Na pomezí Staroměstského náměstí a Pařížské ulice se v úterý objevily žluto-černé betonové zábrany - takzvané city bloky (psali jsme zde). Na doporučení policie je tam postavil magistrát.
Jenže na vzhled bariér se snesla vlna kritiky. Na náměstí, které má status národní kulturní památky, nemá podle lidí křiklavě žlutá bariéra co dělat. A nelíbí se ani magistrátním památkářům, se kterými nikdo o umístění bariér nemluvil.
„Danou záležitost s námi nikdo nekonzultoval, toto řešení považujeme za krátkodobé, nutné, ale nekoncepční a věřím, že odpovědné osoby vymyslí komplexní řešení na ochranu zdraví a životů obyvatel. V opačném případě budeme hledat cesty k nápravě situace,“ řekl iDNES.cz ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Skalický.
Podle magistrátu se jedná o standardní city bloky, které se k těmto účelům běžně využívají. Hmotnost této železobetonové vodicí stěny je 510 kilogramů a délka 2 metry.
Magistrát bariéry na konci Pařížské ulice umístil zejména primárně proto, že na náměstí ve středu vítaly davy fanoušků účastníky tenisového turnaje Laver Cup.
I když je opatření podle magistrátu dočasné, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký z TOP 09 považuje za vhodné, aby zábrany v ulicích zůstaly dlouhodobě.
„Míst, kde je možné rozjet auto na vyšší rychlost a pak páchat škodu, není v Praze 1 tolik. Právě jedno z nich je ale Staroměstské náměstí, kam ústí dlouhá a rovná Pařížská ulice,“ říká Lomecký.
Podle bezpečnostního experta je důležité, aby zábrany splňovaly vysoké bezpečnostní standardy a aby byly umístěny důsledně u sebe po celém obvodu tak, aby nebylo možné je objet například po širokém chodníku.
„Nižší standard je u obdobných objektů stanoven na rezistenci proti projetí vozidla o hmotnosti sedm tun při rychlosti padesát kilometrů v hodině,“ říká Petr Kratochvíl, analytik společnosti Soft Targets Protection Institute, která se zabývá ochranou měkkých cílů.
Truhlíky Prahy 5 nejsou ideální zábrana
K tažení proti potenciálním teroristům se možná připojí i Praha 5. Ta nyní řeší, jak využít betonové truhlíky, které měly sloužit jako květináče. Většině z nich by do konce roku mělo skončit období, po které podle dotačních podmínek musí zůstat na území městské části.
Podle odborníka na ochranu měkkých cílů by ale bylo využití truhlíků jako zábran spíše rizikem. „Auta betonové květináče odstrčí mnohem snáz, než se zdá. Navíc při případném výbuchu květináče vyletí a jsou smrtelným fragmentem,“ vysvětluje Kratochvíl.
Bude více výsuvných patníků
Metropole plánuje i další trvalá opatření, která mají sloužit jako ochrana před teroristickými útoky, při nichž by pachatelé použili jako zbraň automobil.
Zastupitelé hlavního města schválili na posledním zasedání dotaci ve výši téměř osmdesáti milionů korun pro Prahu 1 na dokoupení nových bezpečnostních kamer na Václavské a Staroměstské náměstí a především zábran proti vjezdu automobilů.
Protiteroristické výsuvné i pevné patníky by měly přibýt v okolí Španělské synagogy a na dalších místech Starého Města i Malé Strany. Podobně by primátorka Adriana Krnáčová z hnutí ANO chtěla zabezpečit také náplavky.
U výsuvných patníků je nezbytné i správné načasování doby, kdy budou v provozu a kdy schované v zemi. Jelikož se podle analýz dosavadních útoků odehrává většina z nich v době, kdy je na daném místě největší návštěvnost, bude potřeba patníky naprogramovat tak, aby v nejexponovanějších dobách byly vysunuté.
„Zatím se celý projekt připravuje. Jednotlivé detaily vyhodnotí policie,“ konstatuje starosta Prahy 1 Lomecký.
20. prosince 2016 |
