Ten nejslavnější, zlatý relikviář svatého Maura, bývá označován za nejcennější movitou památku v Česku po korunovačních klenotech. Když roku 1945 opouštěl vévoda Jindřich Beaufort-Spontin svůj zámek, zakopal relikviář z 13. století pod podlahou kaple, kde čekal na znovuobjevení čtyřicet let.
Poklady hradů a zámkůSERIÁL  |
Relikviář však nebyl to jediné, co vévoda pod podlahu kaple zakopal. Ukryl zde i svůj další, tekutý poklad, 133 lahví vína a koňaku. I ten byl objeven až v roce 1985.
Sbírka archivních vín byla vytvořena vévodskou rodinou, pravděpodobně v době před první světovou válkou, ovšem nikoli jako investice k budoucímu prodeji, ale jako vína určená po jisté době ke stolování.
Rodina během války sympatizovala s nacistickým Německem a po jejím skončení se uchýlila na své statky v Rakousku. Lahve ukrývali pravděpodobně s představou, že se pro ně budou moci, stejně jako pro zlatý relikviář, po několika letech vrátit.
Od roku 1986 byly lahve uloženy v zámeckém areálu a byla prováděna početní kontrola jejich stavu. Po vybudování depozitáře v roce 2009 byly přesunuty do více vyhovujících prostor ve sklepě. Památkáře však dlouho trápila otázka, co je vlastně uvnitř lahví, v jakém jsou nápoje stavu a zda se dají ještě pít.
Na jaře roku 2016 proběhlo odborné posouzení. Pomocí speciální technologie bylo z lahví, bez nutnosti odkorkování a tím znehodnocení obsahu následnou oxidací, odebráno malé množství vína, které poté ochutnala speciální komise složená ze zkušených sommeliérů.
Lákadla Slavkovského lesa
|
Během posouzení porota otestovala celkem třináct vzorků. Kromě jednoho, který byl označen jako „mrtvý“, byla všechna vína „živá“, tedy pitelná, přičemž za absolutní špičku bylo označeno víno Château d’Yquem z roku 1896. Průzkum ukázal, že většina vín je ve skvělé kondici.
Za další poklad Bečova nad Teplou, ležícího v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, lze považovat starý hrad. První zmínka o něm je z roku 1349 a dochoval se takřka v původní podobě. Ve druhé polovině 14. století byla vystavěna jeho dominanta, reprezentativní obytná věž, takzvaný donjon. Uvnitř byly soukromé komnaty pána hradu s pozdně gotickou výzdobou. Hrad nyní prochází obnovou.
Pro veřejnost je otevřena nejmladší část areálu – zámek. Ten vyrostl na místě mohutné dělostřelecké bašty. Klasické prohlídky doplňuje druhý okruh, který návštěvníky zavede k relikviáři svatého Maura.
V dalším díle seriálu Poklady z hradů a zámků, který vyjde v rubrice Cestování v pátek 17. července, zavítáme do Velkého Března, kde si prohlédneme nejstarší portrétní fotografii.
Bečov nad Teplou
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
