Bývalý mistr světa, Evropy i asijskopacifického regionu a rekordman nejprestižnější tuzemské automobilové soutěže si z toho ovšem nic nedělá. O tom, z jaké pozice vyrazí v sobotu na trať, stejně rozhodne páteční kvalifikace.
„Barumka mi sedí, zase chci uspět,“ podotkl člen Agrotec Škoda Rally Teamu Kopecký, kterého ve Škodě Fabii RS Rally2 doplňuje Jan Hloušek.
Ve Zlíně se letos sešla vynikající konkurence, jíž dominují vítězové světových soutěží Hayden Paddon z Nového Zélandu a Mads Ostberg z Norska. Co říkáte na jména svých soupeřů?
Jsem rád, že přijela kompletní špička z mistrovství Evropy. Znamená to, že Barumka si drží stabilní místo v šampionátu a patří v něm k nejlepším podnikům, kam se posádky rády vydávají.
Těšíte se speciálně na někoho z nich?
Rád uvidím Ostberga, se kterým jsem naposled závodil před dvěma lety v Maďarsku, kdy jsme tam jeli čtyři závody. Paddona znám z mistrovství světa, ale tam jsme se minuli. On jezdil s WRC, zatímco já s R5. Těším se na ně i na zbytek pole.
Jan Kopecký na Barum Czech Rally ZlínVítězství 10x (2009, 11, 13, 15–19, 21–22) Třetí místo 2x (2003, 2005) Nedokončil 4x (2001–02, 10, 12) Předjezdec 3x (2000, 08, 14) Neklasifikován 1x (2004 – Se Škodou Fabia WRC byl absolutně nejrychlejší, ale v oficiálních výsledcích nefiguruje, protože modely WRC nebodovaly v mistrovství Evropy.) Zdroj: ewrc-results.com |
Paddon jedoucí v konkurenčním hyundai má na dosah evropský titul. Slyšel jsem, že někteří kolegové jej od cesty do Zlína zrazovali, protože Barumka je prý příliš těžká.
Nedávno mě opravdu příjemně překvapil v Římě, kde startoval poprvé a přitom tam dojel třetí. Já jsem v Itálii závodil v roce 2010, projel jsem celou zemi na délku i na šířku, a proto vím, že tratě jsou tam těžké. On přesto dokázal jet na asfaltu vyrovnaně s italskou špičkou. A to měl v jízdě určitě nějakou rezervu, protože potřeboval body do mistrovství Evropy. Neočekávám, že by ve Zlíně měl jet pomaleji.
Ale k titulu mu stačí desáté místo...
Je to závodník, který jezdí srdcem. Určitě se nebude flákat na desátém místě. (usmívá se)
Zapomenout nesmíme ani na českou konkurenci, že?
S ní samozřejmě musíme počítat. Bude asi tvrdit muziku. Především Mareš a Cais znají Barumku dokonale, oba tu v minulosti jeli perfektně. Očekávám, že od začátku budou tlačit na pilu. Nesmíme zapomenout ani na Dominika Stříteského, který nad námi nedávno vyhrál Bohemii. Místní rodák Adam Březík, jenž přesedlal na evo, taky bude chtít být rychlý.
Cítíte se vůbec jako největší favorit?
Možná ani ne. Konkurence je opravdu špičková, úžasná. Mým cílem je zisk domácího titulu. To říkám každý rok před Barumkou, ale pak mé závodnické srdce plesá být nejúspěšnější a pokusit se všechny kluky porazit. Takhle k tomu přistupuju.
Ve Zlíně, ale i na Bohemii v Mladé Boleslavi jste triumfoval už desetkrát. V dostupných statistikách jsem našel jednoho úspěšnějšího pilota na podobně těžké a prestižní soutěži. Belgičan Freddy Loix slavil na Ypres rally jedenáctkrát. Jaký je recept na takovou dominanci?
Na Barumce jsem v roce 2000 začínal svoji soutěžáckou kariéru, kdy jsme jeli s tátou jako předjezdci. Seděl jsem na místě spolujezdce a strašně mě to nadchlo. O rok později jsem zažil se žlutým áčkem svou premiéru, která nedopadla dobře. Po jezdecké chybě jsem skončil na mostku na Bystřičce. Od začátku se mi Barumka líbila ze všech soutěží nejvíc. Atmosférou, konkurencí, který byla vyšší než jinde na mistrovství republiky. K tomu, aby tady člověk uspěl, potřebuje dobře řídit auto a mít špičkového spolujezdce. Toho já jsem vždycky měl, ať to byl Filip Schovánek, Petr Starý, Pavel Dresler, nebo teď Honza Hloušek. Všechno špičkoví profíci. K tomu špičkové auto, které jsem díky Škodovce měl. Vyhrát jsme ale dokázali i v soukromém týmu. Musíte mít dobře naladěné auto, kterému člověk věří na každém metru složité tratě. Potřebujete taky skvělý tým mechaniků a inženýrů – a to jsem vždycky měl. Letošní rok není výjimkou. No a pak potřebujete kus štěstí.
Kdy vám tady pomohlo nejvíc?
Když jsme bojovali s Freddym Loixem a byli jsme rychlejší o 1,2 sekundy (v roce 2011). Praskl nám chladič na servořízení a my jsme byli schopni ho odmontovat, propojit ho s rychlospojkami a hadicemi a dolít olej do řízení, že to aspoň trochu fungovalo. Kdyby se to nepovedlo, tak jsme nevyhráli.
Světová esa chtějí pokořit českou elitu. Barum rally může zásadně ovlivnit počasí |
Díky svým triumfům jste získal do trvalého vlastnictví už dva putovní poháry. Ten první máte doma, druhý jste nechal ve Zlíně. Ředitel soutěže Jan Regner uvedl, že ani neví, jestli jste jim ho vrátil, nebo jen půjčil. Jak to tedy je?
Když jsem získal druhý putovní pohár, mohl jsem si ho odnést, ale bylo na něm jen moje jméno a jméno mého tehdejšího spolujezdce Pavla Dreslera. Na to jsem řekl, že by byla škoda, kdyby tam nebylo víc jmen, tak ať si ho nechají. Třeba si pro něj jednou přijedu. Třeba až mi bude osmdesát. (usmívá se)
Předpokládám, že tak dlouho závodit nebudete. Kolik účastí na Barum rally byste chtěl ještě přidat?
Pořád mě to baví. Když sedím v závodním autě, cítím se ve svém živlu. Naprosto mě to naplňuje a mám dobrý pocit z toho, když dokážu sekundovat mladým klukům. Ale jestli příští rok Barumku pojedeme, nebo ne, zatím nedokážu říct. Může se stát i to, že letošní účast bude poslední, ale doufám a věřím, že ještě ne.
Co pro vás vůbec dnes, kdy máte 41 let a už nejste továrním jezdcem, rally znamená?
Rally je vášeň, sport, kterému jsem totálně propadl. Díky Škodovce a továrnímu týmu Škoda se za své výsledky, které jsme společně dosáhli, nemusím stydět. Je to tak i nadále. Když jedu na nějaký start, neberu to jako zábavu, ale chci maximálně uspět a porazit veškerou konkurenci, která v závodě je.
Objeví se občas chvíle, kdy vás to už nebaví?
Když sedím v závodním autě, takové chvíle nejsou na pořadu dne. Ale dění okolo zabere spoustu energie, spoustu času. Mám skvělou manželku a dva malé kluky, těsně po Barumce tříletého a čtyřletého, a chtěl bych s nimi trávit trochu víc času.