Pro školní rok 2023/2024 chce vedení města navýšit kapacitu maturitních oborů o zhruba 600 míst, aby do 64 tříd na školách, které zřizuje magistrát, mohlo nastoupit 12 680 školáků. To je více, než kolik žáků podle dat magistrátu v aktuálním školním roce navštěvuje deváté třídy základních škol v metropoli.
„Nedostatek míst je způsoben hlavně přívalem dětí ze středních Čech,“ říká. Problém má podle něj důsledky hlavně pro samotné školáky, říká nový radní pro oblast školství Antonín Klecanda (STAN). Problém má podle něj důsledky hlavně pro samotné školáky.
Nedostatečná kapacita gymnázií a středoškolských oborů s maturitou nutí část uchazečů volit učňovské obory bez maturity. Klecanda již dříve avizoval, že navýšení kapacit pražských škol chce dosáhnout několika způsoby. Prvním je přístavba samotných budov škol, půdní vestavby a dřevostavby na pozemcích škol.
Stačila by reorganizace
S nedostatkem prostoru se přitom potýkají hlavně střední odborné školy, kde praktická výuka vyžaduje více prostor. „U praktické výuky jsou studenti rozděleni na menší skupiny, což vyžaduje víc místa i personálního zajištění,“ říká Lukáš Sobotka, ředitel Střední průmyslové školy dopravní.
Střední školy |
Škola má kapacitu přes 1 400 žáků. Výrazně se však liší počet zájemců o různé obory. Největší zájem zažívají obory s maturitou, menšímu zájmu se těší ty s výučním listem. Nerovnoměrné rozložení uchazečů mezi obory škola řešila už minulý rok, kdy upravila strukturu svých vzdělávacích programů, aby kapacitu naplnila beze zbytku.
Podobnou taktiku zvolila také Akademie řemesel Praha v Krči. „Mimořádně jsme snížili kapacitu u dálkového zkráceného studia, abychom mohli uspokojit zájemce ze základních škol,“ říká její ředitel Drahoslav Matonoha.
Gymnáziu chybí povolení
Jiná situace je na 1. Slovanském gymnáziu na Starém Městě. „Navyšování kapacit je vyloženě na našich nadřízených orgánech, totiž magistrátu, a ten k tomu v tomto roce nedal svolení. Budeme o to bojovat, ale očekáváme, že to rozhodnutí bude legislativně až od 1. září školního roku 2024/2025,“ komentuje ředitelka Taťjana Pergler.
„Limity pro navyšování kapacit jsou vždy jen v oblasti materiálně technického zabezpečení. To znamená, že na kolik osob má budova kolaudaci, tolik může hygiena povolit,“ dodává Pergler s tím, že budova školy by neměla problém další žactvo pojmout.
Nedostatek míst na školách by vyřešila proměna gymnázií, radí odborníci |
Magistrát už v minulém roce gymnaziální třídy zřídil i na středních odborných školách, které do té doby svým studentům poskytovaly výhradně odborné vzdělání. Čtyřleté gymnázium vzniklo třeba v Hotelové škole Radlická nebo na Střední průmyslové škole zeměměřické.
Právě na gymnáziích je převis zájemců největší. Podle sociologa Karla Garduláka z výzkumné organizace PAQ Research je to dáno více faktory. „Až devadesát procent dětí v Praze míří na maturitní obory, čímž hlavní město vyčnívá nad ostatní regiony,“ vysvětluje. „Je to rovněž velmi spojené se strukturou ekonomiky a požadavky trhu práce. Také je zde mnohem větší snaha dosáhnout vyššího vzdělání, protože v Praze se koncentruje lidský potenciál,“ dodává.
Všeobecné vzdělávání je podle něj cesta budoucnosti. „Rozhodovat se v patnácti je neefektivní, děti pak obor často mění,“ říká. Posilovat by se tak měla hlavně úloha následného vzdělávání v dospělosti.
35 procent Středočechů
Podle statistik společnosti Cermat mířilo na pražské školy už v minulém školním roce čtyři a půl tisíce prváků z více než dvanácti tisíc. Podle Milana Váchy (STAN), středočeského radního pro oblast vzdělání a sportu, za tím stojí hlavně atraktivita velkého města.
„Žáci chtějí často na prestižní gymnázium nebo jim přijde pražská nabídka lákavější než jiná škola v jejich městě nebo kraji. Uchazeči preferují školy ve větších městech, kde je i širší nabídka kulturního a sportovního vyžití,“ dodává.
 |
