Podle informací z osmi desítek firem, jejichž zaměstnance zastupuje regionální pracoviště Odborového svazu KOVO v Plzni, se budou případná zvyšování mezd pohybovat zhruba na úrovni inflace.
„Jednání jsou firma od firmy jiná, je obtížné to zobecnit. Jisté je, že mzdový růst je potřebný pro obě strany – zaměstnancům rostou životní náklady a firmy zaměstnance vesměs potřebují a stále shánějí, protože jich je nedostatek. Kolektivní vyjednávání leckde ještě běží, mzdové nárůsty nejsou zdaleka jen od Nového roku, ale třeba od 1. května, od 1. července nebo dokonce od září,“ konstatuje vedoucí zmíněného odborového pracoviště Ivo Kužel.
Plzeňský Prazdroj podle kolektivní smlouvy zvýšil v dubnu 2020 zaměstnancům platy v průměru o pět procent. „Jedná se o dvouletou smlouvu, která zakotvuje růst mezd o čtyři procenta i v letošním roce,“ konstatuje Rob Kenney, ředitel oddělení lidských zdrojů Plzeňského Prazdroje.
Ve firmě pracuje přes 2000 zaměstnanců. Průměrná mzda na nemanažerských pozicích je 43 550 korun včetně ostatních příjmů jako jsou bonusy a směnové příplatky. Kenney připomíná, že Prazdroj i přes tvrdé ekonomické dopady koronavirové krize na jeho podnikání nepropouštěl.
Na jaře i na podzim fungovala ve společnosti interní burza práce. Zaměstnanci méně vytížených oddělení po dohodě změnili dočasně působiště a vypomáhali například ve skladu nebo při zajišťování ochranných pomůcek.
V Rodenstocku si operátoři vydělají až 36 tisíc hrubého
Zvýšení mezd pro rok 2021 o 3,5 procenta už slíbil klatovský Rodenstock. Podle vyjádření jednatele závodu Václava Nováčka si mohou operátoři ve výrobě vydělat až 36 tisíc hrubého měsíčně, záleží na typu směn.
„Rok s covidem jsme nakonec zvládli úspěšně, takže jsme si mohli dovolit vrátit všechny zaměstnanecké benefity na úroveň před pandemií – jde třeba o 13. plat nebo penzijní připojištění,“ doplňuje Nováček.
Na navýšení mezd o tři procenta v případě výrobních dělníků a dvě procenta u ostatních pozic se mohou těšit stávající zaměstnanci rokycanské společnosti Borgers CS.
„Celková průměrná mzda tak naroste na zhruba 36 400 Kč,“ uvádí jednatel společnosti Uwe Hengstermann.
Firma v uplynulých dvou letech investovala více jak půl miliardy korun do automatizace výroby a zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. V roce 2021 plánuje nábor více než 150 kmenových výrobních dělníků pro pokrytí nových zakázek – mimo jiné pro vozy Tesla Model Y, které začne vyrábět nový závod automobilky Tesla u Berlína.
O růstu mezd zatím nemají jasno v Doosan Škoda Power
O růstu mezd zatím nerozhodla plzeňská firma Doosan Škoda Power.
„V listopadu 2020 činila průměrná hrubá mzda v naší společnosti - bez započtení manažerů a ředitelů – bezmála 39 tisíc korun. K plošným úpravám mezd dochází v koncernu Doosan vždy k 1. červenci daného roku. Rozhodnutí vždy závisí na vývoji regionálního pracovního trhu a aktuální výkonnosti organizace. Oba tyto faktory byly velmi silně ovlivněny pandemií a vzhledem k jejímu pokračování je těžké vývoj situace, minimálně pro první polovinu roku 2021, předvídat. Klíčové pro naši společnost bude zachování konkurenceschopnosti na trhu práce a udržení pověsti spolehlivého zaměstnavatele,“ vysvětluje personální ředitel Doosan Škoda Power Richard Kabuď.
Se zvyšováním mezd naopak jednoznačně nepočítá ředitel Meclovské zemědělské Jan Hána.
„Na přidání velmi pravděpodobně mít nebudeme. Výrazně investujeme, podporujeme fotbalový klub a akce pro veřejnost, vozíme třeba levné jídlo našim důchodcům do jedenácti obcí, zaměstnanci mají k dispozici rekreační chaty na Hracholuské přehradě a další benefity. Dvakrát jsme získali titul Zemědělec roku zohledňující chování k životnímu prostředí, ale i k zaměstnancům. Loni jsme do mezd přidali skoro půldruhého milionu korun, abychom si lidi udrželi,“ říká Hána.
Ve FN Plzeň s průměrným platem zahýbaly odměny
U zdaleka největšího zaměstnavatele v regionu – Fakultní nemocnice v Plzni s téměř pěti tisíci zaměstnanci – se personál loni dostal na průměrný plat 58 064 Kč. Pomohlo navýšení tarifních platů od 1. ledna 2020, ale především odměny za péči o covidové pacienty z dotace ministerstva zdravotnictví i z vlastních prostředků nemocnice.
„Pro příští rok byl mediálně avizován nárůst tarifních platů u zdravotnických zaměstnanců o deset procent, dosud nebyla vydána novela vládního nařízení, která by to potvrdila,“ sdělila mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Jak se bude vyvíjet ekonomika a jaká bude situace na trhu práce je zatím velká neznámá. Pandemie bez pochyb způsobila velké škody malým firmám a živnostníkům ve službách, které musely být zavřené. V průmyslu to zatím zřejmé není.
„Z dostupných dat nevyplývá, že by se měla situace na trhu práce rapidně zhoršit a že by hrozilo například větší propouštění, což ovšem neznamená, že to nemůže nastat. Je také možné, že firmy zatím vyčkávají, zřejmě také využívají možnosti nabízené státem, jako je program Antivirus a další,“ míní Tomáš Moravec z krajské pobočky úřadu práce v Plzni.
Ani na počtu volných míst se podle jeho slov neprojevuje, že by firmy hledaly méně lidí. Po zaměstnancích je stále poptávka a firmy nabírají i zahraniční pracovníky.
