V roce 2016, kdy začaly platit aktuální Pražské stavební předpisy, se kvůli jejich vzniku několikrát rozhádala pražská koalice. Teď je navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj novým stavebním zákonem zrušit. Co by to pro Prahu znamenalo?
Já bez nadsázky říkám, že je to pro Prahu katastrofa. Původní dohoda byla taková, že se předpisy zruší, ale zároveň se z nich ty podstatné věci přenesou do celostátního předpisu. Nakonec se na to ale ministerstvo úplně vykašlalo a jediné, co udělalo je, že Pražské stavební předpisy škrtlo. Teď ministerstvo říká, že si část pravidel můžeme přenést do územního plánu, ale ten je v Praze už tak obtížně projednatelný moloch, že zatížit ho další baterií informací a procesů je úplný nesmysl.
Vláda schválila nový stavební zákon, má zrychlit povolování staveb na rok |
Co to tedy pro město znamená konkrétně?
To, že všechny velké a významné projekty a připravované investice, všechny brownfieldy, které jsou ve vysokém stadiu přípravy, budou muset začít v podstatě od začátku. Pražské stavební předpisy jsou mimochodem předpis, který má Praha v nějaké podobě už od dob Rakouska-Uherska. Ty současné ukázaly cestu, kudy by se regulace výstavby měla ubírat.
Ostatní česká velká města proto podobný předpis chtěla také. Vlastní speciální předpisy žádalo Brno, Ostrava nebo Plzeň. Každé město je totiž jiné a je nesmysl na ně brát stejný mustr. Města mají různé podoby a je potřeba je ctít a rozvíjet. Ministerstvo to ale vnímá jako nějakou vadu v matrixu a tvrdí, že všichni musí mít stejné regulace. To u měst ale nejde. Je to, jako kdybyste chtěl ve všech typech přírody podporovat jen smrkové monokultury. To je přece nesmysl.
Bez stavebních předpisů budeme v Praze všude stavět stejné paneláky.
Ondřej Boháčředitel IPR
Takže stavební předpisy povolují něco, co by stavební zákon sám o sobě nepovolil, a pokud se zruší, bude pražská zástavba muset vypadat jinak, než jsme nyní zvyklí?
Jedna rovina je zákon a druhá rovina jsou zpřesňující vyhlášky. Vše, co se v Praze děje, ctí stavební zákon a musí ctít i ten budoucí. Vedle toho má stát jednu vyhlášku pro plánování a jednu pro povolování staveb a Praha měla v zákoně výjimku, že může mít tyto vyhlášky vlastní. A to jsou stavební předpisy.
Nový stavební zákon už vyvolává emoce, Praha chce vlastní předpisy |
Výjimka byla logická, všichni ctili, že město je komplikovanější a nemůže podléhat celostátním předpisům. Ty byly vytvořené v době, kdy se stavěla velká sídliště, a proto neumožňují stavět běžnou blokovou strukturu města, jak jí v Praze známe. Nové stavební předpisy byly impulzem, který umožnil otevřít velké brownfieldy s možností stavět v nich normální městskou čtvrť. Bez nich budeme všude stavět stejné paneláky.
Dostali jste od ministerstva nějaké zdůvodnění, proč stavební předpisy nakonec vyškrtlo?
Ministerstvo s námi jednalo velmi zvláštním způsobem. S paní ministryní (Klárou Dostálovou za ANO, pozn. red.) byla jednání vždy velmi konstruktivní, ale na nižších stupních už to tak konstruktivní nebylo. Celé to téma jsme velmi zodpovědně argumentovali a snažili jsme se věcně doptávat, kde je problém. S naší právní podporou jsme se snažili hledat s úředníky soulad a vždy se to věcně povedlo. Takže já za tím vidím jen neochotu změnit mentální nastavení.
Říkal jste, že pro velké projekty, které se chystají na brownfieldech, to znamená začít znova. V tom případě ale odpadá hlavní argument, který byl vzhledem k Praze nejvíce používán, a to že se zrychlí výstavba.
Ta se stoprocentně nezrychlí. Teoreticky jsou sice nastavené rychlejší procesy, ale i tam je otázka, jak se projeví třeba nevymahatelné lhůty. A hlavně, čím větší máte město, tím větší je tlak různých zájmů na výstavbu. Jiné zájmy mají místní obyvatelé, vlastník pozemku, investor, město... To vytváří konflikt, který z toho celého procesu prostě nevymažete.
Podle názoru ministerstva, které hodlá zrušit stavební předpisy, se mají tyto konflikty vyřešit na úrovni územního plánu. To znamená, že všechny ty jednotlivosti, které se samostatně řešit dají, sneseme do velkého hrnce územního plánu. Z řady řešitelných problémů se udělá jeden velký neřešitelný. To je pro města katastrofa. Pokud ministerstvo říká, že zákon vše zrychlí, protože procesy budou rychlé, tak já si to nemyslím. Konflikty tu zůstanou a na úrovni územního plánu bude ještě těžší je řešit.
26. května 2020 |
Například developeři ale obecně nový stavební zákon spíše chválí, ačkoliv třeba existence stavebních předpisů je pro některé také zásadní. Shodují se ale, že stavebnictví a výstavbě bytů pomůže. Vy si to tedy nemyslíte?
Já si myslím, že předkládaný stavební zákon nic nezrychlí.
Ani tím, že zavádí například sloučení současného územního a stavebního řízení do jednoho procesu?
Jen teoreticky. Ještě se všichni budeme divit, jak dlouhé ty procesy budou. Nicméně jsem podporovatelem toho, aby proces povolování byl jen jeden. To je správná úvaha. Ale souhlas s územním plánem je nutný vždy. Takže se to sice celé na papíře zjednoduší, ale konflikt se přesune do územního plánu. Tam, kde je soulad s územním plánem, se teoreticky výstavba urychlit může, ale zároveň těm územním plánům nový zákon tolik naloží, že souladu stejně nepůjde dosáhnout. Už dnes je územní plán extrémně komplikovaný a my bychom naopak potřebovali mít jednoduchý plán s nástroji, které umí řešit konflikty na lokální úrovni.
Nové čtvrti, mosty či koncertní sál. Projděte si pražské stavební priority |
Vidíte tedy v navrhovaném zákoně vůbec něco pozitivního? Třeba digitalizaci procesů?
Co se týče digitalizace, tak tu neberu jako nějaké vítězství. Ministerstvo sice deklaruje, že je digitalizaci otevřené, ale žádná nenastává. Ale je pravda, že tam mají kvalitní odborníky na digitalizaci, kteří spolupracují i s námi. Jen je to spíš nutný krok a podmínka. Není to řešení. Když digitalizujete problém, tak ho nevyřešíte.
Jaký nyní předpokládáte vývoj? Ve Sněmovně se zákon ještě může výrazně proměnit. Věříte, že se stavební přepisy podaří ještě vrátit?
Je potřeba si říct, že vláda sice mluví o rekodifikaci stavebního práva, ale naší optikou je to jen špatná novela špatného zákona. Rekodifikací by byla změna systému a přístupu. Ten ale zůstává stejný. Řešit takto nevyladěný stroj ve Sněmovně poslaneckými návrhy bude dost těžké a asi to k pozitivnímu výsledku nepřispěje. Jedinou cestou je, že by se našla nějaká většina pro jeden ucelený a velmi radikální pozměňovací návrh. Nemyslím si ale, že se to stane. Nicméně je správné tu debatu vést. Jsem totiž přesvědčen, že další vláda bude muset řešit stavební zákon znovu. Je to jen odložení problému.
Tématem, které se týká povolovacích procesů, je i výstavba Penty kolem Masarykova nádraží. Developer se po dohodě s městem zavázal, že vyhlásí na část zástavby novou soutěž výměnou za to, že se město neodvolá proti územnímu rozhodnutí pro první etapu. Je to podle vás dostatečné? Kritici projektu totiž upozorňují, že dala Praha souhlas s první etapou zadarmo.
Na tomto případě je vidět vada současného systému, kdy starosta nebo primátor toho vlastně moc nezmůže.V Rakousku nebo Německu by se to odehrálo celé jinak. Jednak by pozemky pravděpodobně stát, který je vlastnil, primárně prodal městu, vytvořil by se základní urbanismus a jednotlivé budoucí budovy by se až potom prodávaly soukromým investorům.
Moc odvážná Masaryčka. Penta couvá a změní projekt čtvrti od Zahy Hadid |
Česko na to šlo jako obvykle od lesa a nejprve se prodal pozemek a až pak se začalo řešit, co s tím. V tu chvíli už je ale vedení města v roli, kdy pokud chce být transparentní a legislativně čisté, může být vlastně pouze divákem procesů. Projekt Penty jen obnažil slabé postavení města. Vedení Prahy podle mě v případě vyjednání nové soutěže udělalo maximum. Ale rozumím tomu, že optikou voliče se to může zdát málo.
Odpadnou některé problémy původního projektu? Ten byl kritizován třeba kvůli tomu, že jde o příliš masivní monolit, který nezapadá do okolí.
To, co se hodně kritizovalo, tedy že se vezme velké a významné území v centru města a vyřeší se názorem jediného architekta tak, že do okolí moc nezapadá, podle mě nenastane. Urbanismus projde novou soutěží a nebude to tak, že by celý projekt tvořil jediný rukopis.
Praha připravila v polovině srpna nová pravidla pro developery, která se týkají toho, jak mají přispívat městu v případě, kdy je třeba měnit územní plán. Jak nová pravidla Praze pomohou?
Já doufám, že přinesou Praze peníze a klid. Což vůbec není špatná kombinace. Pokaždé, když se mění územní plán, tak se tím tak trochu tisknou peníze pro investora a město by za to mělo něco chtít. Teď jsme v takovém zvláštním vztahu, kdy něco chce město, něco chce městská část, zároveň by občas chtěl možná někdo něco i bokem. Proto pomůže, když se zavede nějaký standard, díky němuž bude jasné, kolik peněz investor do daného území vkládá. Pak už bude jen na bedrech města nebo městské části, jak s penězi naloží. Všichni budou transparentně vědět, že město dostalo od developera třeba miliardu. A jestli se postaví škola, park nebo zda se ty peníze použijí na metro, už bude bitva uvnitř samosprávy.
