I ona je maminkou. I ona v českém atletickém světě píše nevšední a pro mnohé mladé ženy inspirativní příběh. Vždyť loni jen sedm měsíců po porodu závodila na olympiádě v Tokiu, kde na patnáctistovce dokonce zaběhla český rekord. „Porod a těhotenství lze považovat za přírodní doping a ten výkon hodně ovlivnily hormony. Nedoporučovala bych to na vyzkoušení,“ směje se.
Teď je v 31 letech na vrcholu sil. V sobotu Mäki vstoupí do světového šampionátu v Budapešti rozběhem na 1 500 metrů. Má to být jen první postupný krok k daleko větším cílům.
Vždyť ve velkém finále se už objevila na olympijských hrách i mistrovství Evropy. Jen na světovém šampionátu jí tahle zkušenost zatím chybí.
„A když jsem viděla startovku rozběhu, nic lehkého to nebude,“ uvažovala.
Že jí běhání jde, poslouchala odmala. Samotné jí to ale došlo až ve chvíli, kdy ještě ve Finsku porazila na dětských závodech i kluky.
Mílařka Kristiina Mäki v rozběhu mistrovství Evropy v Mnichově
Od té doby se Mäki dost posunula. Její jméno najdete u čtyř českých běžeckých rekordů a u jednoho finského. Ten první má z pětikilometrové trati, poslední z patnáctistovky.
Pohyb prostě miluje, i díky prázdninám, které kdysi vždycky trávila u prarodičů ve Finsku a běhala tam všude možně. „Kus Finky ve mně vždycky bude,“ říká.
Po letech už je ověnčená zkušenostmi z dráhy i ze života. Setsakramentsky dobře taky zvládá kombinovat vrcholovou kariéru s péčí o syna Kaapa. Na jednu stranu tak sní o medaili z vrcholné akce, na druhou říká, že díky potomkovi sport už tolik nehrotí. Že díky němu má hlavu zaměstnanou i jinak.
„Hodně mě zoceluje. Na jednom soustředění jsem byla bez Filipa (partnera a rovněž atleta Sasínka) a byl to záhul. Dopoledne ho hlídala fyzioterapeutka Verča, ale i období mezi tréninky pro mě bylo dost náročné. Večer jsem padala do postele spíš já než Kaapo,“ vyprávěla.
Mít premiérku by mi nevadilo. Mäki o sezoně, akčním synovi i vztahu k Finsku |
O to víc si teď váží veškerého volného času, který má, daleko líp s ním hospodaří. Až jí vadí, jak mladší generace s volnými chvílemi občas zbytečně plýtvá.
Ale tímhle si musí projít každý.
A že je svým způsobem v 31 letech veteránkou české výpravy? Ano, vždyť už od evropského šampionátu v Curychu 2014 bez přestávky objíždí nejprestižnější atletické akce. „To je dost dlouho,“ kroutí hlavou. „Ale necítím to tak. Všechno je o hlavě, co si člověk připustí. Zatím to nevnímám tak, že by se má kariéra měla chýlit ke konci, ale to člověk nikdy neví.“
Ne, rozhodně nechýlí.
V Budapešti si chce splnit další ze svých mnoha cílů. První krok musí udělat v rozběhu a lehké to nebude. Novinkou šampionátu totiž je, že do dalších fází už atleti nepostupují i díky času. Dál jde na patnáctistovce vždy jen šest nejrychlejších.
Kristiina Mäki na Evropských hrách v Polsku.
A ve třetím rozběhu, ve kterém se představí i Mäki, je hned šest žen s lepším letošním maximem. „Na to ale nemyslím. V minulosti jsem byla v podobné situaci,“ říká.
Osobním rekordem nikdy nepatřila mezi absolutní favoritky. Měla ale jiné zbraně – perfektní načasování formy, nebojácnost, odvahu. Pak dokázala porazit i ženy, které v minulosti zaběhly o sekundy rychlejší čas než ona.
„V takovou chvíli si uvědomíte, že ty holky nejsou neporazitelné! Víc si věříte a nemáte v sobě pocit, že je něco nedosažitelné, nemožné. Tyhle výsledky mi dodaly odvahu, sebevědomí. Vím, že jsou tady lepší holky. Že jsou tady holky, které běžely pod čtyři minuty, ale taky vím, že se dají porazit,“ má jasno. „Chce to hlavně mít dobře nastavenou hlavu.“
Což ona dost často má.
Při zmínkách o budoucnosti si hraje také s myšlenkou, že až z ní vyprchá rychlost a drajv nutný pro mílařské distance, možná okusí i maraton. Nebo se vrátí k architektuře, kterou vystudovala.
Ale to bude zase jiný příběh.
