„Zavazující to není,“ pousmál se Mareš. „Bylo by to v případě, kdyby to byla tři první místa. Vzhledem k tomu, že se máme kam posouvat, to neberu jako závazek.“
Jeho slova naznačují, že i pro letošní ročník má velké ambice. Bez ohledu na skvělou konkurenci chce vystoupat až na nejvyšší stupínek.
„To, že jsem závod několikrát dokončil na stupních vítězů, beru jako velký úspěch. A jenom si přeju a doufám, že to není špička tohoto ledovce,“ podotkl pilot, kterého ve Škodě Fabii Rally2 evo doplňuje Radovan Bucha.
Marešovo manko na Kopeckého se neustále zmenšuje. Před čtyřmi lety bylo minutu a čtyřicet vteřin, loni už jen čtyřicet sekund. Co letos? „Viděno touto optikou, měli bychom ho o dvacet sekund porazit,“ zasnil se Mareš. „Ale není to jenom o porovnávání se s Honzou Kopeckým. Rychlých posádek tady bude mnohem víc.“
Jaké to je, porazit rekordmana Barumky, už Mareš zažil. Dokonce na podobných tratích. Letos i loni ho předčil na nedaleké Valašské rally.
Rally mě stále baví, hlásí Kopecký před svou jedenadvacátou Barumkou![]() |
„Předchozí výsledky vůbec neřeším. Prostě chceme podat co nejlepší výkon a pokud možno vyhrát,“ konstatoval. „Valaška se nám povedla, následující Šumava ne. Navíc se soustředíme na mistrovství Evropy a tam jsem hodně spokojený, že naše výkony jdou nahoru.“
Poté, co Erik Cais poněkud omezil svůj evropský program, je Mareš jediným Čechem, který pravidelně objíždí kontinentální seriál. Po šesti dílech z osmi (do celkového pořadí se počítá sedm výsledků), drží osmou příčku. Nejvíce se mu vydařila švédská Royal Rally of Scandinavia. Na šotolinových tratích, kde se v minulosti na sněhu a ledu jezdívalo mistrovství světa, dojel šestý.
„Nikdo s námi do Top Ten nepočítal, ale ukázalo se, že když jsou šotolinové tratě nové, máme šanci,“ pochvaloval si člen týmu ACCR Entry Engineering. „Závodění na šotolině mě strašně baví. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se i další evropské podniky jely na ní.“
Víc mu to pochopitelně jde na asfaltu, na němž vyrůstal. Před třemi týdny v Římě měl na dosah skvělou čtvrtou příčku, když držel krok se silnou domácí špičkou. Jenže jeho šance zhatil defekt.
„V tamní konkurenci by to byl jeden z mých nejlepších výsledků,“ zalitoval nešťastné události. „Bojovali jsme s piloty, kteří v Itálii platí za nejrychlejší. Pro nás bylo skvělé, že jsme se pohybovali na jejich úrovni. Jen je škoda, že jsme to nedotáhli.“ O to víc se chystá na Barumku. Soutěž má rád. Ještě než tady poprvé závodil, sledoval ji jako divák.
„Ještě teď mám husinu z toho, když si vzpomenu na atmosféru na speciálce ve Zlíně,“ zavzpomínal rodák z Mladé Boleslavi.
Na atmosféru se těší i letos. Přece jen prostředí, které motorističtí fanoušci dokážou na Zlínsku vytvořit, se jen tak nevidí.
„Celý kraj tím sportem žije, což musí vnímat úplně každý bez rozdílu národnosti,“ popsal Mareš.
Zároveň ví, že v této vřavě je potřeba se pořádně soustředit. Profil soutěže je natolik zrádný, že stačí drobná chyba a je po šancích na dobrý výsledek. „Na Barumce je nejtěžší spatřit cíl,“ přitakal. „Aby se člověk pohyboval na špičce, musí jet vysoké tempo. Na trati je pak spousta nástrah, kterým je potřeba se vyhnout.“
Dobrý výsledek ve Zlíně by mu mohl pomoci v tom, aby i v příští sezoně pokračoval v mistrovství Evropy. Svými výkony naznačil, že se může poměřovat s elitou. Letošní zkušenosti by jeho jízdu mohly posunout o další stupeň nahoru.
„Nechtěl bych udělat krok zpátky, takže pokud to jenom trochu půjde, rád bych nadále jezdil Evropu,“ naznačil Mareš. „Ale zatím je předčasné se o tom bavit. Neznám kalendář ani postoj všech sponzorů, takže to zůstává otevřené.“