Jižní trasa počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávající železniční trati. Tu následně vlaky opustí a město na ní plánuje vybudovat podobně jako na dalších opuštěných tratích drážní promenádu pro pěší a cyklisty.
„Modernizace železnice na Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla přes nový dopravní terminál Dlouhá míle je jedna z nejvýznamnějších staveb, která Prahu čeká. Po desítkách let debat, kudy a jak trať povede, se Správa železnic může v projektové přípravě konečně posouvat dál,“ říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Pro městskou dopravu podle něj bude důležitá také modernizovaná železniční stanice Veleslavín a nová zastávka v Liboci, které výrazně zlepší dopravní obslužnost oblasti.
„Dopravní uzel Dlouhá míle s P+R parkovištěm pro dva tisíce aut zajistí, aby zde Středočeši přestoupili na vlak a nezajížděli dál do Prahy,“ dodává Scheinherr.
Padesát metrů pod zemí
Trať povede podle plánu ve směru z Dejvic na Veleslavín postupně z hloubky dvaceti metrů pod povrchem až do hloubky více než padesát metrů. Schválenou variantu doporučily jako nejlepší z posuzovaných také znalecké posudky, které připravil tým z České geologické služby a tým odborníků z Ruhrské univerzity v Bochumi.
Tunel na letiště má vést pod Střešovicemi, doporučili němečtí experti |
Podle jejich závěrů vychází jižní varianta jako nejméně konfliktní vůči dotčenému území. Na základě těchto znaleckých posudků se rozhodla v jižní variantě pokračovat i Správa železnic, která je investorem celé stavby.
„Jižní varianta má několik výhod. Je ražená a bude vznikat v hloubce přes padesát metrů, což znamená minimalizaci hluku i vibrací. Zároveň je to varianta co nejvíce přímá, takže z hlediska provozu tam bude možná nejvyšší rychlost a bude to nejrychlejší možné spojení,“ říká náměstek Scheinherr.
Možností, kudy vést trať na letiště, bylo několik. Kvůli pozemní variantě by museli stavbaři zbourat řadu soukromých objektů. Proti tomu se postavili zejména místní obyvatelé. Těm se nelíbila ani tunelová varianta, obávali se mimo jiné otřesů nebo narušení systému spodních vod.
Rada opět odmítla rozšíření letiště
|
Poslední plán pracoval se severní, střední a jižní variantou. Správa železnic odhaduje termín začátku stavby na rok 2025. Zprovoznění železničního spojení na letiště předpokládá v letech 2028 až 2029. Stavba má trvat 24 až 30 měsíců. Odhadovaná cena pro úsek Výstaviště–Veleslavín je 13 miliard korun.
Ze starých tratí promenády
Poté co začnou vlaky na letiště a na Kladno jezdit tunely pod střešovickým masivem, nebude již stávající železnice potřebná. Promění se proto v takzvanou kladenskou drážní cestu, která bude sloužit pěším a cyklistům. Podobná drážní promenáda je v plánu také mezi Strašnicemi a Vršovicemi, kde vznikne na místě přeložené benešovské tratě.
„Opouští se dvojkolejná trať, a to v délce čtyř kilometrů, zatímco ve většině případů dochází k odklonu jednokolejné tratě. Nový projekt však dál odkazuje na dvojkolejku, jeden pruh bude sloužit cyklistům a bruslařům, další chodcům,“ popsal stavbu architekt a koordinátor projektu Tomáš Cach.
Chystaná moderní zelená páteř Vršovic ovšem nemá smazat vzpomínky na dopravní historii. Podél promenády tak zůstane historický kamenný podchod z 19. století, nýtovaný most z roku 1918 nebo lávka nadchodu u zastávky Praha-Strašnice z třicátých let stejně jako část nástupiště z druhé poloviny 20. století.
Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji |
„Vše je navrženo s důrazem na přírodní hodnoty a udržitelnost, základem je ochrana hodnotných prvků, krajinných, architektonických i technických. V liniovém parku je ponechán prostor pro přírodu,“ uvedla Lucie Vogelová, krajinářská architektka z ateliéru Terra Florida.
Stavbou desetiletí nazývají stavbaři novou čtyřkolejnou trasu mezi hlavním nádražím a Hostivaří. Na ní mimo jiné vzniknou nové stanice Eden a Zahradní Město. Otevření první z nich se plánuje na 13. prosince. Starý vršovický traťový úsek vlaky mezi Prahou a Benešovem opustí po přibližně 150 letech.
„Momentálně jsme ve fázi hotového konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí. Plán je v příštím roce získat územní rozhodnutí, v roce 2022 získat stavební povolení, vysoutěžit zhotovitele a zahájit stavbu,“ uvedl náměstek Scheinherr. Náklady na stavbu promenády se odhadují na 200 až 300 milionů korun, stavba podle záměru skončí v roce 2024.
