„Kapacity jsme nerozšířili, už nyní jsme na hraně. Potřebovali bychom další prostory, ve kterých bychom mohli školu provozovat, ale už o tom s úřady jednáme rok a půl a stále nic,“ popisuje situaci ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze Radko Sáblík.
Doplňuje, že jeho škola čelí už řadu let přetlaku uchazečů, přičemž většině z nich musí oznámit, že nebyli přijati. „Máme 658 studentů ve dvaceti třídách. Na obor informační technologie máme 90 míst, ale 359 zájemců. Na třicet míst na gymnáziu se nám letos hlásilo 148 studentů,“ říká Sáblík s tím, že reagují na nové trendy a po vzoru jiných odborných škol i na Smíchově otevřeli gymnaziální třídu.
Rodiče marně hledají střední školy pro děti, na pracáku končí i premianti |
Školy se tím snaží reagovat na zvýšenou poptávku po gymnáziích a v rámci zbývajících volných kapacit otevírají například jednu třídu pro zájemce o všeobecné studium. Podobně to udělali i na Střední průmyslové škole zeměměřické a Geografickém gymnáziu Praha.
Pro enormní přetlak uchazečů reagovala Sáblíkova škola zavedením ještě svých oborových přijímaček. Kromě testů od Cermatu „musí poslat životopis, portfolio své práce, poté je čekají naše testy a na závěr ústní pohovor,“ popisuje ředitel.
Na 1. Slovanském gymnáziu v Praze se na situaci připravovali už loni, od září otevřeli pět tříd pro prváky, tím ale své možnosti vyčerpali, a tak příští rok otevřou zase pouze dvě třídy. „Na jaře jsme nechali ještě dvacet pět volných míst pro druhé kolo, dopředu jsme očekávali, že o ně bude mezi deváťáky zájem. Jenže přihlášek přišlo 537,“ zaskočilo ředitelku školy Taťjanu Pergler.
Zatímco letos se na střední školu hlásil silný populační ročník 2007, ve kterém se narodilo 114 632 dětí, o rok později jich přišlo na svět 119 570. Navíc ročník 2008 je podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni, který se zabývá primárně sociální nerovností a dluhovou problematikou, nejsilnější za posledních 29 let.
Historické budovy přístavby znemožňují
Ředitelé by rádi zvýšili počet tříd na školách, ale podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka to není tak jednoduché. „Když budu mluvit o Praze, jsme na vrcholu kapacitních možností. Magistrát sice na školy apeloval, aby rozšířily kapacity, ale někdy to není vůbec možné. Máme historické budovy,“ podotýká Zajíček, že na takové budově nelze přistavět další patro s třídami.
„Navíc i kdybychom měli další třídy k dispozici, nemá nám v nich kdo učit. Je to problematická situace, hlavně v Praze, která supluje i potřeby Středočeského kraje.“ Právě ten se stal při jarních přijímačkách epicentrem kritiky poté, co vyšlo najevo, že mnoho míst v Praze obsadili právě Středočeši.
Jedním z hlavních důvodů studentské migrace do hlavního města byl i důvod, že je lehčí dojet z Kladna do školy v Praze než třeba v Lounech. „Ve středních Čechách místa jsou, ale znamená to třeba dojíždění čtyřicet kilometrů. Neříkám, že je to šťastné a pohodlné řešení, ale v rámci vzdělávání dítěte je to jedna z variant,“ uvedl pro iDNES.cz v minulosti exministr Petr Gazdík.
Přibylo obyvatel jak Brno, ale školy nikdo nepřipravil, říká středočeský radní |
Jednou z možností, jak zajistit na okraji Prahy nebo v samotném hlavním městě nové střední školy, je postavit je. Jenže takové řešení je běh na velmi dlouhou trať, jak ukazuje případ z Středočeského kraje, kde se spojily čtyři obce, aby postavily společnou Základní školu LOŠBATES.
Po šesti letech papírování, vytváření projektových dokumentací a obíhání pětačtyřiceti úřadů, se stále nekoplo do země. Na případ jako první upozornila v říjnu redakce iDNES.cz, nyní se o projekt svazkových obcí začali zajímat i poslanci.
„Ano, vím o tom a hledáme společný termín, kdy bych tam mohla přijet. Ministerstva spolu často nespolupracují, nekoordinují spolu s předstihem vypisování výzev. LOŠBATES má rozpracovanou projektovou dokumentaci k výstavbě školy, ale nedostává se jim peněz a pozdě vyhlášená výzva jim komplikuje stavbu,“ říká poslankyně a členka školského výboru Sněmovny Renáta Zajíčková.
Šest let budují školu a ještě se nekoplo. Obce drtí byrokracie i rostoucí ceny |
Přesto Zajíčková, starostka Prahy 5, mírní vášně a dodává, že nejde o tak dramatický scénář. „Situace je rozdílná podle krajů. Škoda, že jsme se na to nepřipravili dříve, demografický vývoj známe,“ upozorňuje a doplňuje, že problém je převážně v Praze a Středočeském kraji.
Její kolega ze Sněmovny a předseda školského výboru Ivo Vondrák je zároveň hejtmanem Moravskoslezského kraje. Redakci sdělil, že v jeho kraji jsou na nadcházející situaci připraveni, a tak na rozdíl od Prahy nehrozí přehlcení a zhroucení škol. Přesto si myslí, že do situace promluvil i příchod ukrajinských dětí, jejichž počet se může přes zimu ještě navýšit.
Mluvčí Cermatu Marek Lehečka iDNES.cz ale sdělil, že Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání neplánuje navzdory zvyšujícím se počtům žáků přijímací zkoušky ztěžovat. „Specifikace požadavků, ze kterých testy vycházejí a které stanovují nároky na vědomosti a dovednosti uchazečů, se meziročně nezměnily,“ vysvětluje.
Pražští radní mají na uhašení problému rok
Jedním z problémů zahlcenosti středních škol je, že například gymnázia u mladých a jejich rodičů táhnou víc než střední školy a řemesla. Daný přístup podporuje i Zajíčková, která si myslí, že by děti měly získat obecný rozhled, kdežto rekvalifikaci si může udělat ten, kdo má o danou profesi zájem.
S tím ale nesouhlasí předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Je nutné si uvědomit, že ne všichni, kteří se na gymnázia hlásí, mají předpoklady ke studiu na gymnáziu.“
Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research ovlivňuje výběr střední školy primárně sociální původ. Poukazuje také na skutečnost, že v Česku existuje podle oboru mnoho druhů středních škol, ale ne ze všech je – kvůli nabytému vzdělání – možné posléze přejít na vysokou školu.
Doplňuje, že máme k dispozici řadu dat a statistik, ale neumíme je využít ke zlepšení situace ve školství. „Kdybychom měli napojená data o žácích – jaké měly známky, jaký je jejich sociální status a tak dále, tak bychom přímo z přijímacích zkoušek mohli analyzovat, jak se školství v jednotlivých regionech daří,“ myslí si Prokop.
Střední školy sjíždějí populační vlnu. Boj o místa se příští rok ještě zostří |
„Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem uchazečů pouze o určité obory. Podle školského zákona mají odpovědnost za za zřizování škol a školských zařízení uzemní samosprávné celky – tedy obce a kraje,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová.
Doplnila, že „MŠMT je připraveno pružně reagovat na žádosti krajských úřadů o navýšení kapacity škol ve všech oborech vzdělání v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy a oprávněné požadavky podpořit. Záměr dává možnost zapisovat čtyřletá gymnázia v návaznosti na demografický vývoj, naplněnost a dostupnost stávajících kapacit.“
Redakce iDNES.cz oslovila radního pro školství hlavního města Prahy Víta Šimrala s dotazem, jakými kroky chce magistrát snížit převis nepřijatých žáků na jednotlivé školy a zdali tak již činí. Šimral ani mluvčí úřadu Vít Hofman ale do vydání článku neodpověděli.
Přesto již dříve magistrát uvedl, že pro zájemce o studium ve čtyřletém maturitním oboru ve školním roce 2022/2023 měl připravených 11 590 míst, zájemců, včetně těch ze Středočeského kraje, bylo ale 15 137.
 |
