„Chceme mít letos jasno. Chceme vědět, jestli to jde a uděláme to, nebo jestli to není možné a nejede přes to vlak,“ prohlásil mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Stezka na Modrý sloup je pomyslný Svatý grál v letitých sporech o ochranu přírody a existenci divočiny v národním parku.
Pro zastánce ochrany přírodních procesů v území je nepředstavitelné pustit do Luzenského údolí návštěvníky zejména proto, že se v oblasti vyskytuje ohrožený vzácný tetřev hlušec extrémně citlivý na rušení. Kritici vyšší míry ochrany považují nyní nepřístupnou stezku za doklad toho, že ochrana přírody jde proti zájmu lidí.
Klíčovou roli nyní sehraje nový návrh takzvaných kompenzačních opatření, který připravuje Správa národního parku Šumava. Ta chce nabídnout náhradu za ústupek při ochraně cenného území. Zpřístupnění cesty je navíc možné pouze pokud bude prokázaný veřejný zájem, který bude mít větší váhu než má veřejný zájem na ochraně přírody.
V oblasti žije ohrožený tetřev hlušec
Správa parku už v minulosti nabídla za otevření cesty zhruba 3300 hektarů především v sousední lokalitě oblasti Velké a Malé Mokrůvky převést do režimu klidových území. To nestačilo a státní správa parku návrh loni v dubnu odmítla.
Svou roli přitom zřejmě sehrál i požadavek prosazený Plzeňským krajem, aby kromě stezky na Modrý sloup byla otevřena i stezka Střeleckým průsekem pod Poledníkem k hranici s Bavorskem. To bylo z hlediska ochrany území nepřijatelné. Navržená kompenzační opatření na obě trasy nestačila a návrh byl zamítnutý.
Správa parku se proti verdiktu odvolala k ministerstvu životního prostředí, ale pak odvolání stáhla, aby mohla kompenzační opatření dopracovat. „Ředitel Pavel Hubený se snaží záležitost nyní konzultovat s odbornými organizacemi, například s Českou společností ornitologickou,“ prohlásil mluvčí správy parku Jan Dvořák.
Řekl, že nyní se už jedná především o stezku na Modrý sloup. „Střelecký průsek se s největší pravděpodobností už nebude řešit a budou se dolaďovat kompenzace za otevření cesty na Modrý sloup,“ uvedl Dvořák.
Vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje Martin Plíhal tvrdí, že záměr otevřít stezku Střeleckým průsekem souvisel s plánem vytvořit podél hranice pro turisty delší ucelenou trasu. „Vznikl tak okruh pro lidi, kteří jsou schopni zvládnout třicetikilometrovou trasu za den,“ vysvětloval.
Dolaďování kompenzací za otevření cesty
„Dle našeho názoru je záměr zpřístupnění Střeleckého průseku nadbytečný. Nedaleko této lokality totiž existuje stávající kratší propojení do Bavorska – přechodový bod HirschbachSchwelle/Poledník, se kterým se nadále počítá. Tedy již první zákonná podmínka pro navrhování otevření této cesty nebyla splněna, protože existuje jiná varianta s menším vlivem,“ zdůvodnil vedoucí odboru státní správy národního parku Jiří Dolejší.
Plzeňský kraj se při projednávání kompenzačních opatření navíc dostal se správou parku do zvláštního sporu, který skočil až u soudu. „Očekávali jsme, že kraj bude účastníkem řízení, ale správa nás do toho nevzala. My jsme se proti tomu odvolali a ministerstvo potvrdilo názor správy. Na to jsme podali žalobu, aby se osvětlilo, zda kraj má být účastníkem řízení o stanovení kompenzačních opatření. Soud dovodil, že nikoliv,“ popsal Plíhal.
Ujišťoval, že cílem aktivity kraje nebylo řízení komplikovat, ale hájit zájmy obyvatel kraje, aby ta stezka mohla být otevřena. „Teď se řeší, že by se znovu stanovila kompenzační opatření jenom na stezku Luzenským údolím,“ konstatoval.
