Předškoláci mohou zpohodlnět, varuje před neopodstatněným odkladem ředitelka

„Rozhodli jsme se pro odklad, náš syn je zatím trochu nesoustředěný a nevydrží moc dlouho u jedné věci,“ svěřuje se tatínek dítěte, které navštěvuje mateřskou školu na Smíchově. Nejde o jediného rodiče, který takové rozhodnutí učinil. Loni mělo v Praze odklad třiadvacet procent dětí.

ilustrační snímek | foto: ČTK

„Poměrně často rodiče vyžadují odklad, přestože ho nedoporučí školka ani poradna,“ říká ředitelka Mateřské školy Revoluční Jaromíra Pavlíčková.

Odklady vzdělání nepomáhají. Kde jich je víc, tam roste počet neúspěšných žáků

Důvody k odkladu se různí. Roli hrají například řečové vady dítěte, snaha zvýšit šance být ve třídě úspěšnější kvůli větší vyspělosti nebo aktuální nedostatečná kapacita výběrové školy. Podle Galiny Jarolímkové, ředitelky pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4, mají rodiče pochybnosti kvůli přílišné hravosti dítěte a že není připravené na školní režim.

Zápisy do 1. ročníku ZŠ

● Letos se konají od 1. do 30. dubna.
● Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.
● Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od 1. září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

Věk prvňáčků:
● ve 4 letech (např. Severní Irsko, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko)
● v 5 letech (např. Anglie, Skotsko)
● v 7 letech (např. Rusko, Dánsko, Finsko, Švédsko)
● v 6 letech (např. ČR, SR, Norsko, Island)

Zdroj: Metodický portál RVP

Domácí příprava

„Tyto obavy jsou často mylné. Rodiče chtějí ratolestem prodloužit dětství a sami se necítí na to, aby je do školy poslali,“ tvrdí Jarolímková s tím, že předškoláci mohou následkem neopodstatněného odkladu zpohodlnět. To nejvíce ohrožuje děti ze sociálně slabšího prostředí, které v důsledku nižší stimulace plně nerozvinuly svůj potenciál. „S dítětem je potřeba pracovat a cvičit i doma. Nejde o nějaká intenzivní hodinová cvičení, ale krátké každodenní činnosti rodičů a dětí. Vše samozřejmě formou hry,“ říká Jarolímková.

Jenže ne vždy rodiče prodlouženou dobu před nástupem do školy využijí pro práci na schopnostech v daných oblastech, které si pak dítě neosvojí. „Mnohdy je nezralost dítěte způsobena nepodnětným prostředím nebo nezájmem rodiny. Až u zápisu zjistí, že dítě šišlá, neumí se vyjadřovat větami nebo nezná barvy. Pak následuje odklad, který by nemusel být, pokud by dítě nevychovávala média s jednoslovnými větami a bezduché animáky,“ komentuje učitelka prvního stupně oslovená redakcí MF DNES, která chtěla zůstat v anonymitě.

V prvních třídách se tak scházejí děti ve věku šest až osm let. Starší žáci jsou výrazně vyspělejší a nemusí si časem rozumět s kolektivem. Pedagogové navíc musí o to více přizpůsobit výuku jejich individuálním potřebám.

Neustát první třídu

Protipólem jsou případy dětí, kterým by pozdější nástup pomohl dozrát, ale rodiče jim ho nedopřejí. Zhruba jednomu procentu ze zapsaných dětí se pak stane, že v první třídě nestíhají a musí se vrátit do mateřské školy nebo opakovat ročník.

„Může být vystaveno pocitu studu z toho, že vedle svých vrstevníků pohořelo. Takový handicap se těžko překonává,“ dodává Jarolímková s tím, že v takovém případě je odklad povinné školní docházky pro dítě úlevou. Ideálně pomůže s bezproblémovým vstupem do školy přípravná třída. Těch je ale v tuzemsku nedostatek.

Tkaní a knihařství na základce? Nabídnout to může první waldorfská škola

Podle České školní inspekce by se mělo s předškoláky v mateřských školách začít pracovat dříve a efektivněji. Ideální by byla spolupráce se specialisty, kteří by pomohli dětem s přípravou na školu a poskytovali logopedickou péči. Mateřinka ve spolupráci se sociálně aktivizačními službami může rodičům ukázat, jak s dítětem pracovat doma, aby bylo na školu dobře přichystané.

Číslo odkladů v Praze je sice o něco nižší než ve zbytku republiky, ale stále vysoko nad průměrem zahraničí. „Je to dané školskou legislativou. V Evropě je mnoho zemí, kde odklady školní docházky nejsou možné vůbec či za zcela výjimečných situací,“ vysvětluje Jarolímková. Například v Německu mají odklad jen dvě procenta dětí, ve Francii tuto možnost vůbec nemají.

V Evropě vedeme

„V Česku jsme zvyklí kontrolovat, jestli je dítě připravené na školu, ale jinde v Evropě do této rovnice dosazují také připravenost školy na dítě. Tím pádem nemusí dítě nechat rok ve školce, aby si například napravilo řečové vady, ale postarají se o něho ve škole,“ dodává Jan Zeman, analytik společnosti PAQ Research.

Vývoj řeči ovlivňuje také strava, říká logoped. Časté jsou potíže se sykavkami

To znamená, že pokud dítě nestíhá psaní nebo počítání, nemusí přerušit první třídu. Vzdělávací programy jsou jinde nastavené tak, aby dítě mělo čas dosáhnout těchto základních gramotností do třetí třídy.

Ministerstvo školství nově vytvořilo pracovní skupinu, která v současné době zvažuje varianty této problematiky. „Jde například o snížení tlaku na výkon tak, aby se konkurenční prostředí změnila a úspěch zažil každý žák. S tím souvisí i plánovaná změna hodnocení v nejnižších ročnících a zrušení známkování prvního až třetího ročníku. Také bychom chtěli modernizovat metodiku školských poradenských zařízení pro posuzování školní zralosti,“ uzavírá mluvčí ministerstva Tereza Fojtová s tím, že jedním z hlavních cílů je také větší osvěta rodičů.