Jakožto hvězda turnaje nastoupila na centrkurtu Philippea Chatriera, který už letos – fanfáry jsou namístě – konečně dokáže poručit dešti.
Aspoň dešti, chce se dodat. „Jelikož je ze stran napůl otevřený, zima je tu stejná jako venku,“ říká Plíšková. „Ale tolik nefouká a samozřejmě neprší, což by byla dost pomoc.“
Roland Garroszvláštní příloha |
Letošní Roland Garros prožívá pozoruhodnou náhodu: poprvé v historii některou z arén zastřešil a navíc přidal premiérově také umělé osvětlení. V roce, kdy se turnaj kvůli koronaviru mimořádně hraje v sychravém podzimním termínu, se to hodí o to víc.
„Bylo to zvláštní. Úplně jiné,“ pronesl o premiéře pod světly třeba Argentinec Diego Schwartzman.
Paříž tak s poněkud velkým zpožděním vstoupila do tenisové přítomnosti. A zároveň pěkně po francouzsku prezentuje letitý nedostatek jako současnou přednost.
„Dodává to turnaji novou dimenzi,“ uvedl s neskrývaným patosem šéf Francouzské tenisové federace Bernard Giudicelli: „Tento technicko-architektonický prvek představuje pýchu národa. Jakožto mimořádný počin je ilustrací naší nekončící touhy budovat a inovovat.“
 |
Pozdě, ale přece. A dílo je to opravdu nestandardní, v tom je třeba souhlasit. Však na Roland Garros od počátku novinku prezentují pod heslem: Ne střecha, nýbrž deštník. Gigantické paraple váží 3 500 tun, připraveno je za 15 minut.
Budiž světlo! Dvanáctkrát
Vlezlý chlad, který se u Seiny uvelebil, ani střecha překonat nedokáže. I tak je nad zlato. Dodává garanci, že se i v největší možné slotě odehraje aspoň několik duelů denně. Stejně tak jsou při krátících se dnech potřeba i světla. Vybaveno je jimi dvanáct kurtů, kromě tří největších a nejprestižnějších arén (mimo centr jsou jimi kurty Suzanne Lenglenové a Simonne Mathieuové) rovněž menší hřiště s čísly 4, 5, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14.
Zpravodajstvíúterý na Roland Garros |
V zemi proslavené velkou revolucí vyznávají v tenisu spíše evoluční cestu. V mnoha ohledech to mají nejsložitější ze všech grandslamů, vždyť areál nazvaný po legendárním pilotovi se nachází v zastavěné části města. To, že loni přibyl do botanické zahrady usazený kurt Simonne Mathieuové, elegantní stavba ukrytá uprostřed zeleně, byl co do stavebního rozmachu vlastně mistrovský kousek.
To zastřešení a světla měly být hotovy už dávno. Tady se není moc na co vymlouvat; snad jen na to, že Francouzi rádi dělají věci po svém.
Ať nám míče nenasáknou
Pokrok ovšem nezastaví ani oni. Dokonce už na rok 2021 naplánovali premiéru večerně-nočních night sessions, jež v Melbourne či New Yorku dávno patří do itineráře. Po dobu úvodních deseti dnů turnaje se takto odehraje jeden šlágr denně – samozřejmě na „Chatrierovi“, jak se na Roland Garros běžně říká.
Na ten už, pokud rozhodčí svolí, aspoň nemusí dopadat kapky deště. Což je při spojení nových a hodně těžkých balonů od firmy Wilson s upršenými dny vskutku vítaná pomoc. „Jinak totiž míče úplně nasáknou,“ přibližuje Plíšková.
Nejvíc se všichni těší na návrat lidí do hlediště; v nerozlehlém areálu davy nechybějí, na tribunách ano. Diváků se snad v roce 2021 dočkají. A přibude-li trocha „pokrokové“ techniky jako letos, jen dobře.
