„Když je bolavá duše u mladistvého, je tam bolavá duše u celé rodiny a všichni se musí snažit, aby se to napravilo,“ konstatovala náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Ucelený systém krizové pomoci pro hlavní město Prahu by měl být dokončen do dvou let a první rok jeho fungování bude stát okolo 18 milionů korun.
Každý čtvrtý žák má deprese, odhalil průzkum. Trápí je i problémy se spánkem |
Síť je vytvářena na základech příspěvkové organizace Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání. Ta funguje již dvacet let a její součástí jsou poradny, ambulance či krizová a pobytová lůžka. Jen v loňském roce pomohla 847 dětem a jejich rodinám v tíživých životních situacích.
🧵⚠️ Startujeme unikátní síť duševního zdraví v Praze.
Počty těch, kteří potřebují odbornou pomoc rostou, ale míst a ambulancí, kam si můžete přijít pro pomoc naopak ubývá. Slíbila jsem, že s tím něco udělám a svoje slovo plním. Co se tedy mění? 👇 https://t.co/HZ8ODzAISu
„Nestavíme tedy na zelené louce, ale začínáme s nimi. Aktuálně tvoříme web a hledáme nový název,“ řekla Udženija s tím, že má v plánu síť postupně rozšiřovat o další služby. Cílem vedení metropole je vytvořit jednu příspěvkovou organizaci, kam Pražan v případě potřeby zavolá a okamžitě bude nasměrován na příslušné odborníky bez čekací doby a zdarma.
„Výhodou je, že budeme schopni reagovat na věci, které se dějí ve společnosti, a to ihned,“ dodala Udženija.
Harmonogram rozvoje sítě péče o duševní zdravíPodzim 2024 - má vzniknout první centrum v poliklinice Zelený pruh v Praze 4. Půjde o centrum duševního zdraví pro těhotné ženy a ženy po porodu, které se potýkají s duševními problémy. Půjde o první podobné centrum v Česku a nabídne nejen specializovanou péči, ale také jedinečnou službu hlídání novorozenců a kojenců. Matky se tak plně soustředí na terapii. 2025 - Praha otevře centrum pro děti s poruchami autistického spektra a také pro děti, které trpí ADHD a úzkostnými poruchami, kde by mohly vzniknout denní stacionář a ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty. V dubnu a květnu 2025 by pak měly začít vzdělávací programy o této problematice. |
Centrum pro celou rodinu
Na podzim vznikne na poliklinice Zelený pruh v Praze 4 unikátní centrum duševního zdraví pro ženy těhotné a po porodu. Půjde o první podobné pracoviště v České republice. Součástí bude psychiatrická ambulantní péče, klinická psychologie, psychoterapie i hlídání novorozenců a kojenců, aby se matky nebo oba rodiče mohli plně soustředit na terapii.
„Jsou to spojené nádoby. Duševní zdraví v těhotenství má přímý vliv na vyvíjející se dítě. Pokud máte poruchu v časném rodičovství, částečně to snižuje rodičovské kompetence u jednoho nebo druhého rodiče. Poporodní psychóza může trvat dlouho, partner to nepochopí a řekne si ‚s takovou ženskou já nebudu‘. To jsou reálné případy. Proto chceme mít i skupiny pro otce, aby pochopili, co se stalo, že si to žena nevymyslela. Je důležité, aby tam partneři byli jako podpora a ženám ještě více ‚nenakládali‘,“ řekl Antonín Šebela, garant ambulance a psychiatr z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Ústav ve spolupráci s organizací Úsměv mámy v roce 2021 spustil aplikaci Kogito pro psychickou podporu matek. Letos by měla vyjít její druhá, uživatelsky přívětivější verze.
Pláč, úzkosti, sebevražedné sklony. Poporodní deprese potká každou pátou ženu |
Kromě toho bude centrum nabízet i online terapie. „Myslím, že je vždycky lepší člověka vidět, ale je to lepší než nic a zvyšuje to dostupnost. Díky tomu stačí mít internet a někdo z Podkrušnohoří se může dostat ke stejné terapii jako někdo ze Žižkova. Klasickou terapii to podle mě nevytlačí, protože některé prvky do online terapie nejde zapojit. Ale pro rodiny s malými dětmi by to mohl být dobrý doplněk, proto budeme nabízet i tuto možnost,“ dodal Šebela.
Prevence sebevražd
V příštím roce hlavní město dále plánuje otevřít ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty a denní stacionáře pro děti s ADHD a úzkostnými poruchami. Podle odborníků jsou duševní problémy největším rizikovým faktorem pro spáchání sebevraždy u dětí. V populaci ve věku 15 až 19 let je totiž třetí hlavní příčinou úmrtí sebevražda.
„V dlouhodobém horizontu situace není tak hrozná, ale v posledních třech letech se počet sebevražd zvyšuje. Víme, že rizikovým faktorem jsou duševní onemocnění a dále celospolečenský stresor, jako byl covid, válka na Ukrajině nebo inflace,“ řekl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.
Šťastný člověk pracuje rád a lépe. Jak řešit frustraci a nespokojenost |
V prevenci podle něj hraje důležitou roli právě dostupnost krizové péče. Podle odborníků je dále nutné o tématu vést veřejnou debatu a zbavit duševní onemocnění stigmat.
„Počty dětí a mladistvých, kteří potřebují psychiatrickou pomoc, rostou, ale psychiatrických ambulancí je stále méně. Přitom je včasné poskytnutí pomoci zásadní. Kvůli nedostatku odborníků je ale nezbytná provázanost a koordinace všech organizací, které poskytují tyto služby,“ vysvětlila Udženija.
10. srpna 2021 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
