„Nárůst úmrtí přímo související s nepříznivou epidemickou situací se projevil ve všech krajích České republiky,“ konstatovali statistici. Tomuto tvrzení odpovídá i bilance počtu úmrtí na covid od začátku epidemie.
Plzeňský kraj se v mezikrajovém srovnání zařadil na deváté místo. Horší je tedy pět krajů - Zlínský, Moravskoslezský, Jihočeský, Královéhradecký a úplně nejhorší Karlovarský.
Tragická bilance nejzasaženějších krajů by mohla podle názoru některých odborníků souviset i s nízkou mírou solidarity velkých pražských nemocnic s oblastmi, kde byla a stále jsou lůžka nejvíce obsazená.
Tereza Mildorfová z plzeňské pobočky statistického úřadu upřesnila, že v loňském 4. čtvrtletí v Plzeňském kraji zemřelo 2 292 lidí, průměr za 4. čtvrtletí v letech 2015 až 2019 byl 1 566 zemřelých. Loni tedy došlo ke skoku o 726 lidí, což je nárůst o 46,4 procenta.
Ještě horší čísla signalizuje statistika zemřelých na covid, kteří umírali a stále umírají hlavně v nemocnicích. Od začátku epidemie do 16. října loňského roku měl Plzeňský kraj v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejmenší počet zemřelých na covid na 100 tisíc obyvatel, a to 9,5.
Ale 28. listopadu se posunul na páté místo s počtem 69,4 a letos ke konci ledna se tento počet vyšplhal na 204,1 zemřelých. Kraj se tak posunul na deváté místo. Od začátku epidemie zde s touto diagnózou zemřelo 1 205 lidí.
A jaké je vysvětlení toho, že Plzeňský kraj byl ještě 16. října v počtu zemřelých na čtvrtém místě a dnes je na devátém? Může za to například britská mutace?
Ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni Michal Bartoš konstatoval, že příčin může být celá řada. „Může to být skladba obyvatel, dostupnost zdravotní péče, bál bych se říci jen jeden důvod. Protože nemáme dostatek informací, nevíme ani to, jaké procento je tu britské mutace, protože ne všechny laboratoře všechny vzorky analyzují,“ uvedl Bartoš.
„A na to, aby hygienická stanice dělala analýzy, nemá personální kapacity,“ vysvětlil ředitel. Ten by uvítal, kdyby s analýzami pomohlo ministerstvo zdravotnictví.
Bartoš se v této souvislosti domnívá, že ministerské studie by měly zjišťovat i míru solidarity velkých fakultních nemocnic, které jsou hlavně v Praze. Podle něj míra solidarity s nejzasaženějšími regiony, kam patří Karlovarský a Plzeňský kraj, nebyla příliš veliká.
Počet zemřelých na covid na 100 tisíc obyvatel
Pozn.: Údaje od začátku epidemie do 28. února |
Jsou tu náznaky, že velké fakultní nemocnice - hlavně v Praze - nebyly příliš solidární s nejvíce zasaženými okresy při přijímání pacientů z těchto míst. Z nemocnic Plzeňského kraje i z plzeňské fakultní nemocnice totiž pacienti neputovali většinou do Prahy, ale do vzdálenějších zařízení například ve Znojmě, Pelhřimově, Novém městě na Moravě, Berouně či Kyjově.
„Jestli se pražské nemocnice bály, že se k nim virus přelije a pak sami budou potřebovat pomoc, nevím, ale jisté je to, že plzeňská fakultní nemocnice je nyní nejzatíženějším zdravotnickým zařízením v celé České republice. Žádali jsme v Praze o další přístroje ECMO, nějaké jsme dostali, teď už nám ale další požadavky zamítli. Když to shrnu, do Prahy je daleko a my tady v Plzni jsme si to lidově řečeno vyžrali až na dno,“ popsal situaci Bartoš.
Pacienty převáželi do vzdálenějších zařízení
Ještě hůře než Plzeňský dopadl Karlovarský kraj. Zatímco v Praze zemřelo od začátku epidemie do letošního 28. února na covid 138,8 lidí na 100 tisíc obyvatel, v Plzeňském kraji to bylo 204,1, tedy o 47 procent víc, v Karlovarském 397,2, tedy o 186 procent víc než v Praze.
Primář covidového oddělení sokolovské nemocnice Martin Straka také připustil, že solidarita pražských nemocnic byla velmi nízká a pomáhaly spíš malé, často velmi vzdálené nemocnice. Problém je ale v tom, že tyto nemocnice nemají přístroje ECMO, které drží při životě lidi s těžkými dýchacími problémy.
„Podle dosud dostupných předběžných údajů zemřelo v lednu letošního roku v Plzeňském kraji celkem 816 osob, což bylo ve srovnání s lednovým průměrem let 2015 až 2019 o 37,7 procenta více,“ vypočetla Mildorfová.
Doplnila, že z celkového počtu zemřelých v Plzeňském kraji v lednu 2021 bylo podle předběžných údajů 446 mužů a 370 žen. Mezi zemřelými byli nejčastěji lidé ve věku 75 a více let, celkem 513, což bylo téměř 63 procent. Nejhorším dnem byl 23. leden, kdy v kraji zemřelo 36 lidí.
Podle dosud dostupných údajů z hlášení úmrtí zemřelo v lednu 2021 v celé České republice 15,9 tisíce obyvatel, což je o 5 630 více než v lednu 2020 a jde o 50procentní nárůst proti průměru z let 2015 až 2019.
V mezikrajském porovnání zemřelo v lednu nejvíce lidí v Karlovarském kraji, kde byl jejich počet o 117,1 procenta vyšší, než pětiletý průměr. Nejlépe na tom bylo Hlavní město Praha, kde se počet zemřelých zvedl o 27,5 procenta.
