Jaká data nám mapa vlastně poskytuje?
Snímek popisuje povrchovou teplotu v Praze 18. června 2022, kdy zrovna v západní Evropě kulminovala vlna veder. Byl pořízený senzorem, který snímá tepelné vyzařování zemského povrchu. A ukazuje nám to, co se ví už dlouho. Že oblasti zastavěné umělými materiály, jako je beton, asfalt, ocel a podobně, vykazují největší povrchovou teplotu, a naopak oblasti zeleně a řeka jsou nejchladnější.
Ve kterých oblastech je teplota povrchů nejvyšší?
Většinou se jedná o současné nebo bývalé průmyslové oblasti, jako jsou například Vysočany. Na mapě jsou velmi rozpálené i Holešovice, kde je celkem málo zeleně a zároveň jsou tam rozsáhlé brownfieldy, zejména kolem nádraží Bubny, kde sice dochází k přirozenému zarůstání travou a vegetací, ale takový nízký a řídký porost nemá výrazný ochlazující účinek.
Kolem Holešovic ale meandruje Vltava. Ta tuto oblast neochladí?
Ta řeka sama o sobě sice chladnější je a má také ochlazující efekt pro bezprostřední okolí. Nevýhodou ale je, že Vltava je zaklesnutá v poměrně hlubokém kaňonu vůči okrajovým čtvrtím a zároveň v korytu tvořeném z kamene a betonu. Vzhledem k tomu, že převládající proudění větru v Praze je plus minus západní, tedy kolmé na severojižní orientaci údolí Vltavy, je vliv řeky na teplotu ve většině částí Prahy nevýznamný. Kdyby bylo převládající proudění větru ve směru údolí Vltavy, byly by i teplotní poměry v Holešovicích přívětivější.
Byla by tedy situace jiná, kdyby Vltava tekla přírodním korytem?
Myslím si, že ano. Například jedna z mých studentek porovnávala tepelnou zátěž na náplavce a na Karlově náměstí. Teplotu měřila během teplých letních dnů od rána do odpoledne. Ukázalo se, že ráno je náplavka chladnější než park. Ale když sem odpoledne přímo svítilo slunce a zahřálo kamenné nábřeží, měření ukázalo, že je na náplavce tepleji. A to i přesto, že je řeka hned vedle. Kdyby to koryto bylo přírodní, mohlo by tam růst více zeleně, která by dokázala využít vláhu z řeky k ochlazování přilehlých oblastí, a zároveň by se chladnější vzduch od řeky mohl lépe šířit do okolí. To je celkem dobře vidět například v oblasti nové výstavby na Rohanském nábřeží v Karlíně nebo u holešovických slepých ramen. Stejně by ale chladnější vzduch od Vltavy neochladil například celé Staré Město. Zároveň musíme myslet na ochrannou funkci nábřeží proti menším povodním, kterou by přírodní koryto nemělo.
Vlastnosti povrchů a jejich zahřívání způsobuje takzvaný efekt městského tepelného ostrova. Co tento pojem představuje?
Městský tepelný ostrov je situace, kdy je ve městě tepleji než v okolní krajině, kde není žádná zástavba. Důvodem jeho vzniku je především více umělých a jiných vodě nepropustných ploch, které pohlcují více slunečního záření a více se zahřívají. Zpevněné plochy navíc nevsakují vodu, takže srážky jsou rychle odváděny do kanalizace. Tudíž se srážková voda nespotřebuje na výpar a na ochlazování města. Přehříváním městských povrchů vzniká takzvaný povrchový tepelný ostrov, který znázorňuje uvedený snímek od NASA. Zejména v nočních hodinách pak uvolňují zahřáté povrchy teplo zpět do atmosféry a vzniká atmosférický tepelný ostrov, který definujeme na základě teploty vzduchu.
Má na vznik tepelných ostrovů vliv, zda se jedná o starou kamennou či cihlovou zástavbu, nebo moderní objekt z kovu a skla? Která zástavba se více zahřívá?
Je pravda, že moderní budovy, které obsahují velké skleněné plochy v kombinaci s ocelí, mohou dosahovat větších povrchových teplot. Sklo navíc dobře odráží sluneční záření do dalších částí ulice, což dále zvyšuje tepelnou zátěž. Více je to vidět například v amerických městech, kde vysoké moderní budovy ze skla a oceli odrážejí sluneční záření tak, že výrazně ovlivňuje tepelnou zátěž na úrovni chodníku, i když je zdánlivě chráněn okolními budovami. Kromě typu materiálu je ale také důležitá jejich barva a celková plocha. Čím větší je celková plocha umělých povrchů, na kterou záření dopadá, tím větší je intenzita tepelného ostrova. Na snímku NASA je to vidět třeba na příkladu O2 areny a jejího okolí.
Jak to funguje s těmi barvami?
Jednou z vlastností povrchů je takzvané albedo, což je podíl odraženého slunečního záření, které se nespotřebuje na zahřívání povrchu. Světlé a hladké povrchy mají vyšší albedo, a naopak tmavé a hrubé povrchy odrážejí záření méně. Z měření například vychází, že světlé dlažební kostky mají nižší povrchovou teplotu než asfalt, což ovlivňuje i míru tepelné zátěže pro lidské tělo. Takže je třeba příjemnější čekat na tramvaj na ostrůvku tvořeném světlými dlažebními kostkami než černým asfaltem.
Mezi účinné způsoby, jak snížit přehřívání měst a budov, tudíž patří i využití světlých nátěrů a materiálů na střechách a fasádách tak, aby odrážely více slunečního záření. To platí zejména pro budovy, které z technických důvodů nelze osadit zelení, nebo je to ekonomicky nevýhodné.
Satelitní snímky ukázaly také Paříž a Milán. Jak je na tom Praha ve srovnání s jinými městy, co se týče přehřívání?
Důležité je si uvědomit, že jak toho 18. června, tak nyní je ve Francii a Itálii výrazně tepleji než u nás. Navíc ty snímky nejsou ani plně srovnatelné, co se týče prostorového měřítka a barevné škály. Takže přímé srovnávání těchto snímků a ukazování, kdo je na tom lépe, není úplně fér. Ze snímků se například může zdát, že Praha má větší podíl parkové zeleně než zbylá dvě města, ale už nevidíme, kolik zeleně se nachází například v jednotlivých ulicích a v jakém stavu ta zeleň je.
Obecně platí, že čím větší jsou města, tím větší je efekt tepelného ostrova. Záleží ale také na místních fyzicko-geografických podmínkách, tedy na topografii, klimatu, jestli město leží v hlubokém údolí, nebo v rozsáhlé, dobře ventilované nížině. Také záleží na aktuálním počasí, a to i z předchozích dnů. Tedy jak moc pršelo v předchozích dnech a jestli má městská zeleň dostatek vláhy, nebo jestli jsou trávníky vysušené po týdnech bez deště. Obecně se dá říct, že intenzita tepelného ostrova v Praze je v průměru nejspíš srovnatelná s podobně velkými městy, jako je Vídeň nebo Mnichov. Ale je pravda, že například Vídeň je o něco dále v zavádění opatření proti dopadu horka na obyvatele a mnohému bychom se tam mohli přiučit. I vzhledem k tomu, že jsou o pár kilometrů jižněji a mají v oteplování mírný „náskok“.
9. června 2022 |
