Na závodě Okolo Slovenska v konkurenci World Tour týmů skončil silniční cyklista Otruba na devátém místě, když si pozici v desítce dokázal vybojovat únikem v poslední etapě. Jen tím potvrdil dobrou formu v závěru sezony. Bude se mu hodit, ve dvaadvaceti letech se poprvé představí na mistrovství světa seniorů, které se tento týden uskuteční v italské Imole.
„Trochu mi ta nominace spadla do klína, ale jsem za ni hrozně rád,“ těší se olomoucký rodák.
Jak se vám zamlouval kvalitně obsazený etapák Okolo Slovenska?
Je to pěkný závod, vyšlo počasí, i trať byla dobře udělaná, ani lehká, ani moc těžká, zkrátka ideálně vyvážená. V minulých letech, kdy jsem tam jel, rozhodovala časovka a rychlostní prémie, jen jednou to bylo jiné, když byl dojezd na Štrbské pleso. Letos to ale bylo jako obvykle, tedy časovka a prémie, k tomu je samozřejmě potřeba přejet i kopce. To se mi nějak povedlo, takže za sebe jsem spokojený.
Kuba chce výsledek, který ho posune, říká trenérNa přeloženém mistrovství světa v silniční cyklistice v Imole bude tento týden startovat osm českých reprezentantů. Závod mužů pojede i Jan Hirt, který v neděli dokončil Tour de France. Na startu s ním budou mistr republiky Adam Ťoupalík, Josef Černý a Jakub Otruba, kterého čeká premiéra mezi elitou. Na poslední chvíli vypadli z nominace Petr Vakoč a Jan Bárta. Vakočovi zatrhla start stáj Alpecin-Fenix, šestinásobný český šampion v časovce Bárta si v závodě Okolo Slovenska zlomil ruku. „Trať je letos opravdu těžká a měla by nejvíce sedět Janu Hirtovi, který bude lídrem naší sestavy. Vyhovovat by měla i Adamu Ťoupalíkovi,“ uvedl reprezentační trenér Tomáš Konečný na svazovém webu. Páteční časovku pojedou Černý a Otruba. V nedělním závodě s hromadným startem čeká cyklisty 258,2 kilometru s převýšením 5 000 metrů. „Ve čtyřech se dá těžko tvořit závod. Musíme si pomáhat a jet podle silných mančaftů. Je potřeba využít šanci. Třeba vystoupení Pogačara na Tour de France jistě zvedne motivaci i našim jezdcům. Je potřeba si věřit, a když má člověk natrénováno, tak je to potřeba prodat. Kuba Otruba zažije premiéru v elite, chtěl by zajet kvalitní výsledek, který by jej posunul dále,“ řekl Konečný na adresu dvaadvacetiletého jezdce. (ČTK) |
V poslední etapě jste věděl, že potřebujete nějaké bonifikační sekundy, abyste se do desítky dostal. Bylo jasné, že se musíte pokusit o únik?
Ano. V etapě předtím jsem vypadl z desítky právě tak, že jeden ze závodníků, který byl o místo za mnou, se do úniku dostal a díky bonifikacím skočil přede mě. Takže plán byl, že když to půjde, skočím do úniku a zkusím si to vzít zpátky. Na prvních dvou prémiích bojovaly velké týmy Sunweb a Deceuninck-Quick-Step o první místo, protože byly od sebe v řádu sekund. Po druhé prémii bylo vidět, že už jim o nic nejde a chtějí ten klasický průběh, tedy nechat odjet únik a pak spurtovat do cíle. Tak jsem jednou nastoupil a hned jsem se do úniku dostal. Pak nám zbývalo asi osmdesát kilometrů na rychlostní prémii, tak jsem na to cílil a podařilo se.
Nebyla šance dotáhnout únik až do cíle?
Když jsme projeli prémií, zbývalo do cíle asi třicet kilometrů a peloton na nás ztrácel už jen dvě a půl minuty. To už jsme věděli, že to nemá cenu, tak jsme přejeli nějaké kopce v našem tempu a nechali se sjet. V ten moment už nebyl záměr dojet do cíle, protože balík byl fakt silný a bylo jasné, že si to pohlídá.
I tak můžete být spokojený, vymyšlený scénář se podařilo naplnit.
Určitě. Vždycky je k tomu potřeba i trochu štěstí, ale v lepší moment asi ujet ani nešlo. Klukům z týmu jsem den předtím říkal, že půjdu do úniku, tak si ze mě dělali srandu, že mě v něm ještě nikdy neviděli jet. Jsem rád, že se mi to povedlo, a co jsem jim řekl, to jsem splnil.
Když jsme u úniků, před dvěma lety při poslední etapě na Závodě míru U23 v Jeseníkách nastoupil Slovinec Tadej Pogačar a vy jste se k němu jako jediný tenkrát zkoušel docvaknout. Nepodařilo se a Pogačar vyhrál celý závod, vzpomínáte?
To vím úplně přesně, zrovna včera jsem na to myslel. Nastoupil dole pod kopcem a já až přes horizont. Protože pršelo a znal jsem sjezd, tak jsem si hned udělal náskok na balík. Tadeje jsem spatřil před sebou asi na 350 metrů, když byl mezi námi kousek rovinky. Ale to bylo naposledy, kdy jsem ho zahlédl. Takže asi tak.
Od té doby uplynuly dva roky, jste překvapený, že je Pogačar až tak dobrý a vyhrál Tour de France?
Ten způsob, jakým šel nahoru od přechodu do UAE Team Emirates, je brutální. Takhle se vyšvihnout ani ne během dvou let, vždyť už loni byl třetí na Vueltě... A že vyhraje Tour de France? Osobně jsem ho tipoval, že by se mu to mohlo podařit, ale že až takovým stylem, to klobouk dolů.
Tadej Pogačar
A co vaše budoucnost? Kontrakt v Elkov Kasper vám letos končí, zamíříte jinam?
Řeším nějaké jiné týmy, ale kdyby nic neklaplo, tak určitě zůstanu ještě další rok v Hradci a nebude to z žádné strany problém.
Máte termín, dokdy bude jasno?
Ještě ne. Probíhají první kontakty s týmy, které jsem vyhodnotil, že by mi mohly sedět. Do měsíce bychom to mohli vědět. Je tam pak i tlak ze strany našeho týmu, také potřebuje vědět, s kým může počítat, i kvůli kolům či dresům. Brzo bude jasné, jestli ano, či ne.
V Olomouci žije také silničář Lubomír Petruš, který se v létě stal stážistou v Alpecin-Fenix. Byli jste si někdy spolu zatrénovat?
S Lubošem se zatím známe jen zběžně, když jsme se potkali při časovce do vrchu. S Adamem Ťoupalíkem od nás z týmu kdysi jezdil, takže se znají lépe. My jsme se potkali až letos a zatím jsme spolu na žádný švih nejeli. Ale myslím, že si můžeme něco naplánovat.
Je výhoda mít možnost udělat si trénink ve dvou, nebo zkrátka každý cyklista potřebuje mít přípravu podle sebe?
Určitě se někdy hodí mít někoho, s kým se dá vyjet na trénink. Může být škaredě, člověku se nemusí tolik chtít a pak je výhoda mít kolem sebe lidi, se kterými se dá potrénovat naplno a na sto procent.
Jakub Otruba
Byť byla sezona všelijaká, pro vás je z pohledu výsledků povedená. Na Czech Tour i Okolo Slovenska, kde startovaly World Tour týmy, jste byl v první desítce.
Vzhledem k tomu, že závodů bylo tak málo a nejeli jsme jich moc, tak myslím, že jsem z toho vytěžil ne maximum, ale docela dost. V porovnání s loňskem, kdy jsem hodně závodů jen objel, jsem se letos snažil většinu etapáků, s výjimkou toho na štěrku v Polsku, jet úplně naplno. Člověk totiž nikdy neví, jestli to nebude poslední závod. Trochu zklamání byla časovka na mistrovství Evropy do 23 let, byl jsem devátý, ale cílil trošku výš. Nemůže to ale sednout každý den, tak doufám, že se teď ukážu na mistrovství světa mezi elitou.
Přitom k nominaci na šampionát v Imole vám pomohla i náhoda, že?
Měl tam letět Honza Bárta, jenže ten si při závodě na Slovensku zlomil ruku. Já jsem byl první náhradník, takže pojedu místo něj. Nejdřív to vypadalo jen na časovku, a nakonec nemohl jet ani Petr Vakoč, protože musí plnit povinnosti v týmu, takže jsem byl nominovaný i na závod. Nevím, jaké si mám dávat cíle, kolik lidí a hlavně kteří tam přijedou. V Imole mám velkou šanci se ukázat. Na to, jak byl ten rok divný, je pro mě parádní takto končit sezonu.
