Kolem pátečního poledne posedávali návštěvníci Šumavy na terase horské chaty Březník nedaleko Modravy. Od chaty se jim otevíral výhled na Luzenské údolí a vrch Luzný, který se tyčí už na německé straně. Někteří z nich by rádi vyrazili skrz údolí.
Jenže závora jasně značí, kam se nesmí. Pěšina vede k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Avšak kvůli tomu, že zdejší krajina je ideální pro chráněného tetřeva, je hranice veřejnosti dlouhodobě uzavřena. Nemusí to však být napořád.
Zaznělo to v pátek při návštěvě vládní delegace, která se tam vypravila. Šumavu přijeli obhlédnout premiér Andrej Babiš s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (oba ANO).
„Můžeme tady jasně vidět, jak si příroda poradila s kůrovcem, který zde gradoval v 90. letech,“ ukazoval ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený na svahy, kde vedle sebe stály zdravé i uschlé jehličnany. „Příroda má zkrátka vlastní mechanismy, které používá mimo vliv člověka. Luzenské údolí je toho příkladem,“ dodal.
Sám ministr Brabec potvrdil, že atraktivní cesta může být v příštích letech přístupná veřejnosti. „Aktuálně hledáme vhodná opatření pro tetřeva. Rádi bychom turistům přístup k Modrému sloupu umožnili a oni by si tak mohli od Březníku udělat výlet až do Německa tímto ikonickým údolím,“ prohlásil Brabec.
Pokud vše dobře půjde, mohli by se zájemci dočkat příští rok. Sloup by byl otevřený od července do listopadu, pak zas bude celý patřit tetřevovi.
Obnovují rašeliniště
Výprava došla skoro až k hranici, zastavila se i u mokřadu s jezírky. Právě rašeliniště jsou jedním z hlavních témat Šumavy. Vytrácí se z nich voda. Správci parku je při mezinárodním projektu Life for Mires postupně revitalizují. V nedobrém stavu je i Ptačí slať nedaleko Filipovy Huti.
„Když tady zaryjete rukou do země, ucítíte, že je proschlá. Kdyby byl tento mokřad v dobrém stavu, zhruba v deseti centimetrech nahmatáte vodu,“ předváděla Ivana Bufková ze správy parku. Místní mokřady podle jejích slov radikálně vysychají od poloviny minulého století. Cílem projektu je znovu zavodnit 48 míst.
„Postupujeme tak, že dřevěnými přepážkami ucpeme kanály a nahrneme do nich zeminu. Voda pak tolik neodtéká a půda vsakuje vodu,“ popsala Bufková.
Projekt začal loni a pokračovat bude do roku 2024. Jde o aktivní boj se suchem, který se dotýká i Šumavy, avšak méně než zbytku republiky. Jinak bylo na cestách znát, že jsou prázdniny. Turisty s krosnami míjeli ti na kolech. Někteří zamířili k jednomu z návštěvnických center.
„Zjistili jsme, že je možnost vidět vlky. Tak jsme jí využili. Pro mě je to zajímavé i proto, že syn ho nedávno začal chovat,“ zmínila u vlčího výběhu v Srní Kateřina Jandíková, která přijela ze severu Čech.
Vlci ve volné přírodě po svém návratu na Šumavu začali redukovat jelení zvěř a podle Hubeného pomáhají lesu růst. „Jen jsou pro ně snadnou kořistí chované ovce, a to se nám lidem samozřejmě nelíbí,“ dodal ředitel parku Hubený.
