„Žebříček Světové banky je založený na lhůtách načtených ze zákona. Aktuálně je v Česku k získání potřebných razítek potřeba 246 dní. To je třeba výrazně zkrátit,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
V nejrychlejším Singapuru je k tomu, aby člověk mohl začít stavět, zapotřebí 35 dnů. V Evropě je ve vydávání stavebních povolení nejrychlejší Dánsko se 64 dny. Česko ale prohrává i s takovými zeměmi, jako je Irák nebo Súdán.
Podle premiéra Andreje Babiše, který změny s ministryní Dostálovou včera představil jihomoravským starostům, by měl nový zákon platit už od roku 2021. Jeho účinnost by pak měla nabíhat postupně až do roku 2023.
Kde je problém
Brzdou jsou podle ministerstva především orgány zkoumající závazná stanoviska. Razítek od hygieniků, památkářů, hasičů, životního prostředí nebo správců sítí musí dnes stavebník získat zhruba čtyřicet. Většina z nich nemá zákonem pevně dané lhůty. Měsíce a roky čekání tak nejsou úplnou výjimkou.
Ministerstvo slibuje příští rok řadu zlepšení
|
Překvapivým rekordmanem je ministerstvo zdravotnictví, které přezkoumává odborná stanoviska hygieny nezřídka i déle než rok. Ani pokud je odvolání nakonec zamítnuto, nemá investor vyhráno. Jestliže odpůrce záměru podá ještě žalobu k soudu, čeká se další dva roky.
Razítek, která bude muset stavebník pro rodinný či bytový dům získat, má být výrazně méně. Většinu orgánů, jež se k nové výstavbě vyjadřují, totiž čeká začlenění pod nový úřad – státní stavební správu. Ta pak vydá jedno koordinované vyjádření, tedy jedno razítko, na jehož základě bude povolení vydáno.
Domek? Schváleno za dva měsíce
Proces se tím má výrazně zrychlit – pro všechny totiž bude platit takzvaná fikce souhlasu, která zjednodušeně znamená, že pokud dotčené orgány nebudou reagovat včas – tedy do třiceti, ve složitých případech šedesáti dnů – bude se mít za to, že souhlasí. Českou specialitou je dnes i to, že si požadavky úřadů často navzájem odporují a stavebník se pak musí s každým dohodnout zvlášť.
A další změna: do budoucna už nemají být dvě řízení – územní a stavební, ale jen jedno. S tím ubude i příležitostí, jak vydaná rozhodnutí napadnout.
Pro stavebníka by mělo ubýt i cest za úředníky, a to díky chystané digitalizaci stavebních úřadů. Nebude s sebou muset nosit štos papíru, ale žádost nahraje z domácího počítače nebo kanceláře prostřednictvím Portálu stavebníka.
Česko patří k nejhorším zemím na světě
|
Ministerstvo odhaduje, že u bytového domu by mělo být povolení vydáno do jednoho roku a třeba u rodinného domku by to mohly být dva, maximálně tři měsíce. Dnes trvá stavební řízení v Praze běžně i deset let.
K návrhu stavebního zákona už přišlo asi 4 500 zásadních připomínek. „Definitivní číslo s počtem připomínek teprve oznámíme, protože je tam mnoho duplicit,“ řekla Dostálová.
Mezi kritiky patří obce, jimž vadí, že ztratí vliv na územní plánování. Velkým městům se pro změnu nelíbí, že k nim zákon přistupuje stejně jako k malým. Další upozorňují na to, že pro ochranu veřejných zájmů je nutné zachovat samostatné úřady v oblasti životního prostředí, památkové péče a požární bezpečnosti.
Tedy nezačleňovat je do zmiňované státní stavební správy – ovšem s tím, že jejich stanoviska si bude muset obstarat stavební úřad, ne stavebník.
Na to upozorňuje i Nejvyšší správní soud, který bude řešit případná odvolání. Podle jeho stanoviska nesmí být programové usnadňování situace stavebníků, tedy zrychlení řízení, na úkor veřejných zájmů, třeba památek, přírody nebo požární ochrany, či zájmů jiných osob.
