Středa 23. června 2021, svátek má Zdeňka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 23. června 2021 Zdeňka

Pandemickou krizi jsme přečkali bez úhony, říká šéf Plzeňské teplárenské

  9:08
Prvního ledna nastoupil Václav Pašek do funkce generálního ředitele Plzeňské teplárenské a záhy zažil opravdový kvapík – pandemii a opatření s ní spojená. „Zvládli jsme dobře začátek, a i proto měl koronavirus na chod firmy za celou dobu nulový dopad,“ hodnotí šéf firmy, která vznikla před dvěma lety fúzí původní Plzeňské teplárenské a Plzeňské energetiky.

Měla pandemie koronaviru vliv na chod Plzeňské teplárenské? Bude mít nějaké dopady na její hospodaření? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro MF DNES generální ředitel firmy Václav Pašek. (5. 5. 2020) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Jak jste přežili karanténu a všechna opatření související s pandemií v teplárně, která nemůže přestat fungovat?
Zaskočila nás jako asi všechny. A samozřejmě - pro teplárnu jako prvek kritické infrastruktury státu platí přísnější pravidla než pro obyvatele a běžné firmy. Museli jsme okamžitě zabezpečit ochranné pomůcky, což byl v počátku veliký problém. Řadu věcí jsme získávali vlastními prostředky, roušky šili i naši zaměstnanci. Dezinfekci jsme začali vyrábět sami v naší laboratoři. Postupně jsme dokázali sehnat jednorázové roušky a teď už i respirátory. Dost nám pomohlo MPO a podstatná byla i pomoc EPH, skupiny J&T a města Plzeň právě s ochrannými pomůckami.

Jste velká firma. Zaznamenali jste nákazu koronavirem?
Neměli jsme žádného pozitivního zaměstnance ani rodinného příslušníka. Nechci to ale podcenit, nadšení z uvolňování opatření může být zrádné. Kdo může dělat z domova přes počítač, toho stále raději necháváme doma.

Co vlastně plyne z toho, že jste prvkem kritické infrastruktury?
Musíme dodávat regulační elektrický výkon pro ČEPS, vyrovnáváme energetickou soustavu. A samozřejmě dodáváme teplo obyvatelům města, podnikatelské sféře a institucím, jako jsou školy, úřady a podobně. Na přelomu února a března sice nebyla třeskutá zima, ale pořád se v té době topilo naplno a my jsme si nemohli dovolit, že by onemocněli lidé z obsluhy energetických zařízení a my technologii museli odstavovat. Přijali jsme přísná opatření, zamezili komukoli zvenčí přístup na velíny, oddělili jsme stravování a další možnosti hromadného potkávání lidí.

Musel někdo z těch klíčových zůstat mimo rodinu?
Ne. Některé firmy zavřely klíčové zaměstnance v práci, zajistily jim ubytování a servis, ale mně osobně se to moc nelíbilo a využili jsme jinou legislativní možnost. Takže jsme nařídili kritickým zaměstnancům, že mimo pracovní dobu budou v místě trvalého bydliště. Mohli jen k lékaři nebo na nezbytný nákup. Lidé byli naprosto disciplinovaní, nikam nechodili a výsledek je zřetelný: nákaza se nám vyhnula a věřím, že to tak bude i nadále.

Bude mít pandemie dopady do hospodaření? Na zisky z teplárny už se těší město, které bude potřebovat peníze při neočekávaných výdajích a výpadku daní…
Patříme k firmám, které nemusely omezovat ani zastavovat provoz. Jedeme na plánovaný výkon, ani jinak nemůžeme. Z tohoto pohledu se zdá, že by pro nás dopady pandemie mohly být minimální. Ale postiženi byli naši odběratelé – některé firmy zavřely své objekty, školy a úřady zůstaly uzavřené, zůstalo jen temperování. A pak nás některé firmy požádaly, abychom jim posunuli splatnost faktur. To neznamená přímý dopad do hospodářského výsledku, ale jen do finančních toků. Dopad by neměl být nijak významný.

Teplárna taky snížila zálohy na 30 procent...
Koronavirus zkomplikoval odečty spotřeby, protože dostupnost měřidel v objektech odstavených z provozu a zavřených byla špatná. Proto jsme se dohodli, a je to i pomoc našim odběratelům, že jim nebudeme fakturovat stoprocentní zálohy podle skutečnosti loňského roku na období od března dál, ale jen třicet procent. Nám se to pak vrátí v ročním vyúčtování, ale to už by firmy měly být v kondici.

Plzeňská teplárenská

  • dodavatel tepla a chladu, výrobce elektřiny, zabývá se energetickým zpracováním odpadu ve spalovně
  • 23. srpna 2018 schválila Rada města Plzně jako valná hromada městem vlastněné Plzeňské teplárenské a. s. fúzi se společností Plzeňská energetika, a. s. Ta patří do holdingu EPH vlastněného skupinou J&T, za níž stojí miliardář Daniel Křetínský
  • po fúzi vlastní 65% akciový podíl Statutární město Plzeň a 35% akciový podíl společnost EP Infrastructure, a.s. ze skupiny J&T. EPH získala čtyři ze sedmi míst v představenstvu. Hodnota Plzeňské energetiky měla váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií získalo město 604 milionů korun v hotovosti, jež Plzeňská teplárenská využila ke snížení zadlužení na méně než polovinu
  • deklarovaným smyslem fúze bylo, aby teplárna nemusela tolik investovat do obnovy kotlů, aby získala čas na rozmyšlenou, jaké topné médium zvolit při modernizaci svých provozů v příštích letech, a aby díky síle EPH zlevnily nákupy uhlí a zvedly se ceny za prodávanou elektřinu 
  • firma má 50 tisíc připojených domácností, téměř 2 800 odběrných míst, má 500 zaměstnanců 
  • významné události loňského roku: Firmě se podařilo dosáhnout 19. března 2019 kolaudace spalovny u Chotíkova (zařízení na energetické zpracování odpadu „ZEVO Plzeň“). K 31. 12. 2019 také po 23 letech skončila rekultivace odkaliště Božkov. Dílo je kompletně zatravněno, osazeno křovinami dle projektu rekultivace a je již ve finální podobě

Od fúze s Plzeňskou energetikou uběhl už celý hospodářský rok. Jaký byl? Potvrdil to, co měla fúze přinést?
Máme jednu silnou teplárenskou společnost, která má za sebou město a EPH. Obrat firmy byl přes tři miliardy korun a zisk po zdanění zhruba 340 milionů korun. To je víc než prostý součet výsledků těch dvou firem před fúzí, pokud zohledníme dopady strmého zvyšování nákladů na emise CO2 a snižování výkupní ceny elektrické energie. Synergie se promítly od samého začátku v mnoha sférách.

V čem například?
Zejména to bylo poskytování podpůrných služeb – EPH má společné řízení všech zdrojů z jednoho místa v elektrárnách Opatovice. Dříve, když Plzeňské teplárenské vypadl blok, musela dodávku elektrické energie zajistit na trhu a bylo to pro ni cenově nevýhodné. Když se to stane dnes, nahradí ho blok v PE nebo jinde v holdingu EPH, a na tom se dají vydělat nebo ušetřit velké peníze. Další věc byl nákup strategických surovin, jako jsou uhlí, aditiva, vápence – docílíte tím lepších cen, čím větší množství nakupujete.

Podle informací z webu teplárny klesá podíl uhlí ve prospěch biomasy. To bude pokračovat?
Určitě ano, protože všechny energetické společnosti ruinuje cena emisních povolenek. Příčinou je chiméra, že Evropa svým jednáním zachrání celý svět. Při spalování uhlí vznikají emise CO2, které jsou zpoplatněny a jejich cena dramaticky roste – u nás je to z předloňských 80 milionů korun za rok na letos předpokládaných 450 milionů korun.

Václav Pašek

  • 57 let
  • otec dvou dětí
  • absolvent Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni 
  • od 33 let zastává manažerské pozice v Plzeňské energetice (1995-2018), v Elektrárnách Opatovice (2012-2020) a Plzeňské teplárenské

Je cítit, že jste k evropským ekologickým opatřením kritický. Myslíte, že taková ochrana životního prostředí nemá smysl?
Snaha pomoci světu je správná, ale nic se nesmí přehánět. Musí se to dělat s rozumem a musí to dělat celý svět. Pokud se o to snaží jednotky procent producentů, tak ten zbytek to převálcuje a kýžený výsledek se nedostaví. Cena povolenek je neúměrně vysoká, malé teplárny ruinuje, velkým společnostem zhoršuje hospodaření. Ničíme si konkurenceschopnost, Evropa má vše drahé a tlačí se sem výrobky z Číny.

Opravdu nejsem proti ochraně životního prostředí, ale ne skokovými změnami. Když jsme dříve dělali ekologizace zařízení, zlepšovali jsme za miliony korun výsledky o desítky procent. Ale došlo se k nějaké hraně fyzikálních možností a dnes ekologizací za miliardy dosahujeme zlepšení v jednotkách nebo desetinách procent.

Kdy předpokládáte, že budete muset s využitím uhlí skončit?
Zatím je to zřetelný trend a my se na něj připravujeme. Jsou tři varianty, které definovala Uhelná komise ustanovená vládou. Nejrychlejší je ukončení spalování uhlí v letech 2025-30, střední v letech 2030-35 a pomalá v období let 2035-40. Nejpomalejší by tedy byla do dvaceti let. Biomasy spalujeme stále víc a nahrazujeme s ní uhlí. V rámci dekarbonizace, jak se procesu snižování podílu uhlí říká, připravujeme projekt zvýšení společného spalování biomasy s uhlím ze 40-50 na 80 procent na jednom z kotlů. To přispěje k úspoře asi 100 tisíc tun uhlí ročně.

Jak to bude za třeba deset let?
Už za dva roky budeme mít uhlí a biomasu půl na půl a po zmíněné úpravě kotle bude dokonce 60 procent štěpky a 40 procent uhlí. A protože množství štěpky je limitované, musíme zbytek nahradit dalším palivem. Zatím uvažujeme o zemním plynu. Je ho dostatek, ale je samozřejmě riziko, že kohout na přívodu může někdo zavřít. Zranitelnost takového zdroje je vteřinová, kdežto u uhlí máme na skládce zásobu třeba na tři týdny. Připravujeme naše zdroje a přípojky, rezervujeme si maximální výkony plynu, abychom alespoň teplo byli schopni vyrábět stoprocentně z plynu bez uhlí.

Jak velké investice taková proměna znamená?
Investice do kotle na zvýšení podílu biomasy je do 100 milionů korun, což při síle naší firmy dobře zvládáme. Plynofikaci zvládneme taky, ale půjde o stovky milionů. Náhrada jednoho bloku paroplynovým vyjde dle instalovaného výkonu zhruba na tři čtvrtě miliardy korun.

Ještě k budoucnosti firmy - myslíte, že dodávky centrálního tepla budou stále hlavním oborem Plzeňské teplárenské? Nebudou jednou zdroje decentralizované a teplárna zaměřená na výrobu elektřiny?
Centrální zásobování teplem dává podle mého názoru stále smysl. Když se něco spálí ve velkém zařízení, které je dobře řízeno, monitorováno, tak je to lepší než provoz stovek kotelen, které by neměly tak dobře změřené emise. Nemyslím si, že bychom s dodávkami tepla měli někdy skončit, protože když ze stejného množství paliva vyrobím elektřinu i teplo, je to vždycky ekonomičtější i ekologičtější, než kdybychom vyráběli oboje zvlášť. Kogenerace jako společná výroba elektřiny a tepla znamená méně emisí, větší účinnost, lepší ekonomiku.

Jakou roli pro teplárnu hraje změna klimatu? Jsou oteplování a vysloveně teplé zimy znát na jejích výkonech?
Ano, znát to je. Ale Plzeň zaplaťpánbůh prožívá rozvoj a nám se daří připojovat na centrální zdroj tepla nové lokality. Takže roční dodávky tepla neklesají.

  • Nejčtenější

Šikovní architekti navrhli byty téměř za třetinu toho, co stojí v Praze

Průměrné ceny bytů za metr čtvereční stále rostou, v Praze jsou už na 125 tisících. Přesto lze stavět kvalitně a...

Křetínský a jeho zájem o plzeňskou Viktorii? Není to pravda, reaguje mluvčí holdingu

Daniel Křetínský, jeden z nejbohatších Čechů a šéf fotbalové Sparty, má údajně zájem o další klub. Podle zdrojů CNN...

Po úniku chemikálií v Plzni zemřeli dva lidé, další dva jsou ve vážném stavu

Z objektu firmy v Plzni na Skvrňanech, která se zabývá zpracováním tekutých průmyslových kalů, dopoledne unikly...

Únik chemikálií v Plzni má třetí oběť, případem se už zabývá policie

Únik chemikálií v Plzni-Skvrňanech má třetí oběť. V sobotu zemřel jeden z hospitalizovaných mužů ve Fakultní nemocnici...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Slovácko vyzve Lokomotiv Plovdiv, Plzeň narazí na Dynamo Brest

Českou premiéru v nově vzniklé Konferenční lize zažije Plzeň. Fotbalová Viktoria začne kvalifikaci evropského poháru...

Kdo staví dům, musí si připlatit. Kvůli prudkému nárůstu cen nestačí hypotéky

Premium Martin Hájek buduje v lokalitě Loukovec v Příhrazských skalách v Českém ráji dům, do kterého se nejspíš s rodinou nikdy...

Ralsko 30 let poté. „Český Černobyl“ je skanzenem sovětské okupace

Premium Zem je tu děravá jako ementál, naládovaná střelivem a nasáklá ropnými látkami. Co krok, to azbukou vyrytý nápis. Tu na...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

  • Další z rubriky

Šikovní architekti navrhli byty téměř za třetinu toho, co stojí v Praze

Průměrné ceny bytů za metr čtvereční stále rostou, v Praze jsou už na 125 tisících. Přesto lze stavět kvalitně a...

Sezona číslo 102 Plzeňské filharmonie přinese nové tváře i nahrávky

Slavnostním koncertem 16. září v Měšťanské besedě zahájí Plzeňská filharmonie již svoji 102. koncertní sezonu. Zároveň...

Folmavská ulice se zavírá, čeká ji oprava vyjetých kolejí a prasklin

Minimálně na měsíc a půl by měli řidiči v Plzni zapomenout, že v ní existuje Folmavská ulice. V noci na pondělí se v...

Kojenec po útoku oslepl a ochrnul. Spadl mi na zem, hájí se jeho matka

S těžkým poraněním hlavy vezli loni v srpnu záchranáři do plzeňské nemocnice pětiměsíčního chlapce. Podle obžaloby mu...

Postarejte se o svou fyzičku i během léta. Soutěžte s pečivem Fit den o hodinky GARMIN
Postarejte se o svou fyzičku i během léta. Soutěžte s pečivem Fit den o hodinky GARMIN

Načerpejte energii díky chlebům Penam Fit den, které jsou určené pro každého, kdo chce být fit. Díky vysokému obsahu vlákniny vás zasytí na delší...

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Nabídka lokálních potravin za hranicemi vyrazí dech, v Česku rozhoduje cena

Je všední letní den v bavorském příhraničí na německé straně Šumavy. Česká rodina si právě nakoupila v supermarketové...

Václav Kopta se pochlubil dcerami. Obě jsou pescetariánky

Václav Kopta se coby pyšný tatínek pochlubil dcerami Františkou a Janou. Společně dorazili do primácké Show Jana...

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Kdo vám dovolil fotit? A my, že jsme tady doma. Takhle odcházeli Sověti

Před třiceti lety odešli z bývalé ČSFR poslední sovětští vojáci. Jejich odchod zachytila ale jen hrstka dokumentaristů....