Po kom jste tak klidná?
Po tatínkovi. On je u nás v rodině ten, který toho moc nenamluví a má rád svůj klid. Pro tenis je to dobrá vlastnost a myslím, že tím soupeřky musím štvát. Ale nebyla jsem taková vždy. Jako malá jsem na kurtu brečela, házela raketami a nechovala se úplně hezky. Pak jsem si prošla událostmi, které mě trochu posadily na zem. Už vím, že jsou důležitější věci než vyhrát nebo prohrát zápas.
Pověrčivá jsem hodně. Na turnajích musím jíst stejné jídlo, jít do stejné sprchy, hrát stejnou raketou...
