„Děti drží kornouty se sladkostmi, na zádech aktovky a mávají uslzeným rodičům před odchodem do své třídy. Tento pohled na nástup do prvních tříd se 1. září každoročně zřejmě nezměnil, ale jinak je dnes vše docela jinak,“ uvedl Michal Petrov, spolupracovník Retro muzea Praha.
Všechny děti seděly ve stejných lavicích v podobných třídách s podobným vybavením. Četní pamětníci si ale ještě vybaví i staré, dosluhující lavice s místem pro kalamář. Za katedrou u tabule měl své místo učitel. Ve školách převažovala frontální výuka, kdy učitel vyložil látku, děti si zapsaly zápis do sešitů, dostaly domácí úkoly na procvičení a poté byly zkoušené.
Až do roztrhání
Běžné byly pětiminutové testy, velké písemky, zkoušení u tabule anebo v lavici. „Školní docházka byla jako dnes ze zákona povinná. Zákon a centrální předpisy také určovaly podobu školství v celé republice. Platily jednotné školní osnovy pro každý ročník školy, přísné hygienické i stravovací normy. Školství mělo jasně danou strukturu a bylo schopné plošně zajišťovat základní vzdělání na poměrně vysoké úrovni,“ řekl Michal Petrov.
V každé škole se děti učily z totožných učebnic a jejich obsah sestavovali odborníci pod dohledem komunistické strany. Vydávalo je Státní pedagogické nakladatelství, stejně jako ostatní učební pomůcky – učební kartičky, mapy, plakáty, atlasy aj. Proslulými se staly například slabikáře – dlouho se používaly červené, ale poté, co se na základních školách zrušila devátá třída, vystřídaly je v druhé polovině 70. let ty s ilustracemi Oty Janečka. Děti z nich memorovaly například legendární věty jako „Máma mele maso“, „Ema má mámu“ a podobně, které lidé nezapomněli dodnes.
Plné třídy
Učit mohli pouze aprobovaní pedagogové a počet žáků ve třídách byl vysoký. Většinou byly nacpané k prasknutí a 35 až 40 dětí nebývalo výjimkou. Například v roce 1975 nastoupilo do prvních tříd tehdejších devítiletek 12 200 žáčků. Na počátku 80. let to bývalo přibližně o polovinu více, „dozrávaly“ totiž populačně silné ročníky tzv. „Husákových dětí“. Nejvyšší čísla data Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykazují za rok 1975, kdy se v metropoli narodilo 19 301 dětí. Hranici 19 tisíc křivka porodnosti překonala ještě v roce 1977 a poté klesala až pod hranici devíti tisíc narozených v roce 1997. Od tohoto roku šel počet podle demografů opět vzhůru.
Přesné počty letošních školáků by měly být známé během podzimu. „K 30. září 2023 se uskuteční ve školách pravidelné statistické šetření, ve kterém budou žáci rozděleni i podle státního občanství,“ uvedla Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství (MŠMT). Pro školní rok 2022/23 v hlavním městě statistiky MŠMT uvádějí 23 357 zapisovaných dětí.
Ve školním roce 2021/2022 se v databázi ČSÚ píše, že nově přijato do prvních ročníků pražských základních škol bylo 13 061 dětí. „Hranice 13 tisíc dětí nově přijímaných do prvního ročníku základní školy byla v Praze poprvé překročena ve školním roce 2014/2015,“ uvedla Martina Kuřitková z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ. Počet dětí na prvním stupni základní školy v Praze stoupal od školního roku 2011/2012. Ve školním roce 2021/2022 dosáhl meziroční přírůstek počtu dětí v Praze na druhém stupni na 4,8 procenta, za ČR na 2,8 procenta.
