Dvě minuty před koncem házenkáři Baníku Karviná ve druhém finálovém utkání extraligy prohrávali s Plzní o dva góly. Závěr vzal na sebe Dominik Solák. Nejprve snížil a pět vteřin před vypršením 60. minuty vyrovnal na 32:32...
A pak v sedmimetrovém rozstřelu proměnil i sedmičku stejně jako Ondřej Skalický, Matěj Nantl a Denis Harabiš. Karvinští vyhráli 36:34 a srovnali stav série na 1:1.
„Bylo to zase hodně vypjaté. Atmosféra mluvila za vše. Pořád nebylo jasné, jak to skončí a sedmičky daly utkání krásnou tečku,“ prohlásil Solák, který byl s 12 góly nejlepším střelcem utkání.
Ukázalo se, jak je pro mužstvo důležitý, jelikož v prvním finálovém duelu (25:30) chyběl kvůli disciplinárnímu trestu. A jeho start byl ohrožen i nyní, protože z baráže národního týmu s Rumunskem si přivezl zlomený nos.
Podle pravidel nesměl nastoupit s maskou, jak to řeší například basketbalisté a fotbalisté. A výjimku od zástupců házenkářského svazu nedostal. Nos tak měl zatejpovaný.
Je to zlé, že nemůžete hrát s maskou?
Je škoda, že mi to nepovolili, ale taková jsou pravidla a ta jsou pro všechny stejná. Jsem rád, že jsem vůbec mohl hrát. Musím poděkovat našemu realizačnímu týmu, který mi tejp udělal, hlavně Danieli Jarošovi (fyzioterapeut). Hned mi říkal, že jsem dokonce hezčí, než předtím (směje se). Takže mu děkuji.
Přece jen, neomezuje vás bolavý nos?
No... je to zlomený nos.
Karvinští porazili v rozstřelu Plzeň a vyrovnali házenkářské finále |
Vy už jste měl zlomené snad všechno, že?
Není to první finále, co hrají s nějakou takovou, když to tak řeknu drobnůstkou. Ale dalo se to. Bohužel tak to je. Finále. Vrchol sezony. Kvůli tomu dřeme celý rok. Musím to překousnout.
Jaké byly vaše souboje s plzeňským Leonardem kaplanem, který vás většinou bránil?
Je to velký chlap. Byly to tvrdé souboje, o tom je házená. Ale vše bylo v rámci fair play.
Bylo to nervozitou, že jste od začátku dotahovali až čtyřbrankové vedení soupeře?
Neřekl bych, že to bylo nervozitou. Měli jsme trochu smůly, ale Plzeň opět standardně zahrála dobrý zápas. U nás to bylo jen o tom udržet nervy a věřit až do konce, že uspějeme. To se nám vyplatilo.
Poprvé jste vedli až ve 39. minutě, a to 21:20 díky trefě Harabiše z křídla. Za devět minut jste už zase prohrávali. Čím to bylo?
Byly tam nějaké naše chyby a k tomu kvalita Plzně. Ta má svou sílu, a proto je podesáté za sebou ve finále. Není to náhoda. Přelévalo se to z jedné strany na druhou. Naštěstí jsme utkání zvládli na sedmičky... Fantastický závěr.
Finále pokračuje ve středu v Plzni a příští sobotu opět v Karviné. Co dál?
Víme, že jestli chceme být mistři, musíme vyhrát jednou v Plzni. A nejlépe hned nejbližší zápas. Připravíme se, odbouráme chyby, které jsme zatím dělali, a snad tam uspějeme.