Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 18. května 2022 Nataša

Chráníme výrobu a lidi v ní i vlastním testováním, říkají jednatelé Kermi

  9:26
Největší výrobní společnost ve Stříbře a jedna z největších na Tachovsku, výrobce prémiových radiátorů Kermi, působí v kraji už čtvrt století. O tom, jak se vypořádává s pandemií nebo obtížnou situací na trhu práce, hovoří její jednatelé Petr Holeček a Josef Majer. „Na to, jak se propadla ekonomika, se trh práce prakticky nezměnil,“ konstatují.

Jednatelé společnosti Kermi ve Stříbře na Tachovsku Petr Holeček (vpravo) a Josef Majer. (28. 1. 2021) | foto: MF DNES

Jak se na vás podepsala pandemie? Zastavovali jste výrobu?
P. Holeček:
Vyráběli jsme stále. Měli jsme propad zakázek loni v březnu a dubnu. Vyrábíme radiátory a 95 procent produkce jde na západní trhy. Drželo nás Německo, kvůli lockdownu jsme měli dočasný problém v Itálii, Francii, Švýcarsku nebo Rusku, které se úplně uzavřely. Odbyt nám spadl až o 25 procent. Ale ještě větší problém jsme měli s materiálem, protože máme hodně dodavatelů ze severní části Itálie, která byla nejvíc zasažená. Ale do léta jsme se vrátili na stav před covidem. Nedohnali jsme tu ztrátu, ale po první vlně už jsme jeli naplno a loňský rok byl pro nás vlastně úspěšný, co se týče obratu i zakázek.
J. Majer: Nakonec jsme za celý rok vyrobili asi jen o 3,5 nebo 4 procenta méně, než bylo v plánu. Velké automobilky propadly až o 20 procent.

Továrny jsou ale trochu v podezření, že nechávají lidi chodit do práce i nemocné, aby mohly jet dál. Máte nějaká opatření, aby se koronavirus mezi zaměstnanci nešířil?
P. Holeček:
Je jich celá řada. Přešli jsme z třísměnných na dvousměnné provozy, dávali jsme v tom nejkritičtějším období směny od sebe tak, aby se zaměstnanci nepotkávali. To už jsme vrátili zpět, ale dodnes jsou samozřejmostí roušky, které jsme lidem koupili. Více se uklízí a dezinfikuje. A hlavně jsme zavedli měření teploty na začátku směny, to myslím funguje nejlíp.

Bylo to účinné?
P. Holeček:
Pár případů jsme měli. Ale spíš si myslím, že to funguje jako prevence. Pokud je někomu špatně nebo má zvýšenou teplotu, tak do práce nejde, protože ví, že se na to přijde a stejně ho pošleme domů.

Kolik lidí jste vlastně měli nemocných s covidem-19? Bylo jich hodně?
J. Majer:
Sledujeme to stále, pohybujeme se na úrovni 20 nebo 30 pracovníků, ale v tom jsou lidé pozitivní i ti v karanténě nebo čekající na testy, protože se s někým pozitivním setkali.
P. Holeček: Pozitivních zaměstnanců je průběžně asi jedno procento, ale zajímavé je, že nám celková nepřítomnost nijak neroste. Letos totiž chybí jiné nemoci, což odpovídá i celonárodní situaci.

Dá se vůbec ještě dělat něco víc?
J. Majer:
Ano, od minulého týdne jsme začali s vlastním testováním antigenními testy. Dělá je náš závodní lékař přímo v areálu závodu. Nemůžeme otestovat všechny, ale chceme testovat zhruba pět procent pracovníků každý týden. Budeme je vybírat náhodně, otestujeme tak zhruba okolo 30-40 lidí týdně. Zatím byli všichni negativní. Uvažujeme o tom, že bychom testování navýšili, pokud to bude možné.
P. Holeček: Hlavně chceme testovat tam, kde vidíme nějaké riziko. Víme, kdo je pozitivní, takže se zaměříme na lidi, kteří se s dotyčným setkali, abychom eliminovali další šíření.

Je to drahé?
P. Holeček:
Nakoupili jsme na doporučení našeho lékaře testy, které přijdou zhruba na sto korun za kus. Pak jde ještě o náklady spojené s jeho prací. Stále věříme, že přínos testování by měl být vyšší než náklady. Je samozřejmě riziko, že odhalíme další zaměstnance a omezí nám to výrobu. Ale my to vidíme obráceně – že když testovat nebudeme, můžeme výrobu ohrozit mnohem víc.

Výroba radiátorů ve společnosti Kermi ve Stříbře na Tachovsku (28. 1. 2021)

Co vlastně ve Stříbře vyrábíte?
P. Holeček:
Jsme největší výrobce radiátorů v České republice. Máme čtyři hlavní produktové skupiny. Jsou to designové radiátory - od obyčejných levných žebříků do koupelen až po opravdu designově zajímavé kousky. Potom vyrábíme podlahové konvektory, což se hodí do nízkoenergetických staveb, protože umožňují topení, chlazení i větrání domů.

Další jsou článkové radiátory, jejichž použití není v České republice úplně obvyklé. Vypadají podobně jako staré litinové žebrované radiátory, ale jsou z plechu. Je to tradiční produkt pro německý, švýcarský, rakouský a italský trh. A poslední produkt jsou konvektorové topné stěny. Jsou podobné deskovým tělesům, ale mají větší topný výkon. Lze je vyrábět vyloženě na přání zákazníka, mohou být třeba i skroužené, různě lomené, vysloveně na míru dělané.

Kolik těles to je pro představu za rok?
J. Majer:
Děláme ročně zhruba přes 500 tisíc radiátorů a z toho polovina nebo o něco víc jsou designové radiátory. Další čtvrtina jsou článkové radiátory a zbytek se dělí zhruba stejně.

Firma na Tachovsku působí dlouho, přišla už v 90. letech…
P. Holeček:
Výroba začala v roce 1996. Letos 21. února budeme mít 25. výročí. Závod prošel velkou expanzí. Tehdy tu stály dvě výrobní haly a pracovalo v nich zhruba padesát lidí. V roce 2002 se závod zdvojnásobil, protože se sem přesunula výroba článkových radiátorů ze Švýcarska a z Německa a z nějakých 350 zaměstnanců jsme skočili na 700. V roce 2011 jsme měli další velké stěhování a poslední v roce 2016.

O jak velké investice se jednalo?
J. Majer:
Za celých 25 let dosahují asi tří miliard korun. Rozšiřoval se objem výroby i sortiment. Dnes máme dvě desítky hal, tedy desetinásobek toho, co na začátku.

Zažili jste dobu, kdy Tachovsko trpělo největší nezaměstnaností v regionu. Ale dnes zřejmě řešíte stejné problémy jako ti, kdo přišli později. Že lidi nejsou…
J. Majer:
Je to tak. Velká rána byla, když ze Stříbra v roce 2009 odešel Siemens, tehdy tu bylo snad 17 nebo 18 procent nezaměstnaných. Mohli jsme si na trhu vybírat, zájemci o práci nám stáli před vrátnicí. Tak už to bohužel opravdu není. Je to velmi dobrá situace pro zaměstnance, že si mohou vybírat z nabídky více firem, ale horší pro zaměstnavatele hledající kvalifikovanou pracovní sílu.

A jak to tedy se zaměstnanci je? Co z vašeho pohledu udělala s trhem práce pandemie?
P. Holeček:
My jsme odhadovali, že se trh práce na podzim změní. Jednak jsme věřili, že druhá vlna už nepřijde. A počítali jsme, že některé z těch postižených firem budou nuceny propouštět. To se ale nepotvrdilo. Důvodem byly záchranné programy státu, které drží některé firmy stále při životě.

Myslíte, že jsou ty programy státu příliš vstřícné? Že by trhu prospělo, kdyby část firem zanikala?
P. Holeček:
U těch oborů, které budou mít problém se rozjet, až covid pomine, si myslíme, že to správné není. Zaměstnanost se tam drží uměle a pracovní síly chybí jinde. Když se rozběhla pandemie, odjelo podle informací z pracovních agentur domů asi 300 tisíc zahraničních dělníků. Nikomu samozřejmě nepřejeme nic špatného, ale je zajímavé, že na to, jak se propadla ekonomika, se trh práce prakticky nezměnil.

Jak jste na tom se zahraničními dělníky u vás?
P. Holeček:
Naše výroba je specifická tím, že potřebujeme mnohem delší dobu na zaučení lidí než třeba v automotivu. Tím pádem máme jen přibližně 30 agenturních pracovníků ze 750 lidí, kteří v Kermi pracují.
J. Majer: Máme i další cizince, ale to jsou kmenoví zaměstnanci, nejsou z agentur. I tak je cizinců do 10 procent.

Když ti nejdostupnější agenturní dělníci pro vás nejsou vhodní, jak tedy lidi sháníte?
P. Holeček:
Snažíme se, přestože jsme relativně veliká firma, chovat k zaměstnancům jako firma rodinná. Kultura firmy je nastavená jednoznačně tak, aby se s pracovníky zacházelo jako s lidmi. Snažíme se v první řadě, aby nás neopouštěli, což také není jednoduché. Spolupracujeme s technickými školami a dobře funguje nábor na základě doporučení – motivujeme finančně stávající zaměstnance, aby přivedli dobré lidi. Nabízíme jim stabilitu. Nikdy jsme nezažili velké propouštění. Vytváříme pro zaměstnance podmínky, aby se mohli dál rozvíjet. Máme program pro rozvoj zaměstnanců, lidi mají možnost naučit se jiné, nové věci. Když víc umí a jsou univerzálněji platní, tak si taky vydělají víc peněz.
J. Majer: S pracovními podmínkami významně souvisí i otázka investic. V posledních letech enormně investujeme do modernizace a automatizace výroby. Bylo to nutné právě i proto, že lidí začal být nedostatek a mzdy se začaly zvyšovat výrazně nad inflaci. Dalším důvodem je potřeba udržení výrobních nákladů a konkurenceschopnosti našich výrobků na trhu. Do roku 2024 budeme investovat kolem 400 milionů korun. Chceme klíčové výroby zmodernizovat, vyměnit stroje za nové s lepší bezpečností práce a také ergonomií práce, což zjednodušeně řečeno znamená, že se ti lidé méně nadřou. Na straně druhé budeme potřebovat pro obsluhu těchto strojů kvalifikovanou sílu.

  • Nejčtenější

Plzeň je mistr ligy. Pomohlo jí zaváhání Slavie v Ostravě, Sparta prohrála

Fotbalová liga má po třech sezonách v režii Slavie staronového vládce. Je jím Plzeň, nový mistr české ligy, která slaví...

Pyšný a dojatý kouč Bílek o titulu: Je tak nečekaný, že předčil vše

Mluvil stejně potichu jako obvykle. I proto byste na něm jen těžko poznali, co právě s podceňovanou a přehlíženou Plzní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První Čech v Tampere. Po městě sbíral houby. A zíral, jak se Finové umí zřídit

Premium Na stole mu ležela nabídka od Pittsburgh Penguins, kteří si ho ještě před pádem komunismu zamluvili na draftu. „Dokonce...

Plzeň a její cesta do Ligy mistrů. Už na startu číhá švýcarský šampion

Švýcarský šampion FC Curych je nejtěžším případným soupeřem fotbalistů Viktorie Plzeň na úvod jejich boje o postup do...

Na Plzeň bez opor. Mejdr a Vlkanova navíc dostali za jednání se Slavií pokuty

Fotbalisté Hradce Králové nastoupí večer proti vedoucí Plzni bez svých dvou nejvýraznějších postav. Adam Vlkanova je...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Právům v Plzni hrozí omezení akreditace kvůli chybnému nastavení přijímaček

Národní akreditační úřad (NAÚ) zahájil řízení k omezení akreditace na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni....

Ranní nehoda vyřadila světla, policisté hodiny zaskakovali za semafory

Nejprve s autem nečekaně zahnula na středový ostrůvek, jízdu pak ukončil na chodníku náraz do semaforu pro chodce....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli penězům dupl devadesátileté babičce na obličej, viní žalobce vnuka

Krajský soud v Plzni začal projednávat případ brutálního napadení seniorky na Sokolovsku. Státní zástupce viní jejího...

Pacienti po mrtvici trhají ovoce ve virtuální realitě, vrací jim hybnost

Cvičení s pomocí virtuální reality nově pacientům nabízí Fakultní nemocnice v Plzni. Třeba lidé po cévní mozkové...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Jelínek z Luneticu byl u smrtelné nehody, po koncertě srazil na dálnici muže

V sobotu vystoupili Lunetic na koncertě Leoše Mareše. Když se zpěvák skupiny Václav Jelínek (43) vracel domů do...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...