Byla sice zpracována ideová studie na využití pavilonu a Dopravní podnik města Brna (DPMB) představil analýzu koncepce provozu, pak ovšem přišlo na řadu počítání nákladů. A na nich se myšlenka zadrhla.
„Předpokládané náklady na provoz muzea by činily zhruba 18 milionů korun za rok. Vzhledem k tomu byl tento záměr pozastaven,“ uvedla Anna Dudková z tiskového oddělení magistrátu.
DPMB byl ochoten z určité části hradit náklady spojené s chodem muzea, nad jeho možnosti by ovšem byla platba nájmu. Ten by jedna městská firma, a to Veletrhy Brno, účtovala druhé, tedy právě dopravci. Ten o potřebnou částku žádal město, to mu však nevyhovělo.
„Je mi líto, že to nedopadlo. Kdyby byla vůle, myslím, že by se dala najít dohoda,“ míní generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek. Ten ještě v únoru ambiciózně prohlašoval, že by muzeum mohlo otevřít „do roka a do dne“ a že by to nemuselo stát moc peněz.
Ředitel se upíná k Husovicím
Náklady jsou ovšem vyšší, než se na začátku mohlo zdát, i proto, že do nich výstaviště započítalo také ztrátu vzniklou tím, že by o pavilon Z fakticky přišlo. Přitom jej využívá spíš sporadicky a ani mezi vystavovateli o něj není takový zájem jako o jiné, atraktivnější prostory, zejména pavilon P. Prázdné zůstalo „zetko“ i loni při jedné z hlavních akcí, Mezinárodním strojírenském veletrhu. Při letošním obranném veletrhu IDET naopak zaplněno bylo.
V Brně rozšíří sbírku retrovozů, renovují trolejbusy i „kavárenskou“ tramvaj |
Sbírku retro vozů, která v dopravním podniku čítá šestnáct kusů, přičemž několik dalších stojí v depozitáři technického muzea v Líšni, tak nadšenci dále uvidí jen sporadicky při speciálních akcích. Jinak budou schované ve vozovně mimo zraky veřejnosti.
Dopravní podnik nicméně doufá, že ne napořád. Havránek si už řadu let pohrává s vizí vzniku muzea v brněnských Husovicích, v „zetku“ mělo podle něj jít jen o provizorium. V Husovicích dnes stojí depo trolejbusů, které by se měly natrvalo přestěhovat do Slatiny.
„Nemuselo by tu být jen skutečně stálé muzeum MHD, ale celého jihomoravského integrovaného dopravního systému,“ líčí ředitel své představy s tím, že na modernizaci vozovny ve Slatině už má DPMB zpracovaný projekt i pravomocné stavební povolení.
Přestavba je však závislá na penězích a u husovického muzea zatím existují pouze první studie. Další přípravné kroky konkrétní termíny nemají, natož samotná výstavba.
7. dubna 2017 |
Přepočítali, poté odložili
Ve Znojmě se Vinařství Lahofer ve společném memorandu s městem zavázalo zrekonstruovat budovy v areálu místního pivovaru a přetvořit je ve vinařské, kulturní a společenské centrum světového formátu. Lahofer zde plánoval investovat částku v řádu stovek milionů korun, nedávno ovšem společnost poslala starostce města e-mail, že od svého záměru upouští.
Ředitel Petr Chaloupecký vysvětluje, že na to aktuálně není příznivá doba. „Záměr jsme úplně nehodili do koše, jen jsme jej posunuli. A to vzhledem k situaci na trhu a samozřejmě tomu, jak se poslední roky vyvíjely vstupy týkající se energií i materiálu. Po zhodnocení a přepočítání jsme se rozhodli naše aktivity ohledně dalšího rozvoje pivovaru přerušit,“ oznamuje.
Bývalý znojemský pivovar se změní ve vinnou galerii, inspirací je Francie |
Aby si projekt vzalo pod křídla Znojmo, není možné. „Celková výše investice přesahuje možnosti rozpočtu města, pakliže by se nepodařilo získat dotace,“ sděluje mluvčí radnice Pavel Kovařík. Ten připomněl, že město aktuálně řeší několik dalších investičně náročných projektů, a to revitalizaci jízdárny v Louckém klášteře, přetvoření takzvaného Domečku na společenský sál nebo další osud zavřených městských lázní.
Znojmo přitom ještě za předchozího vedení zafinancovalo dvěma miliony korun urbanistickou studii možné rekonstrukce pivovaru. Zpracovali ji uznávaní brněnští architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof, kteří už pro Lahofer vytvořili ceněnou Enotéku v tomtéž areálu i budovu vinařství.
Podle Chaloupeckého se dá studie v budoucnu oprášit, záležet ovšem bude na přání toho, kdo zrovna bude u moci. Lahofer měl v plánu využít chátrající objekty ležáckých sklepů, spilky a sladovny. Memorandum mluvilo o tom, že město poskytne prostory, zatímco investor ponese náklady na rekonstrukci, za což dostane dlouhodobý pronájem na padesát let s případnou čtyřicetiletou opcí, tedy předkupním právem. Tímto způsobem se postupovalo i při vzniku Enotéky a Znojemského městského pivovaru, což agentura CzechInvest ocenila jako příklad dobré praxe při regeneraci brownfieldu.
