vedlejších nosních dutin, středního ucha, průdušek či plic.
