Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 4. srpna 2021 Dominik

Pandemickou krizi jsme přečkali bez úhony, říká šéf Plzeňské teplárenské

  9:08
Prvního ledna nastoupil Václav Pašek do funkce generálního ředitele Plzeňské teplárenské a záhy zažil opravdový kvapík – pandemii a opatření s ní spojená. „Zvládli jsme dobře začátek, a i proto měl koronavirus na chod firmy za celou dobu nulový dopad,“ hodnotí šéf firmy, která vznikla před dvěma lety fúzí původní Plzeňské teplárenské a Plzeňské energetiky.

Měla pandemie koronaviru vliv na chod Plzeňské teplárenské? Bude mít nějaké dopady na její hospodaření? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro MF DNES generální ředitel firmy Václav Pašek. (5. 5. 2020) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Jak jste přežili karanténu a všechna opatření související s pandemií v teplárně, která nemůže přestat fungovat?
Zaskočila nás jako asi všechny. A samozřejmě - pro teplárnu jako prvek kritické infrastruktury státu platí přísnější pravidla než pro obyvatele a běžné firmy. Museli jsme okamžitě zabezpečit ochranné pomůcky, což byl v počátku veliký problém. Řadu věcí jsme získávali vlastními prostředky, roušky šili i naši zaměstnanci. Dezinfekci jsme začali vyrábět sami v naší laboratoři. Postupně jsme dokázali sehnat jednorázové roušky a teď už i respirátory. Dost nám pomohlo MPO a podstatná byla i pomoc EPH, skupiny J&T a města Plzeň právě s ochrannými pomůckami.

Jste velká firma. Zaznamenali jste nákazu koronavirem?
Neměli jsme žádného pozitivního zaměstnance ani rodinného příslušníka. Nechci to ale podcenit, nadšení z uvolňování opatření může být zrádné. Kdo může dělat z domova přes počítač, toho stále raději necháváme doma.

Co vlastně plyne z toho, že jste prvkem kritické infrastruktury?
Musíme dodávat regulační elektrický výkon pro ČEPS, vyrovnáváme energetickou soustavu. A samozřejmě dodáváme teplo obyvatelům města, podnikatelské sféře a institucím, jako jsou školy, úřady a podobně. Na přelomu února a března sice nebyla třeskutá zima, ale pořád se v té době topilo naplno a my jsme si nemohli dovolit, že by onemocněli lidé z obsluhy energetických zařízení a my technologii museli odstavovat. Přijali jsme přísná opatření, zamezili komukoli zvenčí přístup na velíny, oddělili jsme stravování a další možnosti hromadného potkávání lidí.

Musel někdo z těch klíčových zůstat mimo rodinu?
Ne. Některé firmy zavřely klíčové zaměstnance v práci, zajistily jim ubytování a servis, ale mně osobně se to moc nelíbilo a využili jsme jinou legislativní možnost. Takže jsme nařídili kritickým zaměstnancům, že mimo pracovní dobu budou v místě trvalého bydliště. Mohli jen k lékaři nebo na nezbytný nákup. Lidé byli naprosto disciplinovaní, nikam nechodili a výsledek je zřetelný: nákaza se nám vyhnula a věřím, že to tak bude i nadále.

Bude mít pandemie dopady do hospodaření? Na zisky z teplárny už se těší město, které bude potřebovat peníze při neočekávaných výdajích a výpadku daní…
Patříme k firmám, které nemusely omezovat ani zastavovat provoz. Jedeme na plánovaný výkon, ani jinak nemůžeme. Z tohoto pohledu se zdá, že by pro nás dopady pandemie mohly být minimální. Ale postiženi byli naši odběratelé – některé firmy zavřely své objekty, školy a úřady zůstaly uzavřené, zůstalo jen temperování. A pak nás některé firmy požádaly, abychom jim posunuli splatnost faktur. To neznamená přímý dopad do hospodářského výsledku, ale jen do finančních toků. Dopad by neměl být nijak významný.

Teplárna taky snížila zálohy na 30 procent...
Koronavirus zkomplikoval odečty spotřeby, protože dostupnost měřidel v objektech odstavených z provozu a zavřených byla špatná. Proto jsme se dohodli, a je to i pomoc našim odběratelům, že jim nebudeme fakturovat stoprocentní zálohy podle skutečnosti loňského roku na období od března dál, ale jen třicet procent. Nám se to pak vrátí v ročním vyúčtování, ale to už by firmy měly být v kondici.

Plzeňská teplárenská

  • dodavatel tepla a chladu, výrobce elektřiny, zabývá se energetickým zpracováním odpadu ve spalovně
  • 23. srpna 2018 schválila Rada města Plzně jako valná hromada městem vlastněné Plzeňské teplárenské a. s. fúzi se společností Plzeňská energetika, a. s. Ta patří do holdingu EPH vlastněného skupinou J&T, za níž stojí miliardář Daniel Křetínský
  • po fúzi vlastní 65% akciový podíl Statutární město Plzeň a 35% akciový podíl společnost EP Infrastructure, a.s. ze skupiny J&T. EPH získala čtyři ze sedmi míst v představenstvu. Hodnota Plzeňské energetiky měla váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií získalo město 604 milionů korun v hotovosti, jež Plzeňská teplárenská využila ke snížení zadlužení na méně než polovinu
  • deklarovaným smyslem fúze bylo, aby teplárna nemusela tolik investovat do obnovy kotlů, aby získala čas na rozmyšlenou, jaké topné médium zvolit při modernizaci svých provozů v příštích letech, a aby díky síle EPH zlevnily nákupy uhlí a zvedly se ceny za prodávanou elektřinu 
  • firma má 50 tisíc připojených domácností, téměř 2 800 odběrných míst, má 500 zaměstnanců 
  • významné události loňského roku: Firmě se podařilo dosáhnout 19. března 2019 kolaudace spalovny u Chotíkova (zařízení na energetické zpracování odpadu „ZEVO Plzeň“). K 31. 12. 2019 také po 23 letech skončila rekultivace odkaliště Božkov. Dílo je kompletně zatravněno, osazeno křovinami dle projektu rekultivace a je již ve finální podobě

Od fúze s Plzeňskou energetikou uběhl už celý hospodářský rok. Jaký byl? Potvrdil to, co měla fúze přinést?
Máme jednu silnou teplárenskou společnost, která má za sebou město a EPH. Obrat firmy byl přes tři miliardy korun a zisk po zdanění zhruba 340 milionů korun. To je víc než prostý součet výsledků těch dvou firem před fúzí, pokud zohledníme dopady strmého zvyšování nákladů na emise CO2 a snižování výkupní ceny elektrické energie. Synergie se promítly od samého začátku v mnoha sférách.

V čem například?
Zejména to bylo poskytování podpůrných služeb – EPH má společné řízení všech zdrojů z jednoho místa v elektrárnách Opatovice. Dříve, když Plzeňské teplárenské vypadl blok, musela dodávku elektrické energie zajistit na trhu a bylo to pro ni cenově nevýhodné. Když se to stane dnes, nahradí ho blok v PE nebo jinde v holdingu EPH, a na tom se dají vydělat nebo ušetřit velké peníze. Další věc byl nákup strategických surovin, jako jsou uhlí, aditiva, vápence – docílíte tím lepších cen, čím větší množství nakupujete.

Podle informací z webu teplárny klesá podíl uhlí ve prospěch biomasy. To bude pokračovat?
Určitě ano, protože všechny energetické společnosti ruinuje cena emisních povolenek. Příčinou je chiméra, že Evropa svým jednáním zachrání celý svět. Při spalování uhlí vznikají emise CO2, které jsou zpoplatněny a jejich cena dramaticky roste – u nás je to z předloňských 80 milionů korun za rok na letos předpokládaných 450 milionů korun.

Václav Pašek

  • 57 let
  • otec dvou dětí
  • absolvent Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni 
  • od 33 let zastává manažerské pozice v Plzeňské energetice (1995-2018), v Elektrárnách Opatovice (2012-2020) a Plzeňské teplárenské

Je cítit, že jste k evropským ekologickým opatřením kritický. Myslíte, že taková ochrana životního prostředí nemá smysl?
Snaha pomoci světu je správná, ale nic se nesmí přehánět. Musí se to dělat s rozumem a musí to dělat celý svět. Pokud se o to snaží jednotky procent producentů, tak ten zbytek to převálcuje a kýžený výsledek se nedostaví. Cena povolenek je neúměrně vysoká, malé teplárny ruinuje, velkým společnostem zhoršuje hospodaření. Ničíme si konkurenceschopnost, Evropa má vše drahé a tlačí se sem výrobky z Číny.

Opravdu nejsem proti ochraně životního prostředí, ale ne skokovými změnami. Když jsme dříve dělali ekologizace zařízení, zlepšovali jsme za miliony korun výsledky o desítky procent. Ale došlo se k nějaké hraně fyzikálních možností a dnes ekologizací za miliardy dosahujeme zlepšení v jednotkách nebo desetinách procent.

Kdy předpokládáte, že budete muset s využitím uhlí skončit?
Zatím je to zřetelný trend a my se na něj připravujeme. Jsou tři varianty, které definovala Uhelná komise ustanovená vládou. Nejrychlejší je ukončení spalování uhlí v letech 2025-30, střední v letech 2030-35 a pomalá v období let 2035-40. Nejpomalejší by tedy byla do dvaceti let. Biomasy spalujeme stále víc a nahrazujeme s ní uhlí. V rámci dekarbonizace, jak se procesu snižování podílu uhlí říká, připravujeme projekt zvýšení společného spalování biomasy s uhlím ze 40-50 na 80 procent na jednom z kotlů. To přispěje k úspoře asi 100 tisíc tun uhlí ročně.

Jak to bude za třeba deset let?
Už za dva roky budeme mít uhlí a biomasu půl na půl a po zmíněné úpravě kotle bude dokonce 60 procent štěpky a 40 procent uhlí. A protože množství štěpky je limitované, musíme zbytek nahradit dalším palivem. Zatím uvažujeme o zemním plynu. Je ho dostatek, ale je samozřejmě riziko, že kohout na přívodu může někdo zavřít. Zranitelnost takového zdroje je vteřinová, kdežto u uhlí máme na skládce zásobu třeba na tři týdny. Připravujeme naše zdroje a přípojky, rezervujeme si maximální výkony plynu, abychom alespoň teplo byli schopni vyrábět stoprocentně z plynu bez uhlí.

Jak velké investice taková proměna znamená?
Investice do kotle na zvýšení podílu biomasy je do 100 milionů korun, což při síle naší firmy dobře zvládáme. Plynofikaci zvládneme taky, ale půjde o stovky milionů. Náhrada jednoho bloku paroplynovým vyjde dle instalovaného výkonu zhruba na tři čtvrtě miliardy korun.

Ještě k budoucnosti firmy - myslíte, že dodávky centrálního tepla budou stále hlavním oborem Plzeňské teplárenské? Nebudou jednou zdroje decentralizované a teplárna zaměřená na výrobu elektřiny?
Centrální zásobování teplem dává podle mého názoru stále smysl. Když se něco spálí ve velkém zařízení, které je dobře řízeno, monitorováno, tak je to lepší než provoz stovek kotelen, které by neměly tak dobře změřené emise. Nemyslím si, že bychom s dodávkami tepla měli někdy skončit, protože když ze stejného množství paliva vyrobím elektřinu i teplo, je to vždycky ekonomičtější i ekologičtější, než kdybychom vyráběli oboje zvlášť. Kogenerace jako společná výroba elektřiny a tepla znamená méně emisí, větší účinnost, lepší ekonomiku.

Jakou roli pro teplárnu hraje změna klimatu? Jsou oteplování a vysloveně teplé zimy znát na jejích výkonech?
Ano, znát to je. Ale Plzeň zaplaťpánbůh prožívá rozvoj a nám se daří připojovat na centrální zdroj tepla nové lokality. Takže roční dodávky tepla neklesají.

  • Nejčtenější

Při střetu vlaků u Domažlic zemřeli oba strojvůdci a jedna cestující

U obce Milavče na Domažlicku se ráno čelně střetly osobní vlak se Západním expresem mířícím z Německa. Strojvůdci obou...

Rodina vše prodala a vrhla se do záchrany zapomenutého zámku Nemilkov

V roce 2016 koupila rodina Kaplanova zchátralou kulturní památku, zámek Nemilkov v okrese Klatovy. Od té doby se...

Brest - Plzeň 1:2, postup dokonán, vítězný gól dal střídající Falta

Plzeňští fotbalisté v odvetě 2. předkola Konferenční ligy znovu zvítězili 2:1 nad běloruským Dynamem Brest a postoupili...

Voják zraněný při pyrotechnickém průzkumu v Brdech zemřel

Voják zraněný před dvěma týdny při asanačních pracích v Brdech dnes zemřel. Oznámila to Armáda ČR na Twitteru. Druhý...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bohemians - Plzeň 1:2, dvě penalty, hosté otočili po půli, rozhodl Káčer

Maximální efektivita. Fotbalová Viktoria Plzeň opět potvrdila, že jakmile v nové sezoně trefí branku, je to obvykle...

Brnem otřásla brutální vražda. Podezřelý je boxer, útočil pod vlivem drog

Premium Na dveřích garáže jsou patrné skvrny od krve, před ní stojí několik svíček. Toto místo v ulici Černovičky v brněnské...

Mnoho Rusů v sobě skrývá ukřivděného a žlučovitého Rusáka, říká cestovatel

Premium Na východě leží obrovská země, kterou jsme ještě před 30 lety museli povinně milovat. Fero Richard Hrabal-Kronďák ji...

Zmrzlinová mapa Česka. Přinášíme čtyřicet tipů, kde si dát blaho v kornoutu

Premium Zmrzliny jsou sladké, pikantní, plné ovoce nebo čabajkové, ze smetany či veganské, ale vždy řemeslně připravené a...

  • Další z rubriky

Problémová křižovatka v Plzni se má změnit, přibude odbočovací pruh

V Plzni se rozjely přípravy záměru na úpravu části Mikulášského náměstí v oblasti, kde do něho ústí Mikulášská ulice. V...

Za krádež žiletek v nouzovém stavu dostal 28 měsíců. ZIoděje se teď zastal soud

Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti pachatele, který se dopustil krádeže na Plzeňsku v době nouzového stavu....

Sibiřské sáně i obraz hraběnky ze Zelené Hory jsou zpátky v Nepomuku

Poprvé po desítkách let mohou zájemci vidět v Nepomuku část původního mobiliáře zámku Zelená Hora. Předměty byly v roce...

Zvon z katedrály svatého Bartoloměje po letech zní ve františkánském kostele

Po sedmi letech se opět rozezněl zvon Anna, který v roce 2014 sundali z věže katedrály svatého Bartoloměje v Plzni. Na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Podtrženo, sečteno, potvrzeno, říká Vondráčková o vztahu s Vojnarem

Zpěvačka Lucie Vondráčková (41) má nový vztah. Informoval o tom web Expres.cz, podle kterého je jejím novým partnerem...

Orgasmy předstírám. Muži to mají horší, říká pornoherečka Daisy Lee

Karolína Urbanová (23), známá pod uměleckým jménem Daisy Lee, patří k nejznámějším českým pornoherečkám. Dcera bývalé...

Zemřel herec Vladimír Marek, roky bojoval s rakovinou

V nedožitých 70 letech zemřel ve čtvrtek divadelní, muzikálový i televizní herec Vladimír Marek. Podle Blesk.cz se od...

Dubrovník se konečně připojil ke zbytku země, most se vyhýbá Bosně

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se ve čtvrtek spojila dosud oddělená oblast...

Teď už se nestává, že bych si místo peněz odvezl auto, říká podnikatel

Táta Ivo byl původně horníkem, syn stejného jména automechanikem. Hned po revoluci skočili rovnýma nohama do podnikání...