Sirkovou ulici a navazující křižovatku U Jána mnozí architekti pokládají za projev devastace širšího centra Plzně necitlivými zásahy, kvůli nimž v minulosti padlo mnoho domů.
Podchod vznikl v rámci stavby široké silnice se zastávkami tramvají v Sirkové ulici v osmdesátých a devadesátých letech. To ve svém důsledku lidem výrazně zkomplikovalo cestu mezi hlavním nádražím a zastávkami veřejné dopravy.
Podchod v posledních letech viditelně po všech stránkách upadal. Po zřízení přechodů pro chodce přes Sirkovou ulici na zastávky tramvají a po otevření průchodu z nádraží k budově soudu ubylo lidí, kteří podchod využívají. I v souvislosti s tím řada prodejců opustila obchody pod zemí.
A nyní je zřejmé, že ten, kdo do podchodu nutně nemusí, se mu vyhne. Pokusy města pronajmout obchody, aby se o ně někdo lépe staral, skončily nevalně.
„Nájemce má výpověď, protože nedodržel podmínky pronájmu,“ řekl ředitel Správy veřejného statku města Plzně Milan Sterly. Ten potvrdil, že využívání podchodu veřejností je o poznání menší než dřív. „Pro obchodníky je to neatraktivní,“ uvedl.
Náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS prohlásil, že se zástupci města začali budoucností podchodu zabývat. „Útvar koncepce a rozvoje města hledá možnosti, jak prostor využít,“ řekl Šindelář.
Náměstek zatím není pro zasypání podchodu a doplnění přechodů přes silnice, což by mohlo být to nejjednodušší řešení. Šindelář nicméně připustil, že by například mohl v dohledné době zaniknout jeden z východů na Mikulášskou třídu, který dlouhodobě téměř nikdo nepoužívá.
Podchod u nádraží |
Ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká tvrdí, že zasypání podchodu je krajní varianta. „Domníváme se, že by bylo lepší prostor využít například jako garáže nebo suterén nějaké budovy, která by vznikla vedle podchodu a Šumavské ulice. Takový objekt by mohl mít z dnešního podchodu zázemí,“ sdělila Vostracká.
Ředitelka upozornila, že využití podchodu by mohlo souviset i s budoucím vývojem v území, kde stával Dům kultury nebo stojí obchodní dům Tesco. Vostracká nicméně předpokládá, že podchod s největší pravděpodobností časem ztratí roli cesty k překonání silnic vedoucích křižovatkou.
Architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor také dává před zasypáním podchodu přednost pokusu najít variantu, jak by ještě mohl podzemní prostor fungovat. „Určitě by ale trasy pro pěší v tom místě měly vést po povrchu. Pokud už tam ale díra v zemi je, zkusil bych pro ni hledat využití. Zasypat ji lze vždycky,“ konstatoval Marek Sivák.
