Pražská redakce iDNES.cz a MF DNES vybrala deset „předmětů“ - ať už oblastí, nebo konkrétních projektů, kterým se Krnáčová věnovala nebo je slibovala vyřešit. Přes sedm tisíc lidí oznámkovalo jednotlivé body jako ve škole, známkami od 1 do 5. Nejhorší hodnocení, známku 4,6, dostala primátorčina snaha zavedení metra a vlaků na letiště. Nejlépe dopadlo nahrazení Opencard kartou Lítačka, známkou 3,7.
1 Chování a vystupování
Vystupování primátorky ohodnotili lidé známkou 4,1.
Krátce po svém nástupu do funkce se musela vypořádat s odkládaným otevřením tunelového komplexu Blanka, který se Praze výrazně prodražil a proslul řadou technických komplikací.
Kvůli odkladu otevření Blanky si Krnáčová v březnu 2015 neodpustila urážení projektantů. Na jejich adresu poznamenala, že tunel projektoval „asi nějaký debil“. Později se omluvila za svůj předchozí výrok, ale doplnila: „Já jsem zjistila, že tam je podstatně více debilů...“
Všechny udělené známky pro primátorku najdete zde |
Její kontroverzní vyjádření se obrátila také proti Pražanům letos po uzavření Husitské ulice, kdy si obyvatelé města stěžovali na špatně naplánované opravy a dopravní kolaps. Tehdy je označila za „zpovykané Pražáky“. Výrok Krnáčové vytkl i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj by měla víc zvažovat, co říká.
2 Stav mostů a infrastruktury
Situaci okolo špatného stavu mostů v Praze primátorka podle lidí nezvládla a ohodnotili ji známkou 4,5.
Po prosincovém pádu lávky v Troji, při kterém se zranili čtyři lidé, z toho dva těžce, se vedení města začalo zabývat situací mostních objektů v Praze.
U řady z nich byl zjištěn havarijní stav. Uzavřeny byly také lávky pro pěší po stranách železničního mostu na pražské Výtoni. Místo lávky byl zaveden přívoz. Uzavřen musel být na několik týdnů i Libeňský most. Město čekalo na vyjádření památkářů, zda se most stane kulturní památkou, ale ministerstvo kultury nakonec rozhodlo, že status památky mostu neudělí.
Město řeší, zda most opravit či zcela zbourat a postavit nový. Adriana Krnáčová preferuje výstavbu nového mostu. Výstavba i rekonstrukce mostu má stát obdobně, a to 550 až 600 milionů korun. Zatím se vedení města nerozhodlo, jakou variantu zvolí. Navíc se (nejen) kvůli tomu rozhádali koaliční partneři. Stejně tak není jasné, kdy bude stát nová lávka na Císařský ostrov.
3 Zavedení linky metra a vlakové dopravy na letiště
Lepší dopravní spojení na letiště dopadlo ze všech bodů ve vysvědčení nejhůře. To, že se nepodařilo letiště spojit metrem, nebo vlakem, lidé primátorce vyčetli známkou 4,6.
Už před třemi lety vybrala vláda nejvhodnější trasu pro vybudování železničního spojení na pražské letiště. Adriana Krnáčová předpokládala, že přípravné práce by mohly započít v roce 2015. Doposud tomu tak není a dokončení tratě se stále odkládá, dříve to byly roky 2023 a 2024, poté se termín posunul ještě dvakrát a nyní se hovoří o letech 2028 a 2029.
Ani případné další protažení metra A na letiště není stále v dosahu. Úsek má měřit 6,86 kilometru a cesta z Můstku na letiště by trvala 25 minut. Trasa by zahrnovala nové stanice Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle, Staré Letiště a Letiště Václava Havla. Stavba má však trvat jedenáct let, z toho 6,5 roku bude trvat získání dokumentů, samotná stavba zabere 4,5 roku. Toto prodloužení by město vyšlo na 27 miliard korun.
4 Zavedení signálu v metru
Krnáčová slibovala zavedení mobilního signálu do metra již před volbami do zastupitelstev v roce 2014. O čtyři roky později bude signál možná na jedné lince, ale zatím není nic jisté, celková známka je 4,3.
Podle primátorky byla dohoda problematická kvůli dohadům, jestli dopravní podnik může dát operátorům metro k dispozici a hlavně za jakou cenu.
Primátorka se nedávno vyjádřila, že by chtěla, aby signál do komunálních voleb fungoval alespoň na jedné lince metra. V tomto případě by se mělo jednat o linku C. Smlouva může být podle primátorky podepsána do několika týdnů. Po pokrytí signálem jedné linky, mají operátoři na pokrytí zbylých dvou osmnáct měsíců. Není však jasné, kolik zaplatí operátoři za pronájem prostor metra.
5 Smart City
Stejně dopadlo hodnocení projektu Smart City, který lidé oznámkovali za 4,3.
Ambiciózní projekt Smart City měl udělat z „hloupé“ Prahy „chytrou“ metropoli. Za několik let fungování se však záměr nepodařilo rozšířit tak, jak se čekalo. Na začátku dubna 2016 byla Adriana Krnáčová u zavedení bezkontaktních automatů na jízdenky v pražských tramvajích. I přes to, že bylo slíbeno rozšíření možnosti koupit si jízdenku kartou přímo v tramvaji do více linek, fungují zatím jen na linkách číslo 18 a 22. V ostatních městech přitom fungují obdobné projekty skvěle.
Primátorka Krnáčová v akci |
V rámci projektu Smart City se letos v dubnu začalo v Karlíně s výstavbou devadesáti chytrých lamp, které mají ušetřit energii a nabídnout různá čidla. Ta mají mapovat intenzitu pohybu na Karlínském náměstí a v nočních hodinách světla ztlumit. Nabídnout však mají více funkcí. Podle Krnáčové se však jedná o pilotní, testovací projekt, než se bude město pouštět do něčeho většího. Není tedy vůbec jisté, zda se v projektu chytrých lamp bude pokračovat.
Další projektem jsou takzvané chytré lavičky. Takové jsou v metropoli tři a přijímají energii přímo ze slunce. Nabízí nabití mobilu a informují o kvalitě okolního prostředí. Další mají vzniknout v Bubenči, Náměstí Míru nebo u Karlova náměstí. Terčem kritiky jsou statisícové pořizovací částky.
6 Taxi vs. Uber
Známkou 4,3 veřejnost ohodnotila diplomatické manévrování primátorky v kauze Taxi vs. Uber.
Po celou dobu svého funkčního období byla Krnáčová pod palbou taxikářů kvůli řidičům Uberu a dalších alternativních přepravních služeb. Taxikářům vadí, že řidiči společností Uber a Taxify nedodržují platný zákon o taxislužbě, když nevyužívají taxametry, nevlastní taxikářské licence, ani neskládají zkoušky z místopisu jako oni.
Za čtyři roky se Krnáčové podařilo posílit tým úředníků, kteří profesionální taxikáře a řidiče Uberu kontrolují. Zároveň prosadila novelu zákona o silniční dopravě, která je k řidičům všech služeb přísnější. Při nepoužití taxametru, nebo předražení jízdy mohou úředníci na místě zadržet taxikářský průkaz, nebo uložit řidičům kauci až sto tisíc korun a do jejího zaplacení znehybnit vozy botičkou.
Po několika denních protestech taxikářů, kdy pomalu projížděli centrem Prahy, se do jednání s Uberem vložil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), který měl do konce března podepsat s dopravcem memorandum, díky kterému by řidiči Uberu měli podnikat v souladu se zákonem. Zatím se však strany na výsledném znění nedomluvily.
7 Chybějící P+R na kraji Prahy
Rozšiřování nových parkovacích zón do jednotlivých částí metropole se setkalo nejen s kritikou Středočeského kraje. Lidé dali primátorce známku 4,5.
Vedení kraje několikrát magistrát upozorňovalo, aby modré zóny nevznikaly, dokud nebude dostatek záchytných parkovišť P+R pro dojíždějící řidiče.
V pořadu Rozstřel primátorka prohlásila že, Praha by neměla nést parkovací břímě přijíždějících Středočechů a dodala, že by neměla být záchytná parkoviště jen na území Prahy. „Ti, kteří dojíždějí ze Středočeského kraje by měli mít šanci odstavit auto při přestupu na železnici,“ uvedla.
8 Lítačka místo Opencard
Lítačka vadila lidem ze všech rozhodnutí Krnáčové nejméně a celková známka dopadla za 3,7.
Zelený jízdní doklad pojmenovaný Lítačka nahradil před dvěma lety problémovou Opencard. Její výhodou mělo být hlavně to, že město bude mít celý systém pod kontrolou a zároveň bude jeho provozovatelem. Nemůže tak dojít k problémům s vydáváním karet a s licencí, jako tomu bylo s Opencard.
Karta začala se stejnými funkcemi, jako její předchůdkyně, ale postupně další přibývají. Lze ji použít jako jízdní doklad a k půjčování knih. V rámci pilotního projetu ji začínají používat školáci v Praze 13 pro vstup do školy i jako kartu na oběd.
V srpnu by měl začít fungovat projekt virtuální Lítačka, díky kterému by měli mít lidé možnost nahrát si jízdné na jakýkoliv nosič, který mají v peněžence.
9 Pražské stavební předpisy
Primátorka považuje novelu Pražských stavebních předpisů za jeden ze svých největších úspěchů, ale ve škole by za tento bod dostala primátorka 4,3.
Pražští radní ji schválili v srpnu 2016. Nové předpisy například regulují výšku domů, počet parkovacích míst u domů, určují, jak mají být široké ulice, a nové stavby musí ctít charakter svého okolí.
Novelu kritizovala opozice i architekti, podle kterých změna povede k prodloužení doby výstavby a v některých případech zavádí nesmyslná pravidla, jako změnu ve velikosti oken a nejasnost v pravidlech osvícení místností.
Nové stavební předpisy původně připravoval tehdejší primátor Tomáš Hudeček (nestraník, dříve TOP 09) a po volbách ji přebral bývalý primátorčin náměstek Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Podle Krnáčové ale nepostupoval správně, a novelu si proto převzala.
10 Stavba metra D
Nová linka metra na periferii města byla jedním z předvolebních taháků hnutí ANO, ale kvůli zádrhelům s výkupem pozemků zůstalo jen u slibů. Letos v létě by měl teprve začít geologický průzkum, který potrvá asi rok. Protože se projekt viditelně nikam neposunul, vysloužil si od veřejnosti známku 4,5.
Vlastníci pozemků chtějí více peněz, než Dopravní podnik předpokládal, proto chce společně s hlavním městem založit společný podnik s developerskou firmou Penta Investments, která by získala podíl 51 procent.
Část koalice ale upozorňuje, že z toho důvodu by společnost nemusela zveřejňovat kupní smlouvy. Vznik společného podniku pražští zastupitelé zatím neschválili.
