Kraj založí nové poradenské středisko výchovné péče a navýší finance pro prevenci nežádoucích jevů. Chce dosáhnout lepší psychické pohody a spokojenosti se životem u dětí a studentů. Podle studie, kterou si nechal kraj zpracovat, mají totiž mnohé děti z Ústeckého kraje problémy s psychikou, trpí depresemi a sebepoškozují se.
„Od ředitelů škol jsme dostávali informace, že je něco špatně s duševním zdravím dětí. Výzkumné šetření, které jsme si nechali udělat, je pro nás jedním z klíčových dokumentů. Data jsou velmi alarmující a my na ně musíme reagovat. Začali jsme připravovat některé dílčí kroky na příští rok,“ uvedla Jindra Zalabáková, krajská radní pro oblast školství, mládeže a sportu (ANO).
„O (ne)pohodě žáků se ve školském prostředí hodně mluví, obzvláště po pandemii covidu. Ale konkrétní data nám chyběla. Chtěli jsme tedy zjistit, jaká je skutečnost, i když jsme tušili, že nebude úplně růžová,“ popisovala Zalabáková v říjnu, kdy MF DNES zveřejnila předběžné výsledky výzkumu.
Výzkum, kdy anonymně odpovídalo 21 tisíc dětí z druhého stupně, gymnázií, středních škol a učilišť, ukázal strašná čísla. Symptomy úzkosti trpí podle něho 33 procent mladých lidí, 11 procent vykazuje symptomy těžké deprese, 34 procent se sebepoškodilo nebo sebepoškozuje (jde hlavně o dívky), 23 procent mladých lidí v posledním roce uvažovalo o sebevraždě. Naopak spokojeno v životě je jen 25 procent odpovídajících.
Důraz na prevenci
Podle Romana Kováře, vedoucího krajského odboru školství, je teď také nutné zaměřit se hlavně na prevenci. „Navrhujeme schválit v rozpočtu na příští rok dotaci na oblast primární prevence na školách ve výši 10 milionů korun. Dosud na primární prevenci šlo 2,5 milionu korun,“ sdělil vedoucí odboru.
Na dalším „rychlém“ řešení spolupracuje kraj s ústeckou univerzitou. Ta v rámci celoživotního vzdělávání otevřela kurz pedagogické a školní psychologie. „Jsme kraj s nejnižším podílem školních psychologů a potřebujeme řešit aktuální situaci, která není dobrá,“ vysvětlil Roman Kovář. Kurz je určen pro učitele nebo pro metodiky primární prevence a pro výchovné poradce na školách.
Dalším opatřením, které by mohlo začít fungovat v průběhu příštího roku, je vznik multidisciplinárního týmu dětského duševního zdraví pro oblast Šluknovského výběžku, kde je situace o trochu horší než v jiných částech kraje. „V týmu by měl být psycholog, sociální pedagog a sociální pracovník,“ vysvětlil Kovář s tím, že tým bude pracovat i s rodinami dětí. Pokračovat by měly i ozdravné pobyty, které v letošním roce financoval kraj. Ukázalo se, že když vyjede celý třídní kolektiv, děti se dokážou učitelům více otevřít. „Pracujeme na dotačním programu, který by měl být financovaný z operačního programu spravedlivé transformace. Bude pro vícedenní pobyty,“ poznamenal Kovář.
Pomoc s řešením špatné psychické pohody u dětí a mládeže nabízí i ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. „Naše fakulta se připravuje na akreditaci bakalářského programu školní psychologie, který dneska na univerzitě není. V současné době probíhají práce na přípravě, akreditaci bychom mohli získat ve školním roce 2024 až 2025,“ uvedl Ladislav Bláha, děkan Pedagogické fakulty UJEP. Pokud se akreditace podaří, na bakalářské studium by mohl navazovat magisterský program na Karlově univerzitě v Praze.
Průzkum: poškozování, šikana i úvahy o smrtiJak ukazují čísla, každý čtvrtý žák v kraji, který se do výzkumu zapojil, není spokojen se svým životem, přičemž dívky jsou výrazně nespokojenější než chlapci. „O trochu hůře jsou na tom žáci ve Šluknovském výběžku,“ poznamenal Petrenko. Více než třetina žáků trpí úzkostí, čtvrtina pak vykazuje symptomy deprese. Podle výsledků výzkumu 16,5 procenta žáků vykazuje známky těžké úzkosti, dalších 16,5 procenta známky střední úzkosti. Symptomy těžké deprese má 11,5 procenta žáků, stejné číslo je i u středně těžké deprese. Žáci a studenti mají také problémy se spánkem. Řada z nich spí v týdnu jen pět až šest hodin. Nedostatek kvalitního spánku přitom může mít dopady na duševní zdraví a rizikové chování dětí. Třetina dívek má zkušenosti se sebepoškozovánímProvedený výzkum také odhalil velké procento žáků, převážně dívek, které se sebepoškozují. Zkušenosti s ním má téměř 34 procent dívek a necelých 10 procent chlapců. Podle Romana Petrenka jde o rozsáhlý problém, který je masově rozšířený. „Třetina žákyň v kraji se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže,“ popisuje Roman Petrenko. Značně znepokojivá jsou i čísla týkající se myšlenek na sebevraždu, pomýšlela na ni více než pětina žáků. „Stupňující se depresivní a úzkostné stavy, ale i šikana či kyberšikana v kolektivu mohou někdy u žáků směřovat k názoru, že by bylo lepší, kdyby nebyli na světě,“ sdělil vedoucí výzkumu s tím, že děti také stále častěji trpí poruchou příjmu potravy. Nejčastěji se vyskytuje u žáků v 8. a 9. třídách, přičemž dívky jsou čtyřikrát ohroženější než chlapci. Velkým problémem jsou vztahy a šikana. Téměř 65 procent žáků se stalo alespoň jednou obětí slovního napadení, necelých 13 procent pak uvádí, že jsou obětí slovního napadání téměř denně. „Alarmujícím zjištěním je, že se žáci setkávají s urážkami a ponižováním ze strany spolužáků, ale i ze strany učitelů,“ poznamenal Petrenko. Jde o nejkomplexnější výzkum duševního zdraví a rizikového chování dětí v historii České republiky. |
