Vyplývá to ze zdůvodnění vyloučení sdružení z tendru, které má redakce iDNES.cz k dispozici.
DPP z tendru vyřadil PVM, podle rozhodnutí o vyloučení účastníka ze dvou důvodů. Prvním byla cena, která byla podle dokumentu u některých položek výrazně nižší, než je obvyklá na trhu, aniž by to sdružení odůvodnilo. Celkově zpráva hovoří o rozdílu tří miliard korun proti znaleckému posudku, který si nechal DPP zpracovat. Po žádosti o doplnění podle podniku sdružení neuvedlo konkrétní zdůvodnění všech jednotlivých položek, které by prokázalo, že uváděná cena je na trhu dosažitelná.
„Šlo přitom o položky, které mají zásadní dopad na celkovou nabídkovou cenu stavebních objektů. Tyto položky dle nově předloženého výkazu výměr představují necelé 3 mld. Kč za stavební objekty v nabídce účastníka, které byly znaleckým posudkem oceněny na necelých 6 mld. Kč,“ stojí ve zprávě o vyloučení sdružení PVM.
Například poplatek za skládku zeminy sdružení PVM nacenil o zhruba 1,1 miliardy korun méně, než stanovil posudek. O více než půl miliardy méně oproti tržnímu standardu pak sdružení nacenilo i ražby tunelů.
Druhým důvodem vyloučení byl harmonogram, který podle dokumentu ani po výzvě k doplnění neodpovídal zadání tendru, projektové dokumentaci a nebylo na základě něho možné určit přesnou posloupnost stavebních prací, tedy ani zaručit hladké provedení celé stavby.
„Dopravní podnik nás 5. 9. 2023 vyloučil a uvedl jako důvod mimořádně nízkou cenu 38 položek z našeho rozpočtu bez uvedení o které konkrétní položky z jakého objektu se jedná a která jejich část je mimořádně nízká (přímé náklady, přímé mzdy, doprava, režie, přiměřený zisk atd.). Zadavatel tvrdí, že se jedná o položky za 3 miliardy Kč, to však není pravda, neboť k takové ceně by se došlo sečtením několika stovek položek a nikoli 38 položek. Zadavatel nezdůvodnil, jak k částce 3 miliardy došel. I když použijeme nejdražší položky, které mohou těchto 38 položek tvořit, dojdeme k částce 2,27 mld.,“ uvedla mediální zástupkyně PORR Jana Mašínová.
Předložený harmonogram tak podle rozhodnutí podniku nesplnil zadávací podmínky. „S ohledem na výše uvedené tak zadavatel uvádí, že posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky,“ stojí v dokumentu.
Výstavba v ohrožení
Z rozhodnutí, které má redakce k dispozici dále dále vyplývá, že výstavba druhé části metra D by v případě realizace sdružením PVM mohla být ohrožena. „Na základě posouzení uvedených chyb a nepřesností v harmonogramu výstavby účastníka vzniklo na straně zadavatele podezření, že účastník nepochopil základní provázanosti jednotlivých částí díla, kdy např. zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla,“ stojí v rozhodnutí.
DPP uspěl u předsedy ÚOHS, tendr na druhý úsek metra D byl podle něj v pořádku |
Zástupci PVM již dříve odmítli, že by sdružení potřebné informace nedodalo a že by nabídnutá cena 27,7 miliardy korun byla příliš nízká. Sdružení podalo proti svému vyloučení námitky DPP a zaslalo stížnost Evropské investiční bance (EIB), u které má podnik předjednán úvěr. Pokud DPP námitkám nevyhoví, obrátí se PVM na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Předseda ÚOHS Petr Mlsna nedávno zrušil rozhodnutí ÚOHS, kterým úřad tendr na úsek metra z Olbrachtovy na Nové Dvory zrušil kvůli údajně diskriminačním podmínkám. Zadávací řízení u antimonopolního úřadu napadla společnost Metrostav DIZ. Úřad musí nyní tendr posoudit znovu a zohlednit při tom právní názor svého předsedy. Stavbu metra D řešil i Nejvyšší správní soud (NSS), který rozhodl ve prospěch DPP a v srpnu zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4, kteří už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze.
