Že by však od aut alespoň chvíli odpočíval? Kdepak. V pátek například s Orionem absolvoval výstavu v Praze. „Předváděli jsme závodní vozy včetně dakarového týmu, takže jsem také dorazil,“ říká Doubek.
Letos bylo vaším hlavním cílem překonat top umístění v závodech Elite 2, tedy 4. místo. To se povedlo hned na začátku...
Napoprvé to dopadlo dobře, zajel jsem třetí ve Valencii, ale pak hned přišly technické problémy. Měl jsem nové auto a s potížemi jsme se potýkali prakticky celý rok - od závodů ve Valencii až po poslední Zolder. Pronásledovala nás smůla.
Jaké výzvy jste hledal dál?
Chtěl jsem pak bojovat o ten nejvyšší stupínek. Věřím, že v Elite 2 tam šance bojovat o první místo byly, ale zmíněné technické a jiné problémy s autem nám moc nepomohly. V jedničce jsem dřív vždycky jezdil v elitní desítce, takže jsem to chtěl posunout ještě dál, do nejlepší pětky, což se však nepovedlo.
Celkové hodnocení tedy zní?
Začalo to fajn, ale ve druhém závodě ve Franciacortě jsem měl bouračku v Elite 2, kdy mi po restartu odlétl z auta kus plastu a vzal mi hadičku od brzdové kapaliny. Prošlápl jsem brzdu na podlahu, nezabrzdilo to a já šel do hodin a do kačírku. A vymknul jsem si koleno.
Co v takové situaci dělat? V autě kolena potřebujete.
Hned jsem si ho nahodil zpátky. Když jsem pak vystoupil, tak to nebylo nic strašného, nijak to nebolelo, snažil jsem se tu nohu jen rozhýbat. Druhý závod už jsem dojel se sebezapřením přes bolest a další den jsem se nepostavil. Měl jsem přervané křížové vazy a bohužel jsem nuceně vynechal závody v Brands Hatch v Británii, na které jsem se nejvíc těšil. Následovala operace a rychlá rekonvalescence.
A domácí premiéra v Mostě.
Tu bych odjel i s těmi přervanými vazy. Ale rekonvalescence byla úspěšná, takže jsem nastoupil. Měla však trvat osm týdnů, já berle zahodil už po dvou... Bylo to úžasné, dorazilo přes 20 tisíc lidí, kteří fandili, řvali, když jsem předjížděl, chodili za mnou do boxů... Povedlo se to. Podepsala se smlouva do roku 2022, takže příště v Mostě pojedeme znovu. Vychází to na 20. až 21. června. Co bylo horší, že bylo asi 34 stupňů a v autě jsme jich po závodě naměřili 68. To byl mor.
To pak člověk musí vypít alespoň deset litrů vody, ne?
Vypil jsem toho strašně moc. A ani jednou jsem nebyl na záchodě, všechno jsem to vypotil. Veškeré teplo od motoru mi jde do kabiny, kde se nedá pořádně dýchat. V momentě, kdy pustím ventilátor, na mě začne ten horký vzduch ještě víc foukat... Měl jsem tak propocené nehořlavé prádlo a kombinézu, že by se daly ždímat.
Doubek o speciálu NASCAR: Připadám si jako v traktoru, ale jsem uchvácen |
Zvedla se poté vaše popularita?
Určitě. Lidi to zaujalo, a myslím, že příští rok to bude lepší. Byl to poslední víkend před prázdninami, takže všichni odjížděli pryč, příště to bude ještě o týden dřív.
V Elite 1 jste v Mostě skončil dvanáctý a šestý. Vždy před legendou Jacquesem Villeneuvem.
Lidi mi to dávali pořád k dobru. Měl tam dvě bouračky, jednu jízdu nedojel vůbec a druhou někde vzadu. Jeho styl jízdy je hodně agresivní, na každém závodě se potkává s penalizací, nebo způsobuje kolize. Tohle jsme od bývalého jezdce Formule 1 nečekali a nezdá se mi to jako profesionální závodění. Jako k legendě jsem k němu samozřejmě vzhlížel, ale po těch bouračkách, co jsme měli i spolu, jsem asi otočil.
Skončila sezona, ale jistě už vyhlížíte další. Co plánujete?
Snažíme se domluvit první závody v Americe, abych potvrdil roli prvního českého závodníka v „nascarech“. V únoru chceme jet za moře a vypadá to na ovál. Zatím nechci říkat kde, ale pokud najdeme dobrý tým, což si myslím, že jsme našli, tak budu startovat. Jinak budu zase jezdit obě kategorie Elite, ve dvojkách budu trénovat, abych v jedničkách jezdil co nejvýš. Ale hlavně se soustředím na tu Ameriku.
