To ale není největší problém. I přesto, že přišly deště, vláhový deficit stále trvá. Prohlubují ho kůrovcové těžby, kvůli kterým les řídne a více vysychá.
Mykologové hovoří o tom, že podhoubí je na některých místech částečně porušené, což může růst hub omezovat. A když nebudou houby, omezí se rozkladný proces v půdě a vznik humusu.
„Lesy mají dva problémy, sucho a kůrovcovou těžbu. Ta je tak velká, že lesy už jsou na některých místech příliš prosvětlené a nevzniká tam tradiční vlhké mikroklima,“ vysvětlil mykolog a výzkumník Martin Bartůšek z Plas na Plzeňsku.
„Většina populace to vidí tak, že kvůli suchu nebudou růst houby, třeba hřiby. Ale nejvíce hub je pod zemí a zajišťují životodárný rozklad různých zbytků. Zkrátka houby jsou pro nás strašně důležité, bez nich bychom se neobešli, podklad by se bez nich nerozkládal, nevznikal by humus, nevznikala by výživná půda,“ vysvětlil Bartůšek.
Kromě sucha a kůrovcových těžeb mají ale lesy v těchto dnech ještě další problém. „V lese se rozpoutalo houbové šílenství a lesy tím trpí. To, že lidé chodí po lese úplně nevadí, problémem jsou třeba větší svahy, na kterých kvůli pohybu lidí vzniká eroze. Bylo by fajn, kdyby se lidé k lesu a půdě chovali šetrně. Aby přírodu ctili a nechtěli ji jen vykořisťovat,“ přeje si mykolog.
Rostou hlavně hřibovité houby
Poradil také, jak mají lidé zacházet s nalezenými houbami. „Je dobré, aby z půdy vyndali celou plodnici a jamku zaplnili hrabankou, aby na místě podhoubí nevysychalo. Odhaduji, že to dělá polovina houbařů,“ myslí si mykolog.
Do lesa v těchto dnech vyrazila i Jitka Vernerová z Mykologického klubu Plzeň. Zamířila na své oblíbené stanoviště u Dobříva směrem na Strašice.
Tajná mapa hub: rostou a bude to lepší. Sledujte, kde pršelo, radí mykologové |
„Je tam hodně hřibovitých hub, v hojném množství například křemenáč osikový, křemenáč březový, hřib smrkový, hřib hnědý neboli poddubák a začíná růst hřib hnědý. Rostou i všechny druhy holubinek, muchomůrka růžovka neboli masák, muchomůrka šedivá, klouzek obecný neboli máselník,“ popsala odbornice, která k houbaření může doporučit třeba i Holoubkov, kde prozkoumala území ve směru od města ke kempu.
„Nevyskytuje se tam sice moc druhů, ale je tam hodně hřibovitých hub,“ podotkla Vernerová. Pokud bychom výskyt hub posuzovali podle ní na škále od jedničky do pětky, výsledek by odpovídal čtyřce.
Top houbou je slizák a sluka
„V pátek jsme vyjížděli v osm ráno a i když byl všední den, nebylo u Dobříva skoro kde zaparkovat,“ přiblížila. Někde je prý více lidí než hub.
Houbaři typu Vernerové či Bartůška mají ale výhodu, že i když jdou za davem, stejně houby nasbírají, protože velká část lidí se vrhá na notoricky známé hřibovité druhy.
„Když je lidé neznají, je dobře, že je nesbírají, ale já mám například holubinky, ryzce či masáky raději než hřibovité houby, protože mají výraznější chuť,“ vysvětlila houbařka.
Úplně nejraději má ale slizáky mazlavé a slizáky lepkavé. „To je pro mě top houba. Zatím na ni čekám, doufám, že se jich v září dočkám na Šumavě,“ přiblížila.
20. července 2017 |
I Bartůšek má svoji top houbu. „Letos už jsem se jí dočkal. Je to sluka svraskalá, která roste v borových lesích. Mám také rád holubinky,“ uvedl mykolog, jehož hlavním cílem není sbírání hub, ale vědecká práce.
Provádí totiž inventarizační průzkumy na některých chráněných územích v Brdech a ve Slavkovském lese. Sleduje třeba to, které houby tam mají potenciál růst a jestli se na místě vyskytují vzácné druhy. Tomu se pak přizpůsobuje péče o krajinu, například se navrhuje kosení či spásání luk.
Letos ve Slavkovském lese na jedné lokalitě Bartůšek našel vzácnou houbu z červeného seznamu ohrožených druhů masenku lišejníkovitou, která se v Česku objevuje jen na čtyřech místech.
Bartůšek v budoucnosti očekává v lesích velké změny. „Myslím, že v souvislosti s oteplováním budou některé druhy hub nahrazené jinými. Nyní se ještě Česko nachází v mírném pásmu, ale zaznamenáváme vliv středozemního klimatu,“ sdělil vědec.
V zemi se totiž objevují druhy hub, které se od jihu posouvají k severu. Příkladem je muchomůrka císařská, která se nachází na vápencovém podloží v okolí Prahy.
