Berete doping jako podraz?
Když člověk zjistí, že člověk v té samé disciplíně dopoval, beru to jako křivdu.
Kdy se to stalo naposledy?
V roce 1998 začal Američan Brian Bronson běhat strašně rychle. Zaběhl třetí výkon historie. A pak ho chytli. Běhal jsem s ním celou sezonu, všude jsem mohl být o místo lepší.
A dějí se takové věci i dnes?
To bylo, je a bude. Nedá se to zastavit. Vždycky budou lidi, kteří si budou chtít nějak pomoct.
Hrozí to i na mistrovství světa?
To určitě. Ale já se snažím připravovat poctivě. Loni jsem získal na Evropě medaili, proč by se mi to nemohlo podařit někdy znovu?
Mluvíte otevřeně o tématu, které je pro hodně lidí tabu. Nemáte někdy problémy?
Snažím se vybírat si k sobě lidi, s kterými si rozumím a jsem s nimi na stejné vlně. Ale už si nemaluju, že jsou všichni féroví a super. Najdou se mezi nimi i křiváci a je jich hodně.
Myslíte v atletickém prostředí?
Ono je to všude. Ale já se pohybuju hlavně v atletickém prostředí, takže i tady.
Teď myslíte i něco jiného než doping, že?
Stalo se, že mi házeli klacky pod nohy. Závist je pro spoustu lidí hnací motor.
S kým jste měl spory?
Já bych to rád řekl na plnou hubu, ale ono by to udělalo ještě větší problémy.
Máte strach?
Hlavu si z toho nedělám. Ale chci zůstat v klidu a být v pohodě. Snažím se nedělat rozbroje.
Říkáte lidem upřímně, co vám vadí?
Někdy se člověk k těm lidem ani nedostane. Vždycky je nejlepší si to vypovídat. Každý má své chyby.
Jaké máte vy?
Ani nevím. To by asi měl říct někdo jiný.
Svoje chyby musíte znát nejlépe vy, ne?
Člověk svoje chyby často nechce vidět. Přehlížíte je a ani o nich netušíte.
Pro vás je teď hlavní, abyste nic neošidil v přípravě na mistrovství světa. Co všechno si musíte těsně před šampionátem odepřít?
Nemusím! Záleží jenom na mně. Ale mně se teď třeba nechce vyrazit s přítelkyní k vodě a plácnout se tam na sluníčko. Tu chvíli to ještě vydržím.
A co pivo v těch nedávných vedrech?
Abych vyrazil s kamarády na pivo, to ne. Teď dělám všechno pro výkon. Na konci sezony si na to pivo můžeme skočit několikrát.
Loni jste získal svoji první velkou medaili. Jak vás ovlivnila?
Bylo dobré, že to konečně přišlo. Člověk zjistí, že se dají porážet všichni a že může ještě něco dobrého přijít.
Snášela se vám po úspěchu dřina v tréninku lépe?
Člověk se může vrhnout s vervou do přípravy. Ale ono to trvá spoustu měsíců na soustředěních. Je to dřina a často to hrozně bolí. Pro mě bylo vzpruhou, i když jsem se dostal do finále mistrovství světa. Vždycky se chci zlepšit. Do každé sezony vstupuji s tím, že chci překonat český rekord.
Ten odolává už šest let. Zlomíte ho letos na mistrovství světa?
Loni na mistrovství Evropy mi lidé říkali, že kdybych semifinále běžel naplno, rekord bych zaběhl. Jenže člověk se podvědomě šetří na finále. A to se mi už moc nepovedlo.
Co se musí stát, aby to vyšlo?
Je třeba všechno spojit dohromady. To bych musel být Moses (nejslavnější překážkář historie - pozn. red.), aby se mi nepovedl závod, a ještě bych udělal super výsledek. Musím mít natrénováno. Jenže když je forma a nakopnu první překážku, je to stejně nanic.
Jiří Mužík
ｦ
běžec na 400 metrů překážek.
ｦ
1. září 1976 v Plzni.
ｦ
V roce 1997 poprvé zkusil trať 400 metrů překážek a časem 48,27 vteřiny ve dvaceti letech překonal 23 let starý národní rekord Miroslava Kodejše, dostal se do finále mistrovství světa a získal stříbrnou medaili ve štafetě na 4x400 metrů na mistrovství Evropy do 22 let. V roce 2000 běžel ve vítězné štafetě na 4x400 metrů na halovém mistrovství Evropy. V roce 2001 se znovu dostal do finále mistrovství světa, kde skončil sedmý. Loni získal stříbrnou medaili na mistrovství Evropy.
ｦ
Veselý chlapík, který pečlivě pečuje o své vlasy. Loni si je upravil do copánků a pak tvrdil: „Měl jsem ten účes dřív než Beckham.“ O vlasy se mu starají sestra nebo maminka, obě kadeřnice. Jeho sestra je známá cvičitelka aerobiku. Žije s přítelkyní Janou.
