Zatím posledním takovým je Beer Factory s vlastní varnou a šestadvaceti výčepními kohouty. Základ nabídky tvoří piva, která vznikají přímo na místě, později je doplní nápoje od dalších českých i zahraničních výrobců. Poblíž centra je možné navštívit také pivovary Groll a Pašák.
„Situace v Plzni se ohledně piv z malých pivovarů neustále zlepšuje. Nejen že přibývají samotní výrobci, ale také hospody, které mají na čepu piva od více minipivovarů,“ konstatuje viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.
Čtyři měsíce funguje ve středu města podnik nazvaný Pivotečka. Pivo tu teče z deseti kohoutů. K ochutnání mají české i zahraniční značky. Nabízejí klasické ležáky plzeňského typu i v Česku do nedávna netradiční druhy běžné spíše v Anglii či USA.
„Dá se říci, že zájem ohledně ležáků a svrchně kvašených piv je tak půl na půl. Každopádně lidé vyžadují, abychom vždy měli zástupce od všech základních pivních stylů,“ uvedla Veronika Menčíková, která Pivotečku provozuje.
„Původně jsem měla v úmyslu založit si minipivovar, ale náklady na pořízení technologií by byly vysoké. Proto jsem se rozhodla otevřít pivotéku,“ dodává Menčíková.
Teprve nedávno přivítalo první návštěvníky také Pivní bistro Brewhemian.
„Máme tu osm kohoutů, ale dlouhodobě obsazené budeme mít tak čtyři až šest. Při zvláštních příležitostech by pak pivo mělo téct ze všech. Na stálo tady máme pivo, které pro nás speciálně navařil pivovar Zhůřák,“ říká provozovatel bistra Adam Vlček.
Ten má s podobnými podniky už delší zkušenost. Tři roky už totiž provozuje také pivní kavárnu Francis.
„Převzal jsem ji po kamarádovi, který ji dříve provozoval. Měl tam hlavně Plzeňský Prazdroj, ale také belgická piva. V té době to byl první podnik podobného typu přímo v centru města. Když jsem se podniku ujal, zavedl jsem nejdříve jednu rotující pípu, pak dvě a v současnosti tu máme tři. Jsou na nich piva od Zhůřáku a plzeňského Ravenu. Na té třetí se značky střídají,“ doplňuje Adam Vlček.
Pět piv, jejichž druhy se pravidelně střídají, mají v nabídce Na Čepu. „Snažíme se mít vždy dvě spodně kvašená a tři svrchně kvašená piva. Co se zájmu o jednotlivé druhy týče, většinou to bývá tak, že lidé začínají na ležácích a pak ochutnávají piva typu ‚ale‘ (čti ejl). Jsou ale i takoví, kteří jdou přímo na ně,“ říká spolumajitel hospody Tomáš Horecký.
To, že se počet podobných podniků v Plzni zvyšuje, prý spíše vítá. „Myslím, že je to dobře. Jedna taková hospoda není schopná zvládnout poptávku po nejrůznějších pivovarech,“ doplňuje.
V Plzni ochutnáte i pivo z Dobřan, z Chudenic a Čižic
Poblíž historického centra také fungují tři provozovny, které si otevřely malé pivovary z okolí Plzně. Tou nejnovější je Pivní klub Modrá Hvězda, kde jsou k ochutnání piva z dobřanského pivovaru. Restaurace U Kance se zaměřuje na piva z chudenické Staré školy a hospoda U Bizona zase čepuje značky čižického pivovaru.
Provozovatelé podobných podniků pozorují, že zvyklosti plzeňských pivařů se začínají oproti minulosti měnit.
„Když jsme před pěti lety začínali, nikdo nechtěl piva typu ‚ale‘, že prostě nejsou dobrá. A dneska musím mít na čepu minimálně dva. Také jsem tu měl zákazníky, kteří říkali, že by si nikdy nedali pivo s příchutí. A když čepujeme belgický višňový Kasteel, mohli by ho pít pořád,“ sděluje Petr Strnad, majitel Klubu malých pivovarů, který byl prvním podnikem s rotujícími kohouty v Plzni.
