Zhruba dvě stě let jsme Šumavu odvodňovali a vysušovali. Je třeba jí vrátit, co jí patří. Tímto heslem odstartoval ředitel šumavského parku Pavel Hubený sedmiletý projekt obnovy mokřadů a rašelinišť Život pro rašeliniště.
V Národním parku Šumava a v menší míře i v sousedním Národním parku Bavorský les bude obnoveno 2059 hektarů ploch, z toho 1672 hektarů rašelinišť a mokřadů.
První práce začaly před několika týdny, projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů drobných potůčků. V Čechách se revitalizace dočká 43 lokalit, v Bavorsku pět.
Obě země už v minulosti s obnovou mokřadů a rašelinišť začaly. Na české straně se za dvacet let podařilo obnovit téměř 700 hektarů mokřadů a rašelinišť.
Začíná se obnovou mokřadů u Gerlovy Hutě v západní části Šumavy a skončí až u Lipna. „Jednou z největších obnovených ploch bude stohektarové prameniště a mokřady pod Zhůřím u Javorné, plánuje se také obnova sedmnáctihektarového průmyslově těženého rašeliniště Vlčí jámy,“ řekla šéfka projektu Iva Bufková.
Připomněla, že mokřady jsou mimořádně důležité, protože zadržují vodu v období sucha. „O Šumavě se mluví jen v souvislosti s lesy, ale třetina Šumavy jsou mokřady a desetina rašeliniště,“ shrnula Bufková.
Lidé z louky odvedli vodu a tím zničili malé rašeliniště
Jedním z míst, kde se bude rašeliniště obnovovat, je oblast Na Rybárně nedaleko Modravy. „Plocha kolem je bohatá na rašeliniště a mokřady, podíl rašelinišť je tu kolem 25 procent, což je srovnatelné se severskými krajinami. Z větší části jsou tu mokřady zachované, ale jsou tu místa, kde člověk působil negativně,“ ukázala na louku pod lesem.
„V této části je malý pramenný systém s velkým množstvím vody, lidé ho ale protkali kanály, aby vodu z louky odvedli. Tím zničili malé rašeliniště,“ vysvětlila dále Bufková.
Zhruba hektarová plocha se bude s pomocí peněz z programu obnovovat tak, že se kanály přehradí a zasypou, aby z místa voda už v takové míře nemohla odtékat a zůstala zde jako rezerva pro období sucha.
K zablokování kanálů se používá lehčí technika, ale v místech, která jsou nepřístupná a jedná se o cenné lokality, které by se technikou poničily, se revitalizace rašelinišť a mokřadů provádí ručně. „Proto jsou tato opatření drahá, musí se tam totiž ručně donést materiál. Hráze se musejí příčně zabudovat do kanálů, utěsní se po stranách i u dna kanálu, aby voda nemohla pronikat a kanály se zasypají. Kdyby se kanály pouze zasypaly a nebudovaly se hráze, voda by se přes valy zeminy stejně dostala,“ přiblížila Bufková.
Lidé šumavská rašeliniště odvodňovali, aby mohli například sekat louky. V lesích se odvodňovalo proto, aby se zvětšila produkce dřeva.
Už za Schwarzenbergů se začaly kopat kanály, protože když jsou lesy sušší, stromy rostou víc a jsou hustší, kdežto na mokřadech jsou řídké.
Za klíčový projekt v boji se suchem považuje obnovu mokřadů také ministerstvo životního prostředí. Z celkových nákladů asi 150 milionů korun, přispělo ministerstvo přes 41 milionů korun. Většina peněz, v přepočtu 124 milionů korun, bude investována na české straně Šumavy.
K získání tak velkého objemu peněz Národnímu parku pogratuloval šéf Národního parku bavorský les Franz Leibl. Poznamenal, že EU z programu Life podporuje jen projekty, které mají celoevropský význam. „Jsme rádi, že se jako menší partner můžeme projektu zúčastnit,“ sdělil Leibl.
