Nejčastější příčinou leteckých nehod je selhání lidského faktoru, které však může mít různé podoby. Podle francouzských vyšetřovatelů to vypadá, že úterní nehodu airbusu Germanwings způsobil úmysl pilota. Osmadvacetiletý druhý pilot se podle dosavadních informací zavřel sám v kokpitu a pak letadlo navedl do klesání. Více zde.
Zejména v evropském kontextu je to šokující zjištění, ale letecká historie případy pilotů, kteří se rozhodli spáchat sebevraždu v letadle, zná už z dřívějška. Obvykle je k tomu vedly finanční či osobní problémy, případně duševní choroba. Roli někdy hraje i pocit křivdy.
Specializovaný server Aviation Safety Network uvádí dalších jedenáct nehod, u nichž bylo zavinění členem posádky buď prokázáno, nebo je velmi pravděpodobné. K událostem docházelo v zemích Asie, Afriky, v bývalém SSSR a také v USA. Nyní tedy na tragický seznam pravděpodobně přibyla i Evropa. (Nutno však poznamenat, že vyšetřování příčin nehody Airbusu společnosti Germanwings ještě stále neskončilo.)
26. 9. 1976, Novosibirsk: pomsta bývalé manželce
První letecká nehoda způsobená úmyslem pilota se stala v 26. září 1976 v ruském, tehdy sovětském Novosibirsku. Pilot odstartoval z tamního letiště a pak úmyslně navedl svůj Antonov An-2 na blok domů. V jednom z nich žila jeho bývalá manželka, která se s ním rozvedla. Pilot zahynul a s ním dalších 10 lidí na zemi.
9. 2. 1982, Tokio: kapitán s halucinacemi
Psychická choroba kapitána zapříčinila havárii letadla DC-8 na lince z Fukuoky do Tokia, které těsně před přistáním na letišti Haneda havarovalo do vod Tokijského zálivu. Letadlo bylo krátce před přistáním, když pětatřicetiletý kapitán náhle vypnul motory a potlačil řízení, čímž sklopil letadlo k zemi. Druhý pilot se snažil stroj zachránit, ale neúspěšně.
V troskách letounu zahynulo 24 cestujících, 150 osob přežilo, ale téměř stovka vyvázla s těžkými zraněními. Podle informací serveru ASN nehodu přežil i kapitán. Příčinou jeho jednání byly deprese a halucinace, kvůli kterým byl muž v letech 1980-1981 také postaven mimo službu.
7. 4. 1994, Memphis: pomsta propuštěného pilota
Let FedEx705 z Memphisu do San José měl být rutinním transportem nákladu elektroniky. V kokpitu kromě standardní tříčlenné posádky usedl také čtvrtý muž – pilot FedExu mimo službu. „Byl velmi klidný, chladný, soustředěný. Nic nenaznačovalo, že by se k něčemu chystal. Jen jsem si všiml, že na podlaze leželo kytarové pouzdro,“ vzpomínal později pro pořad Letecké katastrofy palubní mechanik letu 705.
Letecké katastrofy (Rvačka v pilotní kabině)
Po startu se však čtvrtý muž ze své sedačky zvedl a na své kolegy zaútočil. Všechny tři muže těžce zranil nástroji, které pronesl právě v kytarovém pouzdře, a pokusil se ovládnout řízení. Pilotům a palubnímu inženýrovi se s vypětím všech sil povedlo ubránit a dokázali se s letadlem vrátit zpět do Memphisu. Ze svých zranění se všichni zotavili, ale k létání už se nikdo z nich vrátit nemohl.
Únosce byl odsouzen k dlouholetému vězení. K únosu a útoku na kolegy ho vedla obtížná osobní situace: pocházel ze skromných poměrů a nechtěl, aby jeho děti poté, co se rozvedl s manželkou, zažily něco podobného. Uzavřel tedy životní pojistku a unesl letadlo, se kterým chtěl havarovat. Spoléhal na to, že se při vyšetřování neodhalí pravá příčina neštěstí a že rodina dostane vyplacené miliony z pojistky. Poslední kapkou možná bylo to, že společnost FedEx odhalila, že ve svém životopise lhal – a chtěla jej propustit. Je možné, že chtěl letadlo použít jako zbraň a narazit jím do centrály společnosti.
19. 12. 1997, Sumatra: finanční problémy kapitána?
Let SilkAir 185 z Jakarty do Singapuru skončil asi po půlhodině letu. Boeing 737 se 104 lidmi na palubě vystoupal do letové hladiny a zamířil na sever. Nic nenasvědčovalo problémům, jenže letoun šel náhle do střemhlavého letu a havaroval.
Letadlo se začalo rozpadat už ve vzduchu vlivem aerodynamických sil a po nárazu do země se zcela roztříštilo. Nikdo z lidí na palubě neměl šanci přežít. Vyšetřovatelé měli komplikovanou práci - povedlo se sice najít obě černé skříňky, ale zjistilo se, že oba zapisovače přestaly několik minut před nehodou zaznamenávat.
Vyšetřování nakonec dospělo k zásadně odlišným závěrům - američtí vyšetřovatelé (jakožto zástupci státu výrobce letadla) dospěli k závěru, že nehodu způsobil kapitán letadla, který nejprve vypnul nahrávání letových dat a hovorů a pak stroj navedl do střemhlavého letu. Příčinou měla být jeho zoufalá finanční situace – pilot se dostal do dluhů a jeho rodina byla uvyklá velmi luxusnímu životnímu stylu. Než by přiznal své selhání a přiměl je k finančnímu uskromnění, uzavřel vysokou životní pojistku a hodlal fingovat smrt při letecké havárii.
Indonéský úřad pro vyšetřování leteckých nehod došel k závěru, že příčinu nehody nebylo možné určit kvůli nedostatku důkazů. Protože se jednalo o typ B-737, který měl začátkem 90. let několik těžkých nehod po ztrátě řiditelnosti kvůli „zaseknutému“ ovládání směrovky, uvažovalo se i o této příčině. Nezávislé expertizy prý ukázaly, že servoventil ovládání směrovky byl poškozený a mohl způsobit přechod letadla do střemhlavého letu. Ztráta řiditelnosti by však nevysvětlovala, proč před nehodou přestaly fungovat oba letové zapisovače.
31. 10. 1999, Atlantský oceán: sebevražda problémového kapitána?
Také let číslo 990 společnost EgyptAir skončil jen po krátce po startu. Boeing 767 na lince Los Angeles – Káhira po mezipřistání v New Yorku zamířil na východ. Krátce po vystoupání do letové hladiny se v kokpitu vystřídali piloti – dosavadní druhý pilot si šel odpočinout a nahradil ho jeho kolega, velmi zkušený a respektovaný letec. Když piloti povečeřeli, požádal kapitán „čerstvého“ druhého pilota, aby převzal řízení, a šel si odskočit na toaletu.
V té chvíli se letoun překlopil nosem k zemi a přešel do klesání. Podle údajů ze zapisovače letových dat došlo v těsném sledu k odpojení autopilota, ke snížení výkonu motorů a k potlačení řídicí páky a vychýlení výškovky, následkem čehož letoun přešel do strmého klesání. Kapitánovi se povedlo dostat se zpátky do kokpitu a pokusil se převzít řízení. Povedlo se mu klesání zastavit. Letadlo začalo znovu stoupat, ale nakonec se zřítilo do oceánu. Nehodu nepřežil nikdo z 217 lidí na palubě.
Také zde došli vyšetřovatelé z různých zemí k rozdílným názorům. Egyptští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že nehodu zapříčinila nezjištěná technická závada (uvažovali především o poruše výškového kormidla), kdežto Američané došli k závěru, že šlo o sebevražedný úmysl.
Indicií bylo více – od podivné samomluvy druhého pilota poté, co osaměl v kokpitu („ovládej se“ nebo opakované „spoléhám na Boha“), přes to, že nekomunikoval s kapitánem, když se snažil letoun zachránit, až po jeho osobní situaci. Pilot měl podle svědků, kteří se s ním před osudným letem potkávali, osobní problémy. Již delší dobu si na něj prý stěžovaly ženy kvůli nevhodnému chování a obtěžování a letecká společnost mu údajně dala najevo, že již takové chování nebude tolerovat. Let z Los Angeles do Káhiry měl podle některých zdrojů dokonce být jeho poslední.
Dá se podobným selháním zabránit? Těžko
K několika podobným tragédiím došlo také v afrických zemích. Evropě se až dosud podobné události vyhýbaly. Pilotní kabiny letadel jsou v posledních letech dobře chráněny proti útoku zvenčí, ale pokud ohrožení přijde zevnitř, dá se dělat jen málo.
Dveře kokpitu letadel jsou bezpečné. Tentokrát ale špatným směremKonstrukce kokpitů po 11. září 2001 kvůli zajištění bezpečnosti doznala značných změn. Instruktážní video Airbusu z roku 2002 ukazuje, že piloti mají plnou kontrolu nad tím, kdo se dostane do kokpitu. V případě aktuální nehody Germanwings zřejmě pilot zneužil bezpečností pojistky. |
Podle některých odborníků je možné, že sebevražda pilota je i za záhadným zmizením letu MH370 Malaysia Airlines. Nasvědčovalo by tomu několik indicií. Po datu zmizení letadla neměl kapitán smluvené žádné schůzky a na jeho domácím letovém simulátoru se našly naprogramované lety daleko do jižní oblasti Indického oceánu - více zde.
Piloti, kteří podobný čin plánují, obvykle vyčkají, až se v kokpitu ocitnou sami. Vlivem přetížení při prudkém klesání se ostatním členům posádky málokdy povede dostat zpět do kokpitu, a to i v případě, že je možné otevřít dveře. I když se pilot pokusí letadlo zachránit, „přetahování“ o řízení většinou úspěšné nebývá.
I proto se nyní mění předpisy některých aerolinek a už například nebude možné, aby v kabině zůstala jen jedna osoba - více zde. Toto pravidlo u některých společností platí již dávno.
Podobným událostem se však dá jen těžko zcela zabránit. Piloti sice procházejí náročnými psychotesty, ty však nedokáží odhalit, jak bude člověk reagovat na různé obtížné situace nebo zda u něj v budoucnu nepropukne duševní onemocnění. Pokud pak pilot dokáže svůj problém skrývat, nemusí se o něm okolí dozvědět nikdy. Anebo až po podobné tragédii.
